Izrael poprvé od říjnového útoku Hamásu otevřel přechod Kerem Šalom pro průjezd pomoci do Pásma Gazy

Izraelský přechod Kerem Šalom se v neděli poprvé od 7. října, kdy začal konflikt mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, otevřel pro průjezd nákladních vozů s humanitární pomocí do Pásma Gaza. Řekl to podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády, která otevření přechodu schválila tento týden. Zpřístupnění přechodu agentuře potvrdily i egyptské zdroje. Krok by měl vést k navýšení objemu dodávek pomoci pro obyvatele v Pásmu Gazy, což po Izraeli požaduje řada zemí světa včetně jeho spojenců.

Otevření přechodu v jižním cípu Pásma Gazy v pátek schválila vláda premiéra Benjamina Netanjahua. Podle ní by otevření přechodu mělo umožnit průjezd nejméně dvě stě nákladních vozů s humanitární pomocí denně. Už na počátku týdne Izrael umožnil inspekce nákladních vozů s humanitární pomocí pro Pásmo Gazy na přechodu Kerem Šalom.

Průjezd nákladních vozů přes přechod Kerem Šalom potvrdily agenturám Reuters a AFP i nejmenované zdroje z egyptského Červeného půlměsíce. Podle jejich vyjádření vjel na palestinské území konvoj, který čítá sedmdesát devět kamionů.

Jediným otevřeným přechodem byl dosud Rafáh, který spojuje Pásmo Gazy s Egyptem. Ten obnovil svůj provoz zhruba dva týdny po vypuknutí konfliktu a od té doby je pro humanitární pomoc s výjimkou několika přestávek otevřený. Z Pásma Gazy se přes Rafáh dostávali ven také rukojmí a někteří vážně nemocní a zranění Palestinci.

Egypt a Katar v neděli uvedly, že doprava pomoci přes přechod Kerem Šalom stále vázne. Otevření přechodu a hladký průjezd pomoci jsou přitom podle obou států podmínkou pro zahájení případných dalších jednání o klidu zbraní mezi Hamásem a Izraelem. Dohodě o příměří a s ní související výměně dalších izraelských rukojmí držených v Pásmu Gazy za palestinské vězně jsou obě strany nakloněné, tvrdí agentura Reuters s odkazem na zdroje z egyptských bezpečnostních složek.

Podle prohlášení izraelského úřadu pro civilní aktivity na palestinských územích COGAT je otevření přechodu v souladu s dohodou uzavřenou se Spojenými státy. Představitel úřadu Elad Goren uvedl, že ani zvýšení objemu přepravované pomoci nemusí zlepšit humanitární situaci v Pásmu Gazy. „Pokud OSN nenavýší své kapacity přijímání a distribuce (pomoci), tak je jedno, kolik přechodů bude otevřeno,“ uvedl podle Reuters Goren.

Objem humanitární pomoci přepravované do Pásma Gazy se podle agentur výrazně snížil poté, co 1. prosince vypršelo týdenní příměří mezi Izraelem a Hamásem. O velmi špatné humanitární situaci na palestinském území opakovaně mluví představitelé OSN. Výzvy k navýšení humanitární pomoci zaznívají i od spojenců Izraele a tento požadavek obsahuje i rezoluce, kterou v úterý schválila velká většina zemí ve Valném shromáždění OSN. Pro hlasovalo 153 států, proti bylo deset zemí včetně České republiky.

Izraelci žádají propuštění rukojmí

V Izraeli pokračují protesty poté, co vojáci izraelských sil v Pásmu Gazy nedopatřením zabili tři unesená rukojmí. Bližní unesených a jejich příbuzní požadují dohodu s hnutím Hamás. Podle zpravodaje ČT Jana Šilhana by jí mohl být nyní Izrael více nakloněn než předtím.

Nahrávám video

„Po oné tragické chybě se ještě zvýšil tlak na vládu a Benjamin Netanjahu by pravděpodobně podle zákulisních dohod byl vstřícnější k vyjednávání s Hamásem o předání dalších rukojmí,“ uvedl Šilhan. „Nicméně ten problém je v tuto chvíli zdá se na palestinské straně, na straně hnutí Hamás,“ dodal. Vedení teroristické organizace se prý nedokáže dohodnout na tom, za jakých podmínek by měla být rukojmí předána.

V centru Tel Avivu si demonstranti během víkendu postavili stanové městečko. „Část lidí tvrdí, že je ochotná zvyšovat tlak na vládu nejen hlasitými protesty, ale i těmi ‚tichými‘, ale zato setrvalými,“ vysvětlil Šilhan. Prý jsou protestující připraveni stanovat na místě i celé měsíce, dokud vláda neoznámí, že je ochotná s Hamásem vyjednat další předání rukojmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým. Ten v reakci na toto rozhodnutí Trumpovi poděkoval. Podle polského ministra obrany Wladyslawa Kosiniak-Kamysze krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

USA chtějí vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu, tlak na Havanu sílí

Americké imigrační úřady zadržely a hodlají vyhostit sestru šéfky kubánského konglomerátu Gaesa, oznámil ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) americký ministr zahraničí Marco Rubio. Gaesa je holding s aktivy v hodnotě miliard dolarů a s neprůhlednou strukturou, který formálně spravuje kubánská armáda, ale fakticky ho ovládají příbuzní a věrní spojenci dlouholetého kubánského lídra Raúla Castra. Americká vláda na společnost začátkem května uvalila sankce.
před 56 mminutami

VideoUmělá inteligence stráží u San Francisca velryby a varuje lodě před srážkou

Biologové v zálivu San Francisca se snaží zabránit stále častějším srážkám velryb s loďmi. Využívat k tomu začali umělou inteligenci, která dovede rozeznat plejtváky i v noci. Mohou pak včas varovat lodě, aby se zvířatům vyhnuly. Námořníci si totiž kytovců často všimnou příliš pozdě, obzvlášť v noci nebo v mlze. Mořští biologové však věří, že lepší zrak než lidé mohou mít technologie. Na kopcích, majácích i přívozech v zátoce se proto nově objevil systém, který by měl odhalit velryby připlouvající za potravou do vzdálenosti čtyř kilometrů. WhaleSpotter je námořní elektronické zařízení, které kombinuje kameru s termovizí a umělou inteligenci k rozpoznání velryb ve dne i v noci. Loni v zálivu zahynulo 21 plejtváků šedých, z toho skoro polovina po střetu s lodí.
před 1 hhodinou

ICE dál pokračuje v zatýkaní, počíná si ale nenápadněji

Úřad pro imigraci a cla (ICE) při svých operacích napříč USA snížil počet zadržených, ale i tak jsou jich stále desetitisíce. Od ledna, kdy federální agenti zastřelili dva místní obyvatele v Minneapolisu, se změnila komunikační strategie i samotné vedení amerických bezpečnostních složek, které zasahují proti nelegálním migrantům. Web The Atlantic napsal, že spolu s tím klesl vliv klíčového poradce Bílého domu Stephena Millera, který příslušné rozsáhlé operace podněcoval.
před 2 hhodinami

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
před 2 hhodinami

Ozbrojenci zabili v Hondurasu nejméně šestnáct lidí

Nejméně šestnáct lidí zabili ve středu večer tamního času neznámí ozbrojenci při dvou útocích v pobřežních městech na severu Hondurasu. Mezi mrtvými je šest policistů. Napsala to agentura AP.
před 10 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Silnější evropský pilíř v rámci NATO, bližší spolupráci NATO a EU a strategický význam podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru varoval, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že v případě nedodržení aliančních závazků nebude Česko spolehlivým partnerem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...