Ministerstvo financí připraví kvůli povodním novelu letošního státního rozpočtu, deficit se zvýší o třicet miliard korun na 282 miliard korun. O deset miliard korun by se měly zvýšit i výdaje státního rozpočtu na příští rok, jeho schodek by měl být 240 miliard korun. Novelu i příští rozpočet by měla vláda schválit příští týden, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po prvním jednání vládní pracovní skupiny pro financování škod způsobených povodněmi.
Stát dá desítky miliard na škody po povodních. Schodek stoupne na 282 miliard
6 minut
Ministr financí Zbyněk Stanjura o zvýšení schodku rozpočtu
Ministr považuje třicet miliard korun potřebných v letošním roce za horní hranici odhadu. Pokud budou nakonec škody nižší, deficit se podle něj úměrně sníží.
„Jsou to skutečně odhady a budou se zpřesňovat. Nicméně jsme zvolili horní hranici, abychom nemuseli za dva tři měsíce částku zvedat,“ uvedl Stanjura. Kvůli dodatečným výdajům stát letos i v příštím roce překročí výdajové rámce, Stanjura ale zdůraznil, že české i evropské předpisy takové překročení umožňují v případě živelní pohromy.
Stanjura doplnil, že neuvažuje o vytvoření speciální daně, jejíž výnos by sloužil k pokrytí škod po záplavách. Peníze stát získá dodatečným vydáním dluhopisů. Zda to budou speciální povodňové, nebo běžně vydávané, ministr zatím neupřesnil.
3 minuty
Události: Stát pomůže s obnovou po povodních
Stanjura také avizoval jednání s opozicí o harmonogramu a proceduře schválení novely letošního rozpočtu. Podle něj by se to zřejmě stalo ve stavu legislativní nouze. Debata o případné opoziční podpoře pro novelu je však podle něj nyní předčasná. „Pokud vláda teď půjde do zvyšování deficitu, musí jasně říct, kam ty peníze nasměruje. A to je to, co nás bude nejvíc zajímat,“ podotkla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Peníze by měly jít i na odměny policistů a hasičů. Za nasazení při povodních by měli dostat zaplacenou každou hodinu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) to navrhl vládě. „Bezesporu součástí nákladů na odstranění škod budou vyšší náklady Integrovaného záchranného systému, já si myslím, že tyto odměny jsou namístě a bezesporu to bude pokryto z těchto zdrojů,“ dodal Stanjura.
ANO s dluhopisy souhlasí
Kromě státního rozpočtu se bude náprava po povodních financovat také z dalších veřejných zdrojů, a to z rozpočtů postižených krajů a obcí a z unijních zdrojů. Premiér Petr Fiala (ODS) bude ve čtvrtek v polské Vratislavi jednat s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o možné evropské podpoře.
Podle Stanjury chce Česko kromě peněz z evropského Fondu solidarity usilovat také o to, aby Komise rychle povolila změny Národního plánu obnovy vynucené povodněmi nebo rychleji schvalovala veřejnou podporu v případě zvýhodněných úvěrů pro subjekty postižené povodněmi.
14 minut
Události, komentáře: Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl o státním dluhu
Největší opoziční hnutí ANO podle svého místopředsedy Karla Havlíčka souhlasí s využitím povodňových dluhopisů pro zisk peněz na pokrytí škod po záplavách. Bylo by proti zavedení povodňové daně. Havlíček se domnívá, že do budoucna by se mělo zvážit vytvoření povodňového fondu po vzoru Rakouska, který podle něj může v krizových situacích dobře zafungovat. Mezi návrhy hnutí ANO patří i okamžité spuštění kurzarbeitu pro zaměstnavatele, jejichž firmy nemohou být po povodních v provozu.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl uvedl, že úpravy státního rozpočtu představují zhruba 0,4 procenta hrubého domácího produktu. Dodatečné výdaje tedy nebudou mít dramatický dopad na stabilitu veřejných financí, pokud budou nastavené jako jednorázové. „Dobré veřejné finance by měly být definovány i tak, že na takové mimořádné, nečekané, smutné a nákladné události veřejné finance také umí reagovat,“ podotkl Hampl.
Podle něj je ale důležité, aby u dluhopisů vydaných k pokrytí zvýšených výdajů byla co nejnižší úroková sazba, aby se neprodražovalo financování státního dluhu. Hampl také dodal, že považuje za správné, aby obnovu po povodních nefinancoval pouze státní rozpočet, ale podílely se na tom i kraje a obce. Obecní a krajské rozpočty jsou podle něj na rozdíl od deficitního státního rozpočtu dlouhodobě v přebytku. Jen loni byly v plusu přes osmdesát miliard.
Vládní pracovní skupina, jejíhož čtvrtečního jednání se účastnilo osm ministrů, zástupci Asociace krajů ČR a Národní sportovní agentury, se znovu sejde příští týden. V tu dobu by měla mít představu o všech možných formách veřejné podpory pro postižené ve veřejném sektoru, v podnikatelském sektoru i domácnosti. Krajské úřady následně sestaví seznam všech škod a ministerstvo financí podle toho vypíše dotační tituly na obnovu po povodních. Peníze by měl stát uvolňovat ihned, nastínil Stanjura.
