Americký ministr obrany Lloyd Austin se svým izraelským protějškem Joavem Galantem jednal o postupném přechodu z fáze rozsáhlých bojových operací v Pásmu Gazy do stadia cílenějších bojů o nižší intenzitě. Zdůraznil, že nemíní Tel Avivu diktovat podmínky či časový harmonogram této změny ve způsobu vedení války. Podle Galanta má izraelská armáda skutečně v plánu postupně přejít na novou fázi operací, která obyvatelům Gazy zřejmě umožní vrátit se nejprve na sever tohoto pobřežního pásu.
Izrael plánuje v Gaze postupně přejít k bojům nižší intenzity, řekl ministr obrany americkému protějšku
Horizont: Jednání Izraele a USA (zdroj: ČT24)
„Mohu vám říci, že brzy budeme schopni přesně rozlišovat mezi různými oblastmi v Pásmu Gazy,“ řekl Galant na společné tiskové konferenci po jednání se šéfem Pentagonu v Tel Avivu. „V každé oblasti, kde dosáhneme svého cíle, budeme moci postupně přejít do další fáze a začít pracovat na návratu místního obyvatelstva,“ řekl Galant. „To znamená, že toho půjde dosáhnout dříve spíše na severu než na jihu.“
Austin prohlásil, že podpora Spojených států Izraeli a jeho práva na sebeobranu zůstává „neotřesitelná“ a že Hamás už nikdy nesmí být schopen zaútočit. Se svým izraelským protějškem nicméně obsáhle hovořil o potřebě přechodu na „chirurgičtější“ vojenské operace s nižší intenzitou a také o nutnosti lepší ochrany civilistů na bojišti a zajištění humanitární pomoci v oblasti.
„Pokud jde o časový rozvrh (intenzity bojových akcí), je to operace Izraele, nejsem tu, abych diktoval harmonogram nebo podmínky,“ řekl Austin na tiskové konferenci. „Budeme ale nadále naléhat na ochranu civilistů během konfliktu a na zvýšení přísunu humanitární pomoci do Gazy,“ dodal.
Nové palestinské vedení
Galant na tiskové konferenci řekl, že Hamás nebude mít nad Pásmem Gazy kontrolu a už nikdy nebude moci vážně ohrožovat Izrael, který si vyhrazuje právo takovou hrozbu kdykoli eliminovat. Dodal však, že ani Izrael nebude mít nad touto oblastí žádnou civilní správu a že k tomu vytváří prostor pro palestinské partnery, kteří nejsou nepřáteli židovského státu.
Austin s izraelskými představiteli jednal také o tom, že by měli přijmout naléhavá opatření pro stabilizaci situace na okupovaném Západním břehu Jordánu, a znovu upozornil na útoky extremistických osadníků proti palestinskému obyvatelstvu. Ty podle něj „musí skončit a ti, kdo se dopouštějí násilí, musí být pohnáni k odpovědnosti“. Americké ministerstvo zahraničí na začátku prosince oznámilo, že proti radikalizovaným osadníkům, kteří se na Palestincích dopustili násilí, uplatní vízová omezení.
Izraelská operace v Pásmu Gazy je odvetou za brutální útok Hamásu na Izrael ze 7. října, při němž islamisté povraždili na 1200 lidí a na 240 dalších zajali. Izraelská armáda odpověděla intenzivním bombardováním Pásma Gazy a koncem října pak zahájila pozemní operaci. Ta se nejprve soustředila jen na severní část pásma, ale později se rozšířila i na jih, kam se mezitím evakuovaly ze severu statisíce civilistů.
Izrael čelí sílícímu mezinárodnímu tlaku, a to poslední dobou i ze strany Spojených států, aby se při svých operacích více snažil omezovat ztráty mezi civilním obyvatelstvem. Tel Aviv tvrdí, že Hamás využívá civilisty jako živé štíty a svou infrastrukturu záměrně umísťuje do škol, mešit či nemocnic. Válka v Gaze si na straně Palestinců vyžádala podle Hamásu už 19 453 mrtvých a přes 52 tisíc zraněných.
