Izraelská armáda tvrdí, že našla síť tunelů, které používalo administrativní i vojenské vedení Hamásu ve městě Gaza na severu stejnojmenného pásma. Podzemní síť prý využívali političtí a vojenští vůdci, jako jsou Ismáíl Haníja, Jahjá Sinvár nebo Muhammad Díf. Informovala o tom stanice BBC s odvoláním na armádní prohlášení, podle kterého se tunely nacházejí v bezprostřední blízkosti obchodů, vládních budov, obytných domů a školy. Teroristé z Hamásu mezitím vyslali ze severu Pásma Gazy na oblast Tel Avivu salvu raket.
Izraelská armáda uvedla, že po týdnech bojů její jednotky převzaly v pásmu kontrolu nad „elitní čtvrtí“ v největším městě Gaza. Síť tunelů, které armáda označuje jako „podzemní teroristické město“, se podle ní napojuje na „podzemní infrastrukturu v oblasti nemocnic Rantisí a Šífa“.
Izraelské ozbrojené síly sdílely videozáznamy vojáků, kteří zkoumají řadu tunelů, a satelitní snímky s vyznačenými údajnými vchody, ale žádné důkazy o jejich propojení s oběma nemocnicemi neposkytly. Tunelové šachty byly podle armády propojeny s „rezidencemi a kancelářemi vysoce postavených představitelů“ Hamásu, sloužily i k řízení „operační činnosti“ hnutí i k „chráněnému každodennímu pohybu centrem města Gazy“.
Armádní mluvčí Daniel Hagari ve středu uvedl, že armáda se přesunula do poslední zbývající základny Hamásu ve městě Gaza.
Izraelská armáda také oznámila, že přišla o další tři příslušníky, počet vojáků zabitých od zahájení pozemní ofenzivy se tak zvýšil na 137.
Armáda pak také podle BBC přiznala „významnou chybu“. Vyšetřování chybného zastřelení tří Izraelců držených jako rukojmí v Gaze izraelskými vojáky ukázalo, že pět dní před střelbou vojenský pátrací pes vybavený kamerou zachytil zvukový záznam jejich volání o pomoc v hebrejštině. Mluvčí Hagari k tomu doplnil, že nahrávka byla přezkoumána až poté, co byli rukojmí zabiti, když se snažili dát o sobě vědět izraelským silám. Incident vyvolal v Izraeli velký rozruch a zvýšil tlak na vládu, aby dosáhla nové dohody o klidu zbraní s Hamásem.
Teroristé ostřelovali Tel Aviv
Hamás ale ve středu odmítl návrh Izraele na týdenní přestávku v bojích v Pásmu Gazy výměnou za propuštění asi 40 rukojmích včetně všech zbývajících žen a dětí, které zůstávají v zajetí této radikální skupiny.
Útokům teroristů pak čelilo druhé největší izraelské město Tel Aviv. Proti raketám zasahoval protiraketový systém Iron dome, některé střely dopadly jižně od izraelského velkoměsta. Zatím nejsou hlášeni žádní ranění.
Představitelé Hamásu prohlásili, že izraelský čtvrteční letecký útok zabil vysoce postaveného pohraničníka jmenovaného hnutím a tři další osoby v Rafáhu na jihu pásma Gazy u hranic s Egyptem. Izraelská armáda útok popřela.
Podle libanonské státní tiskové agentury a bezpečnostního zdroje izraelský úder ve čtvrtek časně ráno zabil starší ženu a zranil jejího manžela v jejich domě na jihu Libanonu. Izraelská armáda uvedla, že letectvo provedlo odvetné údery na cíle libanonské šíitské hnutí Hizballáh a několik odpalovacích stanovišť v jižním Libanonu.
Ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová má za to, že na Izrael vyletělo okolo třiceti raket. „Je to obrovský nárůst i vzhledem k tomu, že se zdálo, že vojenská operace v Gaze je v tak pokročilém stádiu, že neumožňuje Hamásu, aby odpaloval rakety,“ uvedla. Zdá se však, že toho jsou teroristé pořád schopni, což je dle Kalhousové překvapivé.
