Hejtmani Martin Kuba (ODS) a Martin Netolický (Socdem) se v Událostech, komentářích shodli, že na rozpočty samospráv se s konsolidačním balíčkem nežene žádná katastrofa. Podle olomouckého primátora Miroslava Žbánka (ANO) je problémem hlavně nejistota, jak přesně budou úsporná opatření vypadat. Kuba vyzval k šetření na provozu a pochlubil se propouštěním úředníků. Podle Netolického se však někdy dá šetřit i tím, že si úřad naopak začne sám zajišťovat služby, které si kupoval. Žbánek podotkl, že provozní úspory nemohou dosáhnout takových výší, aby sanovaly výpadky po vládních škrtech.
Chaos kolem úspor komplikuje obcím plánování, vadí Žbánkovi. Kuba a Netolický se přeli, jak šetřit
Události, komentáře: Hospodaření krajů a obcí v době šetření (zdroj: ČT24)
Kuba vyzval k tomu, aby se při informování o úsporných opatřeních ubralo na negativitě, sám nevidí žádný krutý dopad na regionální rozpočty. „Nejsem zastáncem toho, že budeme všichni pořád fňukat, že máme málo peněz,“ prohlásil s tím, že je odpovědností politiků, aby zvládli pracovat s tím, co mají.
Pochlubil se, že jeho Jihočeský kraj snížil o 18 procent počet zaměstnanců na krajském úřadě a přitom zachoval všechny služby. „Kdyby tohle udělala vláda, tak se začneme dostávat k tomu, co potřebujeme,“ vyzval k zeštíhlování státu. To se podle něj nedaří mimo jiné kvůli silnému tlaku na nezávislost úředníků, který vede k tomu, že je pak politici nemohou snadno propouštět.
Také hejtman Pardubického kraje Netolický potvrdil, že ohledně rozpočtů samospráv se „žádné drama neodehrává“. Vidí však nervozitu řady aktérů, kteří se dopadů konsolidačního balíčku obávají. Připomněl, že jednou z důležitých příčin velkého deficitu státního rozpočtu, který se nyní vláda pokouší sanovat úsporami, bylo zrušení superhrubé mzdy, prosazené poslanci ANO, ODS a SPD.
Nelze podle něj jen srovnávat, kdo kolik propustil zaměstnanců úřadu, důležité jsou faktické úspory. Jeho kraj naopak přebíral zpět vykonávání služeb, které mu zajišťovaly soukromé subjekty, čímž podle něj ušetřil.
Žbánek kritizoval chaos kolem konsolidačního balíčku a nejistotu ohledně toho, jak přesně budou změny vypadat. „Chceme-li na komunální úrovni udělat to nepopulární rozhodnutí a zvýšit místní koeficient daně, tak to musíme udělat teď v září. A jestliže vůbec nevíme, co bude následně schváleno, tak máme naprostou nejistotu, jak máme sestavovat své rozpočty,“ postěžoval si.
Obává se, že pokud obce přijdou o část daní z hazardu, může to v Olomouci znamenat výpadek příjmů ve výši desítek milionů korun. Spolu s dalšími dopady budou výpadky tak velké, že jen na provozu je nedokáže ušetřit. „Diskutovat o tom, jestli propustím v Olomouci pět, deset, nebo třicet úředníků, je zavádějící. Tím nikdy nedosáhnu dorovnání avizovaných dopadů daňového balíčku nebo jakýchkoliv státních úspor na městský rozpočet,“ řekl.
Daň z nemovitosti
Debata se dotkla také chystaných změn ohledně daní z nemovitosti. „Je vázána k místu, kde je příslušná nemovitost postavena,“ zdůraznil Netolický s tím, že není mnoho daní, kde je vidět přímá ‚protislužba‘. „K dané nemovitosti jsou přivedeny chodníky, kanalizace, voda, ale také asfaltová silnice, což jsou výdaje, které jdou za obcí, obec je financuje,“ podotkl.
Považuje tak za správné daně z nemovitostí plně ponechat rozpočtům samospráv a případně přesouvat ke státu jiné příjmy. Pokud k tomu stát přistoupí a obce budou chtít zachovat výši svých rozpočtů, budou muset daň z nemovitosti zvedat.
Kuba je přesvědčen, že občané nemají kapacitu sledovat, která úroveň správy se stará o jaký majetek a jaký na to má podíl veřejných peněz. Je to podle něj téma pro debatu mezi politiky, veřejnost nezajímá. Také Žbánek si myslí, že daňového poplatníka zajímá, kolik na dani z nemovitosti zaplatí, ne komu tyto peníze půjdou.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v pořadu ocenil racionalitu postojů zástupců měst a krajů. „Kvituju tu notu, která říká: ‚Pojďme nastavit v balíčku ty daně tak, abychom zůstali my v průměru na svém, ale nesahejte na tu výlučnou daň, která se jmenuje daň z nemovitosti, klidně nechť si to centrální vláda vezme v tom rozpočtovém určení daní z jiné daně‘,“ uvedl Hampl s tím, že jej ale překvapilo, jak obrovská je emocionální vazba obcí k dani z nemovitosti.
V souvislosti se sestavováním rozpočtu Hampl zmínil, že nyní se podle něj „láme chleba“ a rozpočet na rok 2024 je pro tuto vládu nejdůležitější. „Je to první rozpočet, který vláda dělá po konsolidačním balíčku, a zároveň poslední před volebním rokem, takže to je ta hodina pravdy, kdy se ukáže, jak jsme schopni to prosadit a implementovat a jestli to skutečně vláda prosadí a bude podle toho země fungovat,“ dodal.