Izrael poprvé nasadil do bojů v Pásmu Gazy ženy, v armádě jich chce sloužit čím dál víc

Nahrávám video

V izraelské armádě padl další milník. Země vůbec poprvé nasadila do přímých bojů v Pásmu Gazy ženy. Čím dál víc jich chce pokračovat i po povinném výcviku. Na starost mají stále důležitější úkoly, třeba ostrahu citlivých hranic.

Čistě ženské jednotky jsou v Izraeli nejen běžné, ale čím dál víc ceněné. „Naším úkolem je hlídkovat, hlásit. Když uvidíme nepřítele, tak ho zabít,“ popsala Juval, velitelka takzvaného gepardího praporu, který je elitní jednotkou, v rámci žen celosvětově. Stovky jeho členek sledují skoro 250 kilometrů dlouhou hranici s Egyptem. Od poslední arabsko-židovské války tam uběhlo půlstoletí.

V posledních týdnech jim ale přibyly mise v mnohem vyhrocenějším pomezí. Ženy z gepardího praporu jsou první, které Izrael oficiálně vyslal do přímých bojových operací v Pásmu Gazy.

Šestadvacetiletá Juval, která chtěla být původně basketbalistkou, se nedávno z ostrých bojů vrátila. „Byla jsem tam týden. Když mi prvně zavolali, že pojedu do Gazy, řekla jsem si: super. To je to, co chci, to, jak si myslím, že můžu co nejlépe pomoci. Když nás chlapi z jiné jednotky viděli, říkali nám: jste si jisté, že jste tady správně?“

Ženy v bojových jednotkách sloužit nemusejí

Dosažení osmnácti let znamená pro každého Izraelce dospělost a téměř pro každého i vojenský výcvik. U mužů jsou to tři roky, u žen dva. Stále víc jich chce pokračovat dál. Kvůli válce s teroristy z Hamásu jsou povoláváni i rezervisté.

„V Izraeli všichni slouží u armády. Rozdíl je v tom, že ženy nemusí sloužit v bojových jednotkách. Já jsem vždycky chtěla být v bojové jednotce,“ dodává Širel, další členka jednotky. Ženy procházejí stejným výcvikem jako muži, nemají žádné úlevy.

Ani válka ale úplně nemaže tradiční úkony, třeba zásnuby. V případě Tamar, další členky ženské jednotky, to nešlo jinak než přes telefon, protože i její budoucí manžel musí sloužit. „Partner koupil prsten, který mu dala jedna žena, protože zrovna uslyšela, že jako voják požádal svou holku o ruku, prsten nemá a v dohledné době se s ní neuvidí.“

Ženy tvoří odhadem až pětinu izraelské armády, přesná čísla nikdo neuvádí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu. Následně zaútočila na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
před 1 hhodinou

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 4 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 4 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 6 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 6 hhodinami

VideoRusko likviduje ukrajinská města do základů, říká zpravodajka Stomatová

Čtvrteční dopis ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovaný ruskému vůdci Vladimiru Putinovi je na Ukrajině vnímán spíše tak, že byl určen pro Spojené státy, uvedla zpravodajka ČT Darja Stomatová v Interview ČT24. „Dostali jsme se do patové situace, kdy delegace nejednají, takže otázka je, jak znovu komunikaci mezi Ruskem, Ukrajinou a USA rozproudit,“ uvedla. Rusku se zároveň na frontě nedaří postupovat, kvůli čemuž stupňuje tlak na ukrajinská města poblíž frontové linie. „Rusko města likviduje do základů. Některá vypadají mnohem hůř než kdysi Avdijivka,“ poznamenala zpravodajka s odkazem na Kosťantynivku. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Na Tchaj-wanu má zájem o spolupráci vláda i opozice, poučme se, řekl Vystrčil

Navýšení fondu pro investice českých a tchajwanských firem nebo zvýšení počtu letů mezi Prahou a Tchaj-pejí řadí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) mezi hlavní přínosy své cesty na Tchaj-wan. Sdělil to po návratu z pětidenní mise, kterou uskutečnil k nelibosti pevninské Číny a bez podpory vlády. Jako další přínos uvedl podpis pěti memorand o spolupráci, ať už mezi podnikateli, nebo mezi Univerzitou Karlovou a tchajwanskými univerzitami.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...