Rusové provedli dosud největší útok na ukrajinská města. Mrtvých jsou tři desítky, zraněných přes sto šedesát

Rusko v pátek podniklo největší vzdušný útok na Ukrajinu od začátku plnohodnotné invaze, uvádějí ukrajinské úřady a média. Místní úřady hovoří o třech desítkách mrtvých a více než sto šedesáti raněných v několika městech. Oběti na životech hlásí Kyjev, Dnipro, Oděsa či Lvov. Údery přišly ve třech vlnách, Rusové zasáhli mimo jiné obytné budovy, nemocnice či školy. Ruské ministerstvo obrany po útocích prohlásilo, že se Moskvě na Ukrajině v posledních dnech podařilo zasáhnout všechny určené objekty.

První úder přišel v noci na pátek. Po útoku raket a dronů hlásili ukrajinští představitelé výbuchy v Charkově na východě země i ve Lvově v západní části. Druhý masivní atak okupanti spustili ráno. Způsobil požár vícepodlažní obytné budovy v Kyjevě či nákupního centra ve východoukrajinském Dnipru. Zasažená byla také Oděská nebo Záporožská oblast. Čtyři regiony hlásí výpadky v dodávkách elektřiny. Další útoky přišly v pátek odpoledne, výrazné škody a řadu raněných hlásí v jejich důsledku Čerkaská oblast.

Ministr vnitra Ihor Klymenko v pátek v podvečer uvedl, že mrtvých je třicet a raněných přes sto šedesát. Z dostupných informací oblastních a městských úřadů ale vyplývá, že obětí je zřejmě jednatřicet. V Kyjevě zemřelo podle těchto zdrojů devět lidí, v Záporožské oblasti osm, v Dněpropetrovské oblasti šest. Čtyři lidi zabili Rusové v Oděské oblasti, tři v Charkovské oblasti a jednoho ve Lvovské oblasti, uvedly oblastní či městské správy.

Ukrajina spolu s třemi desítkami dalších států požádala o naléhavé svolání Rady bezpečnosti OSN, aby se zabývala ruským útokem, uvedl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

7 minut
Ukrajina hlásí jedem z největších ruských leteckých úderů od začátku agrese
Zdroj: ČT24

Noční a ranní útoky: 158 ruských raket či dronů

Podle velitele ukrajinské armády Valerije Zalužného Moskva napadla Ukrajinu v noci a ráno 158 bezpilotními letouny a raketami. Protivzdušná obrana jich sestřelila 114, z toho 27 dronů a 87 střel. Podle velitele šéfa vzdušných sil šlo o dosud „nejmasivnější útok ze vzduchu“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předtím uvedl, že okupační síly na napadenou zemi vypálily asi 110 raket. Tyto údaje nezahrnují odpolední vlnu náletů.

V pátek v podvečer armádní generální štáb uvedl, že na Ukrajinu mířilo asi 160 raket či dronů, přičemž sestřeleno bylo 88 raket a 27 dronů.

Útoky podle ukrajinských představitelů zasáhly vojenské a průmyslové objekty i objekty kritické infrastruktury a civilní cíle jako porodnici, nákupní centrum nebo obytné domy. Některé škody zapříčinil pád trosek sestřelených raket nebo dronů.

„Porodnice, vzdělávací instituce, nákupní centrum, vícepodlažní a soukromé budovy, komerční sklady, parkoviště. Kyjev, Lvov, Oděsa, Dnipro, Charkov, Záporoží a další města,“ napsal na Telegramu během dne Zelenskyj. „Na údery teroristů určitě odpovíme.“

Mluvčí letectva: Rusové pálili vším kromě střel Kalibr

Podle mluvčího ukrajinského letectva zaútočilo Rusko všemi prostředky. „Nepřítel provedl masivní úder různými prostředky vzdušného napadení. Ve skutečnosti letělo všechno... jen kalibry nebyly,“ uvedl Jurij Ihnat v televizním vysílání v reakci na noční a ranní útoky.

Rusové podle něj použili během těchto útoku hypersonické střely Kinžal, střely balistické i ty s plochou dráhou letu, protiletadlové střely S-300 upravené k útokům na pozemní cíle i útočné bezpilotní drony Šáhed. Invazní armáda podle Ihnata vypustila na Ukrajinu nejprve drony a poté střely různých typů.

Velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk podle agentury AP uvedl, že to byl nejmasivnější vzdušný útok od začátku plnohodnotné ruské invaze. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat se podle agentury AFP vyjádřil podobně, Rusko podle něj vypálilo na Ukrajinu rekordní počet střel za jeden den. Zároveň však upozornil, že bilance nezahrnuje první dny ruské vojenské agrese na Ukrajině, kdy invazní armáda prováděla „nepřetržité“ údery.

Podle ukrajinského letectva podniklo Rusko předchozí největší vzdušný útok v listopadu 2022, kdy odpálilo proti Ukrajině 96 raket, podotkla AP.

V pátek odpoledne Rusové v náletech pokračovali, podle webu Novoje vremja byl vzdušný poplach vyhlášen ve všech regionech kromě západu země a výbuchy se ozvaly v Čerkaské oblasti a v Sumách.

2 minuty
Zpravodajka Zasidkovyčová hovořila z místa zasaženého ruským ostřelováním
Zdroj: ČT24

Ruská raketa narušila polský vzdušný prostor

Operační velitelství polských ozbrojených sil oznámilo, že do polského vzdušného prostoru vletěl v pátek ráno ze strany od hranice s Ukrajinou neidentifikovaný objekt. Zaregistrovaly ho radary protivzdušné obrany, jeho signál následně zmizel.

Náčelník polského generálního štábu Wieslaw Kukula později upřesnil, že do polského vzdušného prostoru zřejmě vletěla ruská raketa a následně jej opět opustila. O situaci jednalo vedení státu, ozbrojených sil i bezpečnostní složky.

V Kyjevě vzplála obytná budova i sklad

V Kyjevě zemřelo v důsledku ruských útoků devět lidí a dalších asi třicet utrpělo zranění, informovala městská správa.

Premiér Denys Šmyhal uvedl, že ruské síly se při útoku v metropoli zaměřily na sociální a kritickou infrastrukturu. Podle médií vzplála vícepodlažní obytná budova a sklad, tamní úřady informovaly o pádu trosek sestřelených raket. Starosta metropole Vitalij Klyčko informoval o poškození budovy stanice metra Lukjanivska, kterou lidé využívají jako protiletecký kryt.

„Slyšeli jsme několik výbuchů, asi čtyři silné výbuchy nedaleko od nás,“ popsala zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová z Kyjeva. „Dozvěděli jsme se, že to byla práce protivzdušné obrany. Zřejmě sestřelila letící dron nedaleko od nás. Jeho úlomky pak spadly na skladiště, které vzplálo.“

Právě pod troskami tohoto skladu byla podle úřadů nalezena těla devíti obětí z hlavního města. Ukrajinská veřejnoprávní televize Suspilne dříve uvedla, že čtyři zraněné se podařilo záchranářům vyprostit.

V Kyjevské oblasti bylo poškozeno mimo jiné sedmnáct soukromých domů a jeden člověk utrpěl zranění, sdělila oblastní správa.

9 minut
Zpravodajka Zasidkovyčová o situaci na Ukrajině (29. prosince 2023)
Zdroj: ČT24

„Okna vyletěla, balkon odletěl,“ líčí obyvatel Dnipra

V Dněpropetrovské oblasti zemřelo šest lidí a nejméně třicet lidí je zraněných, uvedla oblastní správa. Městem Dnipro se ozvala série explozí, při kterých utrpěly škody šestipatrová obytná budova a porodnice. Hoří také jedno z nákupních center, napsala agentura Unian.

„Bylo to hlasité, jasné. Okna vyletěla ven, balkón odletěl. Byl jsem s dětmi, měli jsme strach, schovali jsme se pod schodištěm,“ popsal ruský útok veřejnoprávní televizi Suspilne obyvatel Dnipra Ivan.

Další obyvatel města Oleksandr uvedl, že v době útoku byl na cestě do práce. „Úlomek narazil do čelního skla, přesně tam, kde sedí řidič. Byl jsem na cestě do práce, když jsem uslyšel řev a přiletěla raketa. Začal jsem se otáčet. Bylo to asi dvě stě metrů ode mě,“ citovala ho stanice Suspilne.

V Charkovské oblasti místní úřady zatím potvrdily tři mrtvé a jedenáct raněných. Starosta Charkova Ihor Terechov informoval o přerušených dodávkách elektřiny, které ve městě komplikují dopravu. Podle něj byla při ruských úderech poškozena nemocnice, obytné budovy a průmyslové zařízení.

Ve Lvově útok poškodil několik škol a obytné domy

V noci okupanti útočili i na západě země. „Podle předběžných informací na Lvovskou oblast zaútočilo přes deset šáhedů,“ napsal na Telegramu starosta Lvova Andrij Sadovyj. „Ve Lvově hoří zařízení kritické infrastruktury,“ uvedl Sadovyj bezprostředně po útoku.

Předseda správy Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj informoval o zásahu obytného domu ve Lvově. Požár podle něj vypukl v místním lyceu, zřejmě kvůli pádu trosek rakety sestřelené protivzdušnou obranou. Ve městě byly poškozeny celkem tři školy a školka. Podle ministerstva vnitra ve Lvově jeden člověk zemřel. Místní úřady a sportovní funkcionáři později dodali, že obětí je známý ukrajinský basketbalista Viktor Kobzystyj. Dalších 24 lidí je zraněných.

V Oděse jsou podle místních úřadů čtyři mrtví a 27 zraněných. Útok podle veřejnoprávní televize Suspilne zasáhl mimo jiné místní školu, podle webu Novoje vremja i kostel.

V Záporoží zahynulo osm lidí a dalších třináct utrpělo zranění, uvedly místní úřady. Mezi mrtvými je podle ministra školství i učitelka z místní základní školy, napsal web Ukrajinska pravda. Jedna z ruských raket dopadla vedle projíždějící tramvaje a zdemolovala několik obytných domů, uvedl web Novoje Vremja.

Ve městě Konotop v Sumské oblasti jsou podle webu RBK-UKrajina po ruském raketovém útoku tři zranění. Při odpolední, třetí vlně útoků zasáhli okupanti obytnou oblast ve městě Smila v Čerkaské oblasti. Úřady oznámily devět raněných, jeden je ve vážném stavu. Ruské střely tam poškodily 51 domů.

Ruské útoky téměř každou noc

Podle ukrajinského monitorovacího kanálu Monitor letěla velká část ruských řízených střel různými trasami na západ Ukrajiny, píše BBC na svém ruskojazyčném webu.

Ukrajina pravidelně čelí ostřelování a vzdušným úderům ze strany Ruska, které do sousední země zahájilo loni v únoru po osmi letech války plnohodnotnou invazi. Ukrajinské letectvo v posledních týdnech hlásí ruské útoky drony, ale i střelami téměř každou noc. Lvov, který leží několik desítek kilometrů od polských hranic, nicméně delší dobu ruské údery nezaznamenal.

Západní představitelé a analytici varovali, že Rusko v posledních měsících omezilo své útoky řízenými střelami ve zřejmé snaze vytvořit si jejich zásoby pro masivní údery během zimy v naději, že zlomí ducha Ukrajinců. Kyjev mezitím žádal západní spojence, aby napadené zemi poskytli více prostředků protivzdušné obrany.

Rusové informovali o útoku na Belgorod

Ruská protivzdušná obrana sestřelila několik vzdušných cílů přilétajících k Belgorodu, který leží asi 30 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Při náletu zahynul jeden člověk, další byl zraněn, uvedl podle ruských médií gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.

„Nad Belgorodem a Belgorodským okresem zasáhl náš systém protivzdušné obrany – sestřelil několik vzdušných cílů přilétajících ke městu. Podle předběžných údajů je jeden zabitý a jeden zraněný,“ napsal Gladkov na sociální síti. Informaci ovšem nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 18 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 19 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...