Teroristické hnutí Hamás odmítlo návrh Izraele na týdenní přestávku v bojích v Pásmu Gazy výměnou za propuštění asi čtyřiceti rukojmí, včetně všech zbývajících žen a dětí. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na egyptské představitele, kteří se podílejí na zprostředkování těchto jednání v Káhiře. Podle nich si Hamás k jakémukoliv vyjednávání klade podmínku, aby nejprve utichly zbraně. O „vězních či výměnných dohodách“ nehodlají jednat ani další islamistické organizace v Pásmu Gazy, dokud Izrael zcela nezastaví vojenské operace.
Na jednání do Egypta ve středu přicestoval lídr Hamásu Ismáíl Haníja, který zřejmě pobývá v Kataru. Káhira a Dauhá v minulosti sehrály klíčovou roli při zprostředkovávání jednání mezi Hamásem a Izraelem, jež na konci listopadu vedly k týdennímu klidu zbraní.
Haníja na jednání se zástupci egyptské zpravodajské služby podle zdrojů WSJ řekl, že do Káhiry přijel, aby dosáhl příměří a větší humanitární pomoci pro Pásmo Gazy, židovský stát ale musí před jakýmkoli vyjednáváním o propuštění rukojmí nejdříve zastavit své bojové operace.
Izrael nicméně tvrdí, že svou vojenskou kampaň nepřeruší a že tato podmínka Hamásu není východiskem k jednání. Jeho armáda v současnosti stupňuje vojenské operace ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy, kde se podle ní pravděpodobně skrývá vojenské vedení Hamásu, poznamenal WSJ. Židovský stát vede proti Hamásu, který vládne v Pásmu Gazy, vojenskou operaci kvůli útokům ze 7. října, kdy teroristické hnutí útočilo na izraelském území.
Nezájem dalších teroristů o vyjednávání
Hamás v prohlášení podle agentury Reuters hovoří o nezájmu jednat jako o „palestinském národním rozhodnutí“. Tato teroristická skupina nicméně vládne pouze na jednom ze dvou palestinských území. Západní břeh Jordánu spravuje Palestinská autonomie, která se na jednáních o rukojmích nepodílí.
Jednání o rukojmích se měli poprvé zúčastnit také zástupci skupiny Palestinský Islámský džihád, která je spojencem Hamásu. Uskupení prohlásilo, že Izrael musí před zahájením jednání nejdříve vyhlásit příměří. Navíc požaduje, aby židovský stát výměnou za více než sto rukojmí propustil všechny své palestinské vězně, jichž jsou tisíce.
Odmítnutí nabídky ze strany Hamásu podle egyptských představitelů neznamená neúspěch v jednáních, ale spíše snahu vyvinout tlak na Izrael, aby nabídl další ústupky. Podle dřívějších informací ze zdrojů WSJ Hamás požadoval přerušení bojů na dva týdny.
Izrael je připraven k příměří, řekl Herzog
Příbuzní unesených stále doufají, že jejich blízcí budou na seznamu další skupiny propuštěných. V ní by židovský stát chtěl kromě žen právě nemocné nebo staré muže. „Izrael je připravený vyhlásit další humanitární příměří a poslat další humanitární pomoc výměnou za propuštění rukojmích,“ prohlásil izraelský prezident Jicchak Herzog.
V Pásmu Gazy se zároveň prohlubuje humanitární krize. V oblasti živoří většina z více než dvou milionů civilistů. Podle OSN je velká část z nich bez domova, polovina celé dny bez jídla a bez možnosti bezpečného úkrytu. Kritický je nedostatek pitné vody. „Kde je OSN? Říkají, že OSN bude rozdávat vodu. Žádná se k nám nedostala,“ řekla například obyvatelka Gazy Tahany Nasírová.
Humanitární pomoc už proudí přes dva přechody, z Egypta i přímo z Izraele. Přesto jí je málo. Záběry s ozbrojenci na náklaďácích izraelská vláda dokládá své obvinění, že část materiálu pro sebe dlouhodobě krade Hamás.
