Tuzemská ekonomika je vůči americkým clům odolná, myslí si ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Dopady podle něj budou spíše sekundární. S tím v Otázkách Václava Moravce souhlasil i místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Ten však míní, že odolnost české ekonomiky se v důsledku opatření Evropské unie snižuje. „Přeregulovanost“ evropského trhu kritizoval i europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě). Dle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) jsou cla strategicky špatnou zprávou, ačkoli krátkodobý efekt nemusí být tak významný.
Dopady amerických cel na Česko budou spíše sekundární, shodli se Kupka a Havlíček
61 minut
Otázky Václava Moravce: O dopadech amerických cel (1. část)
Dopady začínající globální obchodní války zasáhnou Česko spíše nepřímo, domnívá se Kupka. Upozornil, že se tuzemsku v posledních letech dařilo diverzifikovat export a rozšiřovat obchodní vztahy i mimo Spojené státy. Loni tvořil americký trh 2,9 procenta celkového vývozu českých výrobků do zahraničí. Kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně cel nicméně označil za „hození šrapnelu do podmínek globálního obchodu“ a dodal, že jeho protekcionistická politika „nepovede k ničemu lepšímu“.
Havlíček soudí, že „česká ekonomika je stále méně odolná“. Sníženou odolnost přičítá především evropské Zelené dohodě (Green Deal), vysokým cenám energií a celkové „přeregulovanosti evropské i české ekonomiky a dotačnímu šílenství“. Podle něj tyto faktory představují větší riziko než samotná americká cla. Přesto se shoduje s Kupkou, že dopad na tuzemskou ekonomiku bude spíše druhotný.
Niedermayer považuje americká cla za „velký šok pro světovou ekonomiku“. Špatnou zprávou podle něj je, že se jedná teprve o začátek a sekundární reakce teprve nastoupí. Dodal, že krátkodobý efekt nemusí být tak významný, ale strategicky se jedná o „strašně špatnou zprávu“.
Tuzemská ekonomika je podle Turka odolnější než Evropská unie, kterou považuje za mnohem více protekcionistickou než Spojené státy. „Evropská unie je v protekcionismu na prvním místě,“ domnívá se. Spojené státy podle něj obchodní cla využívají spíše jako „vyjednávací páku“ než jako skutečný cíl. „USA se ve skutečnosti snaží o to, aby cla vůbec nebyla,“ myslí si Turek.
Spojené státy americké začaly vybírat základní desetiprocentní clo při dovozu zboží ze všech zemí světa od 5. dubna. Clo na prakticky veškeré zboží vyhlásil ve středu americký prezident Donald Trump. Od 9. dubna na základě toho USA začnou u dovozu z vybraných zemí vybírat ještě vyšší cla, která v případě Evropské unie činí 20 procent.
Některé zboží je od nového amerického celního režimu prozatím osvobozeno. Výjimka se týká ropy, plynu, mědi, zlata, stříbra, platiny, palladia, dřeva, polovodičů, farmaceutických výrobků a nerostů, které se v USA nevyskytují. Nové clo se nevztahuje ani na dováženou ocel, hliník a automobily, na jejichž dovoz se již nyní uplatňuje 25procentní clo.
Evropská unie již v reakci na cla na ocel a hliník oznámila protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur (650 miliard korun). Tato protiopatření měla částečně začít platit od 1. dubna, částečně pak od 13. dubna. Nakonec ale bylo rozhodnuto, že všechna celní opatření by měla vstoupit v platnost v jediný den, a sice 13. dubna. Mezitím unijní exekutiva konzultuje možnou reakci s jednotlivými členskými státy.
Unie musí vyjednávat, shodují se Havlíček a Niedermayer
Havlíček a Niedermayer se shodli, že by Evropská unie neměla v reakci na americká cla zvolit čínský přístup. Peking totiž od 10. dubna odpovídá na zavedení tarifů uvalením dodatečných cel ve výši 34 procent na veškerý dovoz z USA.
Podle Havlíčka by měla Unie naopak „zachovat klid a nepropadat panice“. Za nejlepší cestu považuje vyjednávání. „Jestli se domníváme, že tvrdá protiakce bude znamenat tvrdé vítězství, pak budeme tahat za kratší konec,“ dodal s tím, že je přesvědčen, že šéf Bílého domu je připraven jednat.
Unie bude podle Niedermayera vyjednávat a snažit se o to, aby nedošlo k další eskalaci obchodní války. Za důležité považuje i jednání s dalšími zeměmi, jelikož Evropská unie je podle něj lákavým obchodním partnerem.
Kupka by si velmi přál, aby vyjednávání mezi USA a EU „vyšla“, ale vzhledem k posledním projevům amerického prezidenta to nepovažuje za příliš realistické. Domnívá se však, že tlak americké administrativy skrze cla může Evropskou unii přivést k tomu, aby odstraňovala bariéry a regulace svého trhu.
Podle Niedermayera by se debata měla soustředit na nástroje, které má Evropská unie k dispozici, protože rozhodnutí Trumpa „neovlivníme“. Za správný směr považuje odstraňování překážek na domácím trhu a hledání férových obchodních příležitostí s jinými partnery, které by mohly částečně kompenzovat export do Spojených států.
Podle Turka ale Evropská unie mimo partnerství s USA „ve světě moc šancí nemá“. Je také toho názoru, že problémem Evropské unie nejsou pouze uvalená americká cla, ale také další vnitřní regulace a opatření související s takzvaným Green Dealem. Domnívá se, že by si měl „trh řešit věci sám“, a to i v případě, že by to bylo na úkor spotřebitele. Podle něj tak není například na místě regulace dovozu geneticky modifikovaných amerických potravin či potravin, na jejichž pěstování se využívají pesticidy. Proti tomuto názoru se ohradili všichni tři další hosté.
Vláda zatím nebude přijímat opatření
Vláda zatím nebude reagovat na předpokládaný pokles příjmů státního rozpočtu způsobený novými americkými cly, sdělil v ČT místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Kabinet by měl apelovat na Evropskou unii, aby začala jednat a vyjednávala,“ uvedl Skopeček s tím, že Donald Trump naznačil otevřenost k vyjednávání. Podle něj by vláda měla dlouhodobě rozšiřovat počet trhů, na které české firmy exportují, a za příklad uvedl některé asijské země.
Přijímat opatření na národní úrovni by bylo předčasné i podle šéfky poslanců ANO Aleny Schillerové. Souhlasí se Skopečkem, že by jednání mělo probíhat na úrovni Evropské unie. „Pokud zahájíme celní válku, je to cesta do pekel,“ dodala s tím, že takovou válku nemůže nikdo vyhrát. Vyjednávat za Unii by podle ní měli volení představitelé silných ekonomik členských států.
Dosavadní ekonomické odhady ukazují, že kvůli poklesu zahraniční poptávky může růst tuzemského HDP zpomalit o šest až sedm desetin procentního bodu, což by znamenalo výpadek v rozpočtu zhruba 14 miliard korun.
8 minut
Studio ČT24: Vyjádření Jana Skopečka (ODS) a Aleny Schillerové (ANO) k předpokládanému propadu příjmů státního rozpočtu kvůli novým americkým clům
„Obrana na prvním místě“
Druhá část debaty v Otázkách Václava Moravce se věnovala také otázce výdajů na obranu. Spojené státy totiž po svých spojencích v Severoatlantické alianci požadují zvýšení obranných výdajů z dvou procent HDP na pět procent. Tuto hodnotu už dříve zmínil americký prezident Donald Trump, na dvoudenním jednání šéfů diplomacií NATO v Bruselu to tento týden řekl i ministr zahraničí USA Marco Rubio.
Podle Turka USA vnímá navyšování výdajů na obranu „čistě byznysově“. Podle něj má totiž Washington pocit, že dlouhodobě dotuje evropskou obranu. Europoslanec však doufá, že se jedná o „obchodní výstřel a strategii“ a že v platnosti zůstane stávající hranice dvou procent. „Jsem pro to, aby se závazky vůči NATO dodržovaly,“ dodal Turek s tím, že je ale potřeba vyjednávat o tom, za co se finanční prostředky vynakládají.
S tím souhlasil i Havlíček, podle kterého nesmí být navyšování obranných výdajů „pouze hon za procenty“. Je podle něj nutné vědět, „co chceme a z čeho to budeme platit“.
Ministr dopravy vnímá americký požadavek jako vzkaz, že se Evropa musí o svou bezpečnost starat sama a „nespoléhat na to, že jí pomůže velký brácha ze Spojených států“. Souhlasí s Havlíčkem, že výdaje na obranu musí být „střízlivé“ a mělo by být jasné, co armáda skutečně potřebuje. Pokud výdaje odpovídají potřebám tuzemské armády i spojeneckým závazkům, je podle něj nárůst nad dvě procenta přijatelným krokem. „Obrana je totiž v tomto světě na prvním místě,“ dodal Kupka.
Moderátor Moravec se hostů ptal také na další plánované rozvolnění evropských fiskálních pravidel, které by umožnilo vyzbrojování členských zemí na dluh. Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl 2. dubna v ČT uvedl, že rada se snaží, aby platila určitá věcná, časová a kvantitativní rozpočtová omezení a aby „odbrzdění nebylo bez limitů“.
Niedermayer rozhodnutí nezapočítávat obranné výdaje do dluhových limitů nevítá, zároveň však uznává, že bezpečnostní situace ve světě je vážná. „Není to úplně to nejhorší rozhodnutí na světě,“ dodal s tím, že pokud chtějí členské státy EU překročit rozpočtová omezení, měly by tyto výdaje skutečně směřovat na obranu. Upozornil také, že některé země v minulosti své dluhové závazky neplnily.
Havlíček považuje rozvolnění za „bianco šek“. Podle něj je nutné si předem určit, co vše se chce nakoupit, a především z čeho se to bude platit. Navrhuje například vytvoření každoročního rozvrhu plánovaných nákupů obranných prostředků. Dodal, že hnutí ANO podporuje obranné výdaje nad rámec dvou procent HDP, pokud to bude „nezbytně nutné“.
25 minut
Otázky Václava Moravce: Luděk Niedermayer, Karel Havlíček, Martin Kupka a Filip Turek (2. část)
