Izrael poprvé od říjnového útoku Hamásu otevřel přechod Kerem Šalom pro průjezd pomoci do Pásma Gazy

Izraelský přechod Kerem Šalom se v neděli poprvé od 7. října, kdy začal konflikt mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, otevřel pro průjezd nákladních vozů s humanitární pomocí do Pásma Gaza. Řekl to podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády, která otevření přechodu schválila tento týden. Zpřístupnění přechodu agentuře potvrdily i egyptské zdroje. Krok by měl vést k navýšení objemu dodávek pomoci pro obyvatele v Pásmu Gazy, což po Izraeli požaduje řada zemí světa včetně jeho spojenců.

Otevření přechodu v jižním cípu Pásma Gazy v pátek schválila vláda premiéra Benjamina Netanjahua. Podle ní by otevření přechodu mělo umožnit průjezd nejméně dvě stě nákladních vozů s humanitární pomocí denně. Už na počátku týdne Izrael umožnil inspekce nákladních vozů s humanitární pomocí pro Pásmo Gazy na přechodu Kerem Šalom.

Průjezd nákladních vozů přes přechod Kerem Šalom potvrdily agenturám Reuters a AFP i nejmenované zdroje z egyptského Červeného půlměsíce. Podle jejich vyjádření vjel na palestinské území konvoj, který čítá sedmdesát devět kamionů.

Jediným otevřeným přechodem byl dosud Rafáh, který spojuje Pásmo Gazy s Egyptem. Ten obnovil svůj provoz zhruba dva týdny po vypuknutí konfliktu a od té doby je pro humanitární pomoc s výjimkou několika přestávek otevřený. Z Pásma Gazy se přes Rafáh dostávali ven také rukojmí a někteří vážně nemocní a zranění Palestinci.

Egypt a Katar v neděli uvedly, že doprava pomoci přes přechod Kerem Šalom stále vázne. Otevření přechodu a hladký průjezd pomoci jsou přitom podle obou států podmínkou pro zahájení případných dalších jednání o klidu zbraní mezi Hamásem a Izraelem. Dohodě o příměří a s ní související výměně dalších izraelských rukojmí držených v Pásmu Gazy za palestinské vězně jsou obě strany nakloněné, tvrdí agentura Reuters s odkazem na zdroje z egyptských bezpečnostních složek.

Podle prohlášení izraelského úřadu pro civilní aktivity na palestinských územích COGAT je otevření přechodu v souladu s dohodou uzavřenou se Spojenými státy. Představitel úřadu Elad Goren uvedl, že ani zvýšení objemu přepravované pomoci nemusí zlepšit humanitární situaci v Pásmu Gazy. „Pokud OSN nenavýší své kapacity přijímání a distribuce (pomoci), tak je jedno, kolik přechodů bude otevřeno,“ uvedl podle Reuters Goren.

Objem humanitární pomoci přepravované do Pásma Gazy se podle agentur výrazně snížil poté, co 1. prosince vypršelo týdenní příměří mezi Izraelem a Hamásem. O velmi špatné humanitární situaci na palestinském území opakovaně mluví představitelé OSN. Výzvy k navýšení humanitární pomoci zaznívají i od spojenců Izraele a tento požadavek obsahuje i rezoluce, kterou v úterý schválila velká většina zemí ve Valném shromáždění OSN. Pro hlasovalo 153 států, proti bylo deset zemí včetně České republiky.

Izraelci žádají propuštění rukojmí

V Izraeli pokračují protesty poté, co vojáci izraelských sil v Pásmu Gazy nedopatřením zabili tři unesená rukojmí. Bližní unesených a jejich příbuzní požadují dohodu s hnutím Hamás. Podle zpravodaje ČT Jana Šilhana by jí mohl být nyní Izrael více nakloněn než předtím.

9 minut
V Izraeli po tragické smrti tří unesených pokračují protesty
Zdroj: ČT24

„Po oné tragické chybě se ještě zvýšil tlak na vládu a Benjamin Netanjahu by pravděpodobně podle zákulisních dohod byl vstřícnější k vyjednávání s Hamásem o předání dalších rukojmí,“ uvedl Šilhan. „Nicméně ten problém je v tuto chvíli zdá se na palestinské straně, na straně hnutí Hamás,“ dodal. Vedení teroristické organizace se prý nedokáže dohodnout na tom, za jakých podmínek by měla být rukojmí předána.

V centru Tel Avivu si demonstranti během víkendu postavili stanové městečko. „Část lidí tvrdí, že je ochotná zvyšovat tlak na vládu nejen hlasitými protesty, ale i těmi ‚tichými‘, ale zato setrvalými,“ vysvětlil Šilhan. Prý jsou protestující připraveni stanovat na místě i celé měsíce, dokud vláda neoznámí, že je ochotná s Hamásem vyjednat další předání rukojmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...