Vládní úsporný balíček míří do dalšího projednávání

Nahrávám video
Události: Konsolidační balíček prošel přes první čtení
Zdroj: ČT24

Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o konsolidaci veřejných financí, který má pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. Opozici se nepodařilo předlohu zamítnout ani vrátit vládě k dopracování. Poslanci vládní koalice ji uhájili. Zamítnutí navrhl předseda SPD Tomio Okamura a hlasovalo pro něj 72 přítomných opozičních poslanců. Naproti tomu 98 koaličních poslanců hlasovalo proti zamítnutí. Stejným poměrem hlasů neprošlo ani vrácení vládě k dopracování.

Debata o návrhu zákona o konsolidaci veřejných financí začala ve středu ve dvě hodiny odpoledne. Poslanci nad ní strávili více než 27 hodin čistého času. Zákon nyní zamíří k projednání do sněmovních výborů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že druhé sněmovní čtení předlohy, v němž poslanci dostanou šanci předkládat pozměňovací návrhy, by mohlo začít v úterý 5. září.

Vláda v materiálu uvádí, že v příštím roce by měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Balíček mění 63 zákonů. Jde hlavně o rušení daňových výjimek a některá zjednodušení. Vláda nevylučuje změny v souboru, ale chce na ně přistoupit tehdy, pokud se na nich koalice dohodne. Balíček chce schválit do konce roku, aby mohl začít platit v příštím roce.

Samotný návrh zákona jako takový má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace.

Pozměňovací návrhy

Řadu věcných výhrad měla přímo ministerstva v připomínkovém řízení. Přišly s nimi i některé koaliční strany. Například Piráti chtějí odstranit zvýšení renty bývalých prezidentů. Lidovci požadují nižší daň z přidané hodnoty na kojeneckou vodu, dětské pleny a ženské hygienické potřeby. Podle dřívějšího vyjádření resortu financí by se o nich mělo rozhodovat až ve sněmovně. Vláda předložila balíček dolní komoře v té podobě, v jaké ho představila veřejnosti v květnu. Koalice bude jednat i o možných změnách v rozpočtovém určení daní, tedy ve způsobu rozdělování vybraných daní mezi státem a samosprávami.

Nahrávám video
Zbyněk Stanjura hovořil o schvalování úsporného balíčku
Zdroj: ČT24

Stanjura na pátečním projednávání ujistil, že všechny pozměňovací návrhy pečlivě prostuduje. Nevyloučil to, že by v dalších kolech projednávání mohly za určitých podmínek získat podporu i ty opoziční. Na ochotu vlády upravit některé parametry navrhovaných změn, které se týkají zejména daní, se ptala Eva Fialová (ANO). Stanjura zopakoval, že v koalici posoudí všechny případné pozměňovací návrhy. „Pokud bude zachován objem úspor a přijde nápad, pozměňovací návrh z řad opozice, který bude dobrý, lepší nebo jiný nástroj, než který jsme navrhli my, tak proč ne,“ reagoval Stanjura.

Otázkou tedy zůstává, zda se opravdu zruší více než dvě desítky daňových výjimek, které zahrnují třeba i takzvané školkovné. Pozměnit se může i rozdělení některého zboží či služeb do jednotlivých sazeb DPH.

O možných změnách v konsolidačním balíčku diskutovali hosté pořadu Události, komentáře. „Ozdravný balíček má celkem jasné a přesné struktury. Já si myslím, že zásadním způsobem se měnit nebude,“ řekla náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková (KDU-ČSL).

Připomínek ze strany opozice je však podle člena sněmovního sociálního výboru Igora Hendrycha (ANO) celá řada. „Jsme hrubě nespokojeni s balíčkem jako celkem. Je to kompromis pěti stran,“ dodal poslanec, podle něj může opozice připravit desítky pozměňovacích návrhů. On sám se vymezil proti navrhovaným změnám v podpoře stavebního spoření. „Tento nástroj se upozaďuje v době, kdy mají lidé problém s bydlením a s vysokými cenami hypoték,“ upozornil Hendrych.

Debaty o pozměňovacích návrzích podle Stanjury musejí skončit do zahájení druhého čtení. Neočekává mnoho změn, vedle technických drobností budou podle něj o některých politických otázkách v následujících týdnech diskutovat koaliční poslanci. „Domluvili jsme se, že pokud je mají vládní poslanci podpořit, musí se na nich shodnout všech pět stran,“ uvedl.

Na sněmovním webu se k tisku sešla zatím desítka pozměňovacích návrhů. Čas na jejich podávání mají poslanci až do konce druhého čtení.

Nahrávám video
Události, komentáře: Pozměňovací návrhy konsolidačního balíčku
Zdroj: ČT24

Babiš obvinil Fialu ze lží

Jako první na pátečním jednání přednostně vystoupil šéf ANO a bývalý premiér Andrej Babiš. Ve svém pátečním projevu se podivoval nad čtvrtečním vystoupením Fialy v přítomnosti místopředsedy Českého statistického úřadu Jaroslava Sixty, na němž ministerský předseda oznámil, že ke snížení inflace pod deset procent přispěly i kroky vlády. Premiéra Petra Fialu (ODS) obvinil ze lží. „Lidé, kteří sledují vývoj inflace a vyjádření premiéra k inflaci, musejí být v šoku,“ prohlásil lídr ANO. Poukazoval například na dřívější Fialova vyjádření o „Babišově drahotě“ a „Putinově drahotě“ i na dohady s Českou národní bankou, kdo za vyšší inflaci může.

Balíček Babiš opět označil za „absolutně zbytečný“. „Zdaníte lidi, vystrašíte investory,“ tvrdí. Vládu vinil z toho, že plýtvá a pro úspory neudělala vůbec nic. Koaliční představitelé nechali slova šéfa ANO bez reakce.

Nahrávám video
Alena Schillerová hovořila o schvalování úsporného balíčku
Zdroj: ČT24

Okamura prohlásil, že návrh zákona není konsolidačním ani ozdravným balíčkem, ale rozsáhlou a plošnou daňovou reformou. Podle něj balíček zdraží životy všem obyvatelům a všem firmám prodraží podnikání.

Také další opoziční zákonodárci tvrdili, že nejde o konsolidační, ale o daňový balíček. Milan Feranec (ANO) předlohu pokládá za nejrozsáhlejší a největší zvýšení daní za posledních dvacet nebo třicet let. Zároveň zapochyboval o úsporách, jak je v jednotlivých resortech plánuje koalice. „Zvýšení daní je jisté, úspory jsou vždycky nejisté,“ podotkl Feranec. Podle Zdeňka Kettnera (SPD) v předloze převažují opatření k většímu „vyždímání“ obyvatel. „Jde o to získat víc peněz, ne míň vydat,“ uvedl.

Martin Kolovratník (ANO) přirovnal opatření v balíčku k dortu, který uvařili ze všeho možného pejsek a kočička v jedné z pohádek Josefa Čapka. „Já se bojím, že u nás budeme odsouzeni tenhle váš ohavný nechutný dort jíst všichni, všichni občané České republiky. A nám všem včetně vašich voličů, že z něj bude špatně,“ řekl.

Fiala: Opatření nikoho existenčně neohrozí

Premiér Petr Fiala (ODS) řekl poslancům, že ozdravení veřejných financí je nutnou podmínkou pro cestu k prosperitě, protože jinak by byla ohrožena. Předloha podle předsedy vlády obsahuje vyvážená opatření, která sice logicky nejsou populární, ale nikoho existenčně neohrozí.

Vlády a jejího návrhu zákona se zastal také Miloš Nový z koaliční TOP 09. Argumentoval příkladem Řecka a jeho státního bankrotu. Varoval, že ztráta důvěry domácích i zahraničních věřitelů ve schopnost i ochotu konsolidovat veřejné finance představuje nebezpečí pro českou ekonomiku. „Tím, že české veřejnosti je předkládán ozdravný balíček, aniž bychom se nacházeli v situaci řecké ekonomiky, současná vláda i za cenu negativních politických nákladů dokazuje, že se jedná o vládu zodpovědnou, která myslí na budoucí generace,“ prohlásil.

Stanjura řekl už v polovině června, že takzvaná složená daňová kvóta, tedy daňové zatížení společně s povinnými odvody, po přijetí vládního konsolidačního balíčku nevzroste. Podle odhadu ministerstva financí by proti loňskému roku mohla naopak klesnout z loňských 34,7 na 34,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Projednávaná změna zákonů mimo jiné zvyšuje daň z příjmu právnických osob z devatenácti na 21 procent, slučuje na dvanáct procent nynější snížené sazby DPH deset a patnáct procent a mění v sazbách rozložení některých položek. Zavádí také odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců nebo ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo slevu na studenta. Předloha zavádí nový státní koeficient u daně z nemovitosti. Součástí je i úprava spotřebních daní, daně z hazardu nebo snížení státní podpory stavebního spoření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...