Stanjura jednal se zástupci obcí i krajů kvůli rozpočtovému určení daní. Jasno by mělo být příští týden

Nahrávám video
Události: Jednání s obcemi o rozpočtovém určení daní
Zdroj: ČT24

Zástupci samospráv a ministerstev v úterý jednali o nové podobě takzvaného rozpočtového určení daní. Obce by si chtěly ponechat všechny peníze odváděné za vlastnictví nemovitostí, což by znamenalo, že oproti původnímu návrhu úsporného balíčku by z nich vláda nic nedostala. Na oplátku by se radnice vzdaly části peněz, které dostávají z příjmu lidí i firem. Resort financí však chce ještě propočítat varianty.

„My držíme tu nabídku pořád stejnou, pokud se bude jednat o snížení sdílených daní, tak je to daň z příjmů právnických a daň fyzických osob. Razantně odmítáme, aby se sahalo na DPH,“ předeslala před jednáním poslankyně a předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková (STAN).

Jednání koaličních politiků se zástupci měst a obcí nakonec trvalo necelou hodinu. „O konkrétních parametrech bychom se měli do konce srpna pobavit, ale to, že tu takto všichni tři stojíme, si myslím, že zavdává minimálně dobrý podnět k tomu, že ta dohoda je v dohlednu,“ míní předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl (nestr.). 

„Debata byla podle mě korektní, věcná,“ dodal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že dojde na expertní výpočty, které by mohly být zkraje příštího týdne hotové a nejpozději do konce srpna by mohla být dohoda hotová. Dodal, že by to ale mohlo být i dříve – v průběhu příštího týdne. „Kolegům a kolegyním ukážeme metodiku, aby si to mohli oni prověřit, abychom viděli, že ten výpočet je korektní,“ podotkl Stanjura.

Podle Stanjury je také jedním z klíčových aspektů jednoduchost. „Podle mého názoru je lepší mít jeden koeficient pro všechny sdílené daně,“ dodal.

Příjem obcí z daně z nemovitosti
Zdroj: ČT24

Daň z nemovitostí je dosud jako jediná výhradním příjmem obcí. Radnice na ní loni získaly skoro 12,5 miliardy. Výtěžek v minulých letech rostl. V návrhu letošního rozpočtu plánuje stát vybrat necelých dvanáct miliard. Skutečný příjem ale může být nakonec o něco vyšší.

Tento odvod se jako jediný může v různých obcích, a dokonce i městských částech lišit. Výši ovlivňuje počet obyvatel a hlavně místní koeficient, který radnicím dovoluje zvednout základní sazbu až na pětinásobek.

Ještě podstatnější jsou ale pro obce i kraje výnosy z DPH a z daně z příjmu lidí a firem. Dnes dostávají bezmála šestadvacet, respektive deset procent. Zbývajících více než 64 procent získává stát. Právě výnos ze sdílených daní by mohl obcím od příštího roku mírně klesnout.

ANO odmítá změnu v rozpočtovém určení daní

O dani z nemovitosti a také úpravě rozpočtového určení daní budou kromě regionálních politiků jednat zanedlouho i poslanci. „Odmítáme navýšení daně z nemovitých věcí, odmítáme to, aby se měnilo rozpočtové určení daní, ať to zůstane výnosem tak, jak to je – měst a obcí,“ míní předsedkyně poslaneckého klubu a místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová. 

Na analýzu čekají i kraje, jichž se změny také týkají. Zástupci jednotlivých hejtmanství předložili ministrovi financí vlastní návrhy. „Případně se mírně upraví nějaké poměry, které historicky nebyly nastavené ideálně. Zkusíme, aby více odpovídaly tomu, co kraje dělají, aby odpovídaly podílu silnic a tak dále,“ podotkl hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).

„Bylo to klidné jednání a zájem o kompromis tady určitě je,“ okomentoval jednání také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).  

Jestli a jak se změní rozpočtové určení daní, by mohlo být jasnější příští týden, kde se špičky vládní koalice vrátí k projednávání úprav v navrženém konsolidačním balíčku. Na konci srpna změny probere sněmovní rozpočtový výbor.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...