Bělgorod čelil útoku. Ruské úřady tvrdí, že dvacet lidí zemřelo

Ruské úřady hovoří o tom, že při náletu na Bělgorod zemřelo v sobotu dvacet lidí a přes sto dalších utrpělo zranění. Údaj není možné bezprostředně nezávisle ověřit. Ukrajinská média píší s odkazem na zdroje v bezpečnostních složkách, že Kyjev útočil na vojenské cíle a že civilní ztráty jsou výsledkem špatné práce ruské protivzdušné obrany. Rusko bez důkazů tvrdí, že Ukrajinci při náletu použili i raketomety české výroby. Moskva požadovala, aby Česko na zasedání Rady bezpečnosti OSN vysvětlilo své dodávky zbraní Kyjevu, ale česká diplomacie se Ruskem iniciovaného jednání odmítla účastnit. Ukrajina v sobotu opět vzdorovala ruským bezpilotním letounům a raketám, v Charkově zranil úder na civilní budovy 26 lidí.

Guvernér Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov uvedl, že k úderu došlo v centru Bělgorodu v sobotní poledne. Útoky přišly jen den po masivním úderu ruských okupantů, při kterém zemřelo nejméně 39 lidí a dalších více než sto utrpělo zranění. Kyjev označil páteční ruský úder za dosud největší vzdušný útok na ukrajinská města od začátku invaze.

Podle BBC došlo k explozím v centru Bělgorodu i v jeho jižní části. Na záběrech z místa byly vidět ulice poseté střepy a hořící auta, napsala stanice. Město Bělgorod leží 80 kilometrů severně od ukrajinského Charkova.

Zprávy uvádějí, že výbuchy byly už v noci slyšet v okolí Moskvy, Bělgorodu, Tuly a Tveru. V Brjansku podle médií skupina bezpilotních letounů zasáhla továrnu na elektroniku, která se používá k výrobě ruského vojenského vybavení, jako jsou rakety dlouhého doletu a protiletadlové systémy.

Podle ruského resortu obrany jeho protivzdušná obrana v noci zachytila bezpilotní letouny v Brjanské, Orelské, Kurské a Moskevské oblasti. Ruští představitelé o ukrajinských úderech informovali už v pátek večer.

Ukrajinská média: Civilní škody jsou důsledkem ruských chyb

Kyjev, který se jen zřídka hlásí k odpovědnosti za útoky na ruském území, se zatím k události nevyjádřil. Ukrajinská média ale s odvoláním na zdroje v bezpečnostních složkách napsala, že ukrajinské síly útočily na armádní objekty v Bělgorodské oblasti a že exploze a požáry v Bělgorodu způsobila neprofesionalita ruské protivzdušné obrany.

V tomto smyslu se vyjádřil server Ukrajinska pravda nebo RBK-Ukrajina. Útok ukrajinských sil na ruskou armádní infrastrukturu je podle jejích zdrojů odpovědí na barbarské páteční ruské útoky na ukrajinská města. „Zničení civilní infrastruktury, které vidíme v Bělgorodu, je výsledkem neprofesionálních akcí ruské protivzdušné obrany, stejně jako záměrných a plánovaných provokací,“ citovala Ukrajinska pravda svůj zdroj.

Česká diplomacie odmítla ruský požadavek

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Ukrajina na Bělgorod zaútočila mimo jiné raketomety RM-70 Vampire české výroby. Pro svá tvrzení ale nepředložilo žádné důkazy.

Kvůli ostřelování Bělgorodu Moskva svolala jednání Rady bezpečnosti OSN. Požadovala, aby na něm Česko vysvětlilo své dodávky zbraní na Ukrajinu. Prohlásil to zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij, a to den po největším ruském ostřelování Ukrajiny od začátku invaze, při kterém zemřelo téměř čtyřicet lidí a více než stovka dalších byla zraněna. Okupační síly také způsobily rozsáhlé škody na infrastruktuře a civilních budovách.

Čeští zástupci se zasedání Rady bezpečnosti neúčastnili. „Česko nebude sloužit lží otrávené propagandě agresora,“ uvedl na síti X ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ruskou výzvu k české účasti na jednání RB OSN kritizoval i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Václav Havel říkal, že Rusko má problém v tom, že neví, kde má hranice. Bez hranic je evidentně i Putinova drzost,“ uvedl na síti X na adresu ruského vůdce.

Rada bezpečnosti OSN zasedla mimořádně na žádost Ukrajiny a jejích spojenců právě kvůli masivnímu ruskému útoku i v pátek večer SEČ. Západní spojenci – včetně USA, Velké Británie a Francie – během jednání Rusko tvrdě kritizovali. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja tvrdil, že jeho země cílila jen na vojenské cíle a že „za oběti může ukrajinská protivzdušná obrana“.

„Na každý úder ruským teroristům odpovíme. Teror nikdy nezvítězí nad lidmi,“ vzkázal už v pátek do Moskvy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Rusko v sobotu opět bombardovalo Ukrajinu, velkému útoku čelil Charkov

Také v noci na sobotu vyslali Rusové na Ukrajinu střely a bezpilotní letouny. „Ruští okupanti poslední noc podnikli další útok na Ukrajinu, použili deset dronů Šáhed. Ukrajinská obrana zničila pět z nich,“ uvedl v ranní operační svodce ukrajinský generální štáb.

Následně dodal, že ruské vzdušné údery zasáhly čtrnáct obcí v Charkovské, Luhanské, Doněcké a Záporožské oblasti, byť ze zprávy není zcela zřejmé, jakými zbraněmi tato místa Rusové zasáhli. Dalších 110 obcí v osmi oblastech se podle štábu dostalo pod ruskou dělostřeleckou palbu.

V sobotu večer otřáslo několik výbuchů východoukrajinským Charkovem. Zasažen byl obytný dům v centru města a 26 lidí utrpělo zranění, sdělil na sociální síti Telegram starosta Ihor Terechov. Dům podle něj zachvátil požár. Později uvedl, že ruské útoky zasáhly zejména místa v centru města a civilní infrastrukturu včetně hotelu. Mezi zraněnými je i britský novinář. Oběti na životě si nálety podle prvních zpráv nevyžádaly, doplnil starosta.

ISW: Rusko chce rozložit morálku

Americký Institut pro studium války (ISW) soudí, že současné zásoby ruských střel, dronů a výrobní rychlost pravděpodobně neumožní ruským invazním silám provádět pravidelné rozsáhlé vzdušné útoky na Ukrajinu, Rusové nicméně zřejmě jsou schopni konzistentnějších útoků pomocí bezpilotních letounů.

ISW zároveň konstatuje, že Moskva bude ve velkých vzdušných úderech proti Ukrajině pokračovat ve snaze rozložit ukrajinskou morálku a schopnost Ukrajinců udržet své válečné úsilí proti jeho vojenské agresi. Páteční vzdušné údery se zdají být vyvrcholením několikaměsíčního ruského experimentování s různými kombinacemi dronů a střel a ruských snah o testování ukrajinské protivzdušné obrany, domnívají se analytici institutu.

Institut dodává, že Ukrajina nemá dostatek systémů protivzdušné obrany, aby rovnoměrně pokryla celé své území, a Rusové se zřejmě pomocí nedávných sérií úderů – byť měly menší intenzitu – snažili donutit Ukrajince, aby protivzdušnou obranu soustředili na ochranu hustě obydlených míst namísto poskytování krytí svým vojenským operacím.