Stanjura jednal se zástupci obcí i krajů kvůli rozpočtovému určení daní. Jasno by mělo být příští týden

5 minut
Události: Jednání s obcemi o rozpočtovém určení daní
Zdroj: ČT24

Zástupci samospráv a ministerstev v úterý jednali o nové podobě takzvaného rozpočtového určení daní. Obce by si chtěly ponechat všechny peníze odváděné za vlastnictví nemovitostí, což by znamenalo, že oproti původnímu návrhu úsporného balíčku by z nich vláda nic nedostala. Na oplátku by se radnice vzdaly části peněz, které dostávají z příjmu lidí i firem. Resort financí však chce ještě propočítat varianty.

„My držíme tu nabídku pořád stejnou, pokud se bude jednat o snížení sdílených daní, tak je to daň z příjmů právnických a daň fyzických osob. Razantně odmítáme, aby se sahalo na DPH,“ předeslala před jednáním poslankyně a předsedkyně Sdružení místních samospráv Eliška Olšáková (STAN).

Jednání koaličních politiků se zástupci měst a obcí nakonec trvalo necelou hodinu. „O konkrétních parametrech bychom se měli do konce srpna pobavit, ale to, že tu takto všichni tři stojíme, si myslím, že zavdává minimálně dobrý podnět k tomu, že ta dohoda je v dohlednu,“ míní předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl (nestr.). 

„Debata byla podle mě korektní, věcná,“ dodal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že dojde na expertní výpočty, které by mohly být zkraje příštího týdne hotové a nejpozději do konce srpna by mohla být dohoda hotová. Dodal, že by to ale mohlo být i dříve – v průběhu příštího týdne. „Kolegům a kolegyním ukážeme metodiku, aby si to mohli oni prověřit, abychom viděli, že ten výpočet je korektní,“ podotkl Stanjura.

Podle Stanjury je také jedním z klíčových aspektů jednoduchost. „Podle mého názoru je lepší mít jeden koeficient pro všechny sdílené daně,“ dodal.

Příjem obcí z daně z nemovitosti
Zdroj: ČT24

Daň z nemovitostí je dosud jako jediná výhradním příjmem obcí. Radnice na ní loni získaly skoro 12,5 miliardy. Výtěžek v minulých letech rostl. V návrhu letošního rozpočtu plánuje stát vybrat necelých dvanáct miliard. Skutečný příjem ale může být nakonec o něco vyšší.

Tento odvod se jako jediný může v různých obcích, a dokonce i městských částech lišit. Výši ovlivňuje počet obyvatel a hlavně místní koeficient, který radnicím dovoluje zvednout základní sazbu až na pětinásobek.

Ještě podstatnější jsou ale pro obce i kraje výnosy z DPH a z daně z příjmu lidí a firem. Dnes dostávají bezmála šestadvacet, respektive deset procent. Zbývajících více než 64 procent získává stát. Právě výnos ze sdílených daní by mohl obcím od příštího roku mírně klesnout.

ANO odmítá změnu v rozpočtovém určení daní

O dani z nemovitosti a také úpravě rozpočtového určení daní budou kromě regionálních politiků jednat zanedlouho i poslanci. „Odmítáme navýšení daně z nemovitých věcí, odmítáme to, aby se měnilo rozpočtové určení daní, ať to zůstane výnosem tak, jak to je – měst a obcí,“ míní předsedkyně poslaneckého klubu a místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová. 

Na analýzu čekají i kraje, jichž se změny také týkají. Zástupci jednotlivých hejtmanství předložili ministrovi financí vlastní návrhy. „Případně se mírně upraví nějaké poměry, které historicky nebyly nastavené ideálně. Zkusíme, aby více odpovídaly tomu, co kraje dělají, aby odpovídaly podílu silnic a tak dále,“ podotkl hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).

„Bylo to klidné jednání a zájem o kompromis tady určitě je,“ okomentoval jednání také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).  

Jestli a jak se změní rozpočtové určení daní, by mohlo být jasnější příští týden, kde se špičky vládní koalice vrátí k projednávání úprav v navrženém konsolidačním balíčku. Na konci srpna změny probere sněmovní rozpočtový výbor.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...