Protiinflační politika České národní banky je velmi málo účinná, shodli se v pořadu Otázky Václava Moravce ekonomové Jana Matesová, Helena Horská a Mojmír Hampl. Upozornili také na to, že v současné době se rozhoduje, zda se u nás vysoká inflace „zabydlí“ na delší dobu, nebo zda se vrátíme k fiskálně odpovědné, nízkoinflační ekonomice.
Poradkyně premiéra, hlavní ekonomka Reiffeisenbank a členka Národní rady vlády (NERV) Helena Horská považuje za největší úskalí pro budoucnost to, že lidé už začali počítat s vyšší inflací (inflační očekávání).
K tomu podle ní přispívá právě politika současného vedení ČNB pod guvernérem Alešem Michlem, která drží úrokovou sazbu už delší čas na sedmi procentech.
Centrální banka je málo aktivistická, tvrdí Horská
Zmínila také, že pokud bude někdo například letos v červenci slavit, že meziroční inflace v Česku klesne pod deset procent, tak to bude velmi „smutná party“. Slavit by se mělo až když bude růst cen u dvou procent. „Podle naší prognózy se tam nedostaneme zřejmě ani v horizontu roku a půl.“ Dodala, že se tak může stát třeba až v roce 2026. Upozornila na inflační tlaky, které tady byly už před covidem a nyní se kumulují. Konkrétně zmínila například situaci na trhu práce.
Centrální banku považuje Horská za málo aktivistickou. Ona sama by byla příznivkyní rychlého zvedání sazeb, ale také pak jejich rychlého snižování. Trh by tak dostal signál, že banka udělá vše pro to, aby inflace klesla ke stanovenému cíli, tedy ke dvou procentům. V dubnu byla inflace podle Českého statistického úřadu 12,7 procenta.
Situace se nyní láme, soudí Hampl
Předseda Národní rozpočtové rady a člen NERV Mojmír Hampl se domnívá, že právě nyní se společensky a z hlediska atmosféry láme situace. Podle něho bojujeme o to, zda se ze současných vnitřních nerovnováh – u inflace a veřejných rozpočtů – stane nový normál, nebo zda se vrátíme k nudné, ale fiskálně odpovědné a nízkoinflační ekonomice.
Zdůraznil, že pokud bude tato nerovnováha trvat přes dvě volební období, tak „se zde zabydlí a není z ní cesty ven.“
Hampl je také skeptický k tomu, že by se inflace mohla vrátit ke dvěma procentům na začátku příštího roku, jak odhaduje centrální banka.
Vysokou inflaci si stále víc vytváříme doma, soudí Matesová
Bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová řekla, že máme stále velmi uvolněnou měnovou politiku. Ze zákona je za inflaci odpovědná právě ČNB. Ekonomka zdůraznila, že dvojciferná inflace je nepřijatelná (v dubnu 12,7 procenta) a nemůžeme se s ní smiřovat. Poukazovala na to, že za to, co stálo domácnost v dubnu roku 2021 deset tisíc korun, loni zaplatila 11 420 korun a letos o dalších 1450 korun víc.
Matesová dodala, že například americká centrální banka Fed má úrokové sazby o půl procentního bodu vyšší než je inflace. Evropská centrální banka je má naopak o 2,6 procenta nižší než je průměrná inflace. U ČNB je však tento poměr ještě výraznější (12,7 procent inflace ku 7 procentům úrokové sazby). Dodala, že kdyby bývalé vedení ČNB pod Jiřím Rusnokem tehdy sazby nezvyšovalo, tak by nyní inflace byla v Česku ještě vyšší.
Domnívá se také, že vzhledem k tomu, že ceny energií klesají, stejně jako ceny zemědělských komodit, tak se poměr dovážené inflace na celkové inflaci snižuje. „Vytváříme si ji doma. A přispívá k tomu i schodkový rozpočet,“ řekla Matesová.
