Izrael poprvé od říjnového útoku Hamásu otevřel přechod Kerem Šalom pro průjezd pomoci do Pásma Gazy

Izraelský přechod Kerem Šalom se v neděli poprvé od 7. října, kdy začal konflikt mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, otevřel pro průjezd nákladních vozů s humanitární pomocí do Pásma Gaza. Řekl to podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády, která otevření přechodu schválila tento týden. Zpřístupnění přechodu agentuře potvrdily i egyptské zdroje. Krok by měl vést k navýšení objemu dodávek pomoci pro obyvatele v Pásmu Gazy, což po Izraeli požaduje řada zemí světa včetně jeho spojenců.

Otevření přechodu v jižním cípu Pásma Gazy v pátek schválila vláda premiéra Benjamina Netanjahua. Podle ní by otevření přechodu mělo umožnit průjezd nejméně dvě stě nákladních vozů s humanitární pomocí denně. Už na počátku týdne Izrael umožnil inspekce nákladních vozů s humanitární pomocí pro Pásmo Gazy na přechodu Kerem Šalom.

Průjezd nákladních vozů přes přechod Kerem Šalom potvrdily agenturám Reuters a AFP i nejmenované zdroje z egyptského Červeného půlměsíce. Podle jejich vyjádření vjel na palestinské území konvoj, který čítá sedmdesát devět kamionů.

Jediným otevřeným přechodem byl dosud Rafáh, který spojuje Pásmo Gazy s Egyptem. Ten obnovil svůj provoz zhruba dva týdny po vypuknutí konfliktu a od té doby je pro humanitární pomoc s výjimkou několika přestávek otevřený. Z Pásma Gazy se přes Rafáh dostávali ven také rukojmí a někteří vážně nemocní a zranění Palestinci.

Egypt a Katar v neděli uvedly, že doprava pomoci přes přechod Kerem Šalom stále vázne. Otevření přechodu a hladký průjezd pomoci jsou přitom podle obou států podmínkou pro zahájení případných dalších jednání o klidu zbraní mezi Hamásem a Izraelem. Dohodě o příměří a s ní související výměně dalších izraelských rukojmí držených v Pásmu Gazy za palestinské vězně jsou obě strany nakloněné, tvrdí agentura Reuters s odkazem na zdroje z egyptských bezpečnostních složek.

Podle prohlášení izraelského úřadu pro civilní aktivity na palestinských územích COGAT je otevření přechodu v souladu s dohodou uzavřenou se Spojenými státy. Představitel úřadu Elad Goren uvedl, že ani zvýšení objemu přepravované pomoci nemusí zlepšit humanitární situaci v Pásmu Gazy. „Pokud OSN nenavýší své kapacity přijímání a distribuce (pomoci), tak je jedno, kolik přechodů bude otevřeno,“ uvedl podle Reuters Goren.

Objem humanitární pomoci přepravované do Pásma Gazy se podle agentur výrazně snížil poté, co 1. prosince vypršelo týdenní příměří mezi Izraelem a Hamásem. O velmi špatné humanitární situaci na palestinském území opakovaně mluví představitelé OSN. Výzvy k navýšení humanitární pomoci zaznívají i od spojenců Izraele a tento požadavek obsahuje i rezoluce, kterou v úterý schválila velká většina zemí ve Valném shromáždění OSN. Pro hlasovalo 153 států, proti bylo deset zemí včetně České republiky.

Izraelci žádají propuštění rukojmí

V Izraeli pokračují protesty poté, co vojáci izraelských sil v Pásmu Gazy nedopatřením zabili tři unesená rukojmí. Bližní unesených a jejich příbuzní požadují dohodu s hnutím Hamás. Podle zpravodaje ČT Jana Šilhana by jí mohl být nyní Izrael více nakloněn než předtím.

9 minut
V Izraeli po tragické smrti tří unesených pokračují protesty
Zdroj: ČT24

„Po oné tragické chybě se ještě zvýšil tlak na vládu a Benjamin Netanjahu by pravděpodobně podle zákulisních dohod byl vstřícnější k vyjednávání s Hamásem o předání dalších rukojmí,“ uvedl Šilhan. „Nicméně ten problém je v tuto chvíli zdá se na palestinské straně, na straně hnutí Hamás,“ dodal. Vedení teroristické organizace se prý nedokáže dohodnout na tom, za jakých podmínek by měla být rukojmí předána.

V centru Tel Avivu si demonstranti během víkendu postavili stanové městečko. „Část lidí tvrdí, že je ochotná zvyšovat tlak na vládu nejen hlasitými protesty, ale i těmi ‚tichými‘, ale zato setrvalými,“ vysvětlil Šilhan. Prý jsou protestující připraveni stanovat na místě i celé měsíce, dokud vláda neoznámí, že je ochotná s Hamásem vyjednat další předání rukojmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael chce další osady na Západním břehu. Maří tak variantu dvoustátního řešení

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.
před 44 mminutami

Pád letounu mexického námořnictva v Texasu nepřežilo pět lidí

Nejméně pět lidí zahynulo po pádu malého letadla mexického námořnictva v americkém státě Texas. Letoun se zřítil v pondělí tamního času, přepravoval jednoročního pacienta spolu se sedmi dalšími lidmi. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na lokální činitele.
před 2 hhodinami

Policie v Srbsku obklíčila slovenské demonstranty při návštěvě Pellegriniho

Srbská policie při pondělní návštěvě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho v srbském městě Báčsky Petrovec obklíčila v parku demonstranty z řad slovenské menšiny. Ti protestovali proti srbskému prezidentovi Aleksandru Vučičovi, který slovenského protějška při návštěvě doprovázel. Informoval o tom slovenský deník Pravda. Slovenská menšina tvoří v Báčském Petrovci až 60,5 procenta z přibližně šesti tisíc obyvatel.
před 3 hhodinami

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Grónsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 5 hhodinami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 8 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 9 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 17 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...