Izrael poprvé od říjnového útoku Hamásu otevřel přechod Kerem Šalom pro průjezd pomoci do Pásma Gazy

Izraelský přechod Kerem Šalom se v neděli poprvé od 7. října, kdy začal konflikt mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, otevřel pro průjezd nákladních vozů s humanitární pomocí do Pásma Gaza. Řekl to podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády, která otevření přechodu schválila tento týden. Zpřístupnění přechodu agentuře potvrdily i egyptské zdroje. Krok by měl vést k navýšení objemu dodávek pomoci pro obyvatele v Pásmu Gazy, což po Izraeli požaduje řada zemí světa včetně jeho spojenců.

Otevření přechodu v jižním cípu Pásma Gazy v pátek schválila vláda premiéra Benjamina Netanjahua. Podle ní by otevření přechodu mělo umožnit průjezd nejméně dvě stě nákladních vozů s humanitární pomocí denně. Už na počátku týdne Izrael umožnil inspekce nákladních vozů s humanitární pomocí pro Pásmo Gazy na přechodu Kerem Šalom.

Průjezd nákladních vozů přes přechod Kerem Šalom potvrdily agenturám Reuters a AFP i nejmenované zdroje z egyptského Červeného půlměsíce. Podle jejich vyjádření vjel na palestinské území konvoj, který čítá sedmdesát devět kamionů.

Jediným otevřeným přechodem byl dosud Rafáh, který spojuje Pásmo Gazy s Egyptem. Ten obnovil svůj provoz zhruba dva týdny po vypuknutí konfliktu a od té doby je pro humanitární pomoc s výjimkou několika přestávek otevřený. Z Pásma Gazy se přes Rafáh dostávali ven také rukojmí a někteří vážně nemocní a zranění Palestinci.

Egypt a Katar v neděli uvedly, že doprava pomoci přes přechod Kerem Šalom stále vázne. Otevření přechodu a hladký průjezd pomoci jsou přitom podle obou států podmínkou pro zahájení případných dalších jednání o klidu zbraní mezi Hamásem a Izraelem. Dohodě o příměří a s ní související výměně dalších izraelských rukojmí držených v Pásmu Gazy za palestinské vězně jsou obě strany nakloněné, tvrdí agentura Reuters s odkazem na zdroje z egyptských bezpečnostních složek.

Podle prohlášení izraelského úřadu pro civilní aktivity na palestinských územích COGAT je otevření přechodu v souladu s dohodou uzavřenou se Spojenými státy. Představitel úřadu Elad Goren uvedl, že ani zvýšení objemu přepravované pomoci nemusí zlepšit humanitární situaci v Pásmu Gazy. „Pokud OSN nenavýší své kapacity přijímání a distribuce (pomoci), tak je jedno, kolik přechodů bude otevřeno,“ uvedl podle Reuters Goren.

Objem humanitární pomoci přepravované do Pásma Gazy se podle agentur výrazně snížil poté, co 1. prosince vypršelo týdenní příměří mezi Izraelem a Hamásem. O velmi špatné humanitární situaci na palestinském území opakovaně mluví představitelé OSN. Výzvy k navýšení humanitární pomoci zaznívají i od spojenců Izraele a tento požadavek obsahuje i rezoluce, kterou v úterý schválila velká většina zemí ve Valném shromáždění OSN. Pro hlasovalo 153 států, proti bylo deset zemí včetně České republiky.

Izraelci žádají propuštění rukojmí

V Izraeli pokračují protesty poté, co vojáci izraelských sil v Pásmu Gazy nedopatřením zabili tři unesená rukojmí. Bližní unesených a jejich příbuzní požadují dohodu s hnutím Hamás. Podle zpravodaje ČT Jana Šilhana by jí mohl být nyní Izrael více nakloněn než předtím.

Nahrávám video

„Po oné tragické chybě se ještě zvýšil tlak na vládu a Benjamin Netanjahu by pravděpodobně podle zákulisních dohod byl vstřícnější k vyjednávání s Hamásem o předání dalších rukojmí,“ uvedl Šilhan. „Nicméně ten problém je v tuto chvíli zdá se na palestinské straně, na straně hnutí Hamás,“ dodal. Vedení teroristické organizace se prý nedokáže dohodnout na tom, za jakých podmínek by měla být rukojmí předána.

V centru Tel Avivu si demonstranti během víkendu postavili stanové městečko. „Část lidí tvrdí, že je ochotná zvyšovat tlak na vládu nejen hlasitými protesty, ale i těmi ‚tichými‘, ale zato setrvalými,“ vysvětlil Šilhan. Prý jsou protestující připraveni stanovat na místě i celé měsíce, dokud vláda neoznámí, že je ochotná s Hamásem vyjednat další předání rukojmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 50 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled