Izrael poprvé od říjnového útoku Hamásu otevřel přechod Kerem Šalom pro průjezd pomoci do Pásma Gazy

Izraelský přechod Kerem Šalom se v neděli poprvé od 7. října, kdy začal konflikt mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, otevřel pro průjezd nákladních vozů s humanitární pomocí do Pásma Gaza. Řekl to podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády, která otevření přechodu schválila tento týden. Zpřístupnění přechodu agentuře potvrdily i egyptské zdroje. Krok by měl vést k navýšení objemu dodávek pomoci pro obyvatele v Pásmu Gazy, což po Izraeli požaduje řada zemí světa včetně jeho spojenců.

Otevření přechodu v jižním cípu Pásma Gazy v pátek schválila vláda premiéra Benjamina Netanjahua. Podle ní by otevření přechodu mělo umožnit průjezd nejméně dvě stě nákladních vozů s humanitární pomocí denně. Už na počátku týdne Izrael umožnil inspekce nákladních vozů s humanitární pomocí pro Pásmo Gazy na přechodu Kerem Šalom.

Průjezd nákladních vozů přes přechod Kerem Šalom potvrdily agenturám Reuters a AFP i nejmenované zdroje z egyptského Červeného půlměsíce. Podle jejich vyjádření vjel na palestinské území konvoj, který čítá sedmdesát devět kamionů.

Jediným otevřeným přechodem byl dosud Rafáh, který spojuje Pásmo Gazy s Egyptem. Ten obnovil svůj provoz zhruba dva týdny po vypuknutí konfliktu a od té doby je pro humanitární pomoc s výjimkou několika přestávek otevřený. Z Pásma Gazy se přes Rafáh dostávali ven také rukojmí a někteří vážně nemocní a zranění Palestinci.

Egypt a Katar v neděli uvedly, že doprava pomoci přes přechod Kerem Šalom stále vázne. Otevření přechodu a hladký průjezd pomoci jsou přitom podle obou států podmínkou pro zahájení případných dalších jednání o klidu zbraní mezi Hamásem a Izraelem. Dohodě o příměří a s ní související výměně dalších izraelských rukojmí držených v Pásmu Gazy za palestinské vězně jsou obě strany nakloněné, tvrdí agentura Reuters s odkazem na zdroje z egyptských bezpečnostních složek.

Podle prohlášení izraelského úřadu pro civilní aktivity na palestinských územích COGAT je otevření přechodu v souladu s dohodou uzavřenou se Spojenými státy. Představitel úřadu Elad Goren uvedl, že ani zvýšení objemu přepravované pomoci nemusí zlepšit humanitární situaci v Pásmu Gazy. „Pokud OSN nenavýší své kapacity přijímání a distribuce (pomoci), tak je jedno, kolik přechodů bude otevřeno,“ uvedl podle Reuters Goren.

Objem humanitární pomoci přepravované do Pásma Gazy se podle agentur výrazně snížil poté, co 1. prosince vypršelo týdenní příměří mezi Izraelem a Hamásem. O velmi špatné humanitární situaci na palestinském území opakovaně mluví představitelé OSN. Výzvy k navýšení humanitární pomoci zaznívají i od spojenců Izraele a tento požadavek obsahuje i rezoluce, kterou v úterý schválila velká většina zemí ve Valném shromáždění OSN. Pro hlasovalo 153 států, proti bylo deset zemí včetně České republiky.

Izraelci žádají propuštění rukojmí

V Izraeli pokračují protesty poté, co vojáci izraelských sil v Pásmu Gazy nedopatřením zabili tři unesená rukojmí. Bližní unesených a jejich příbuzní požadují dohodu s hnutím Hamás. Podle zpravodaje ČT Jana Šilhana by jí mohl být nyní Izrael více nakloněn než předtím.

Nahrávám video
V Izraeli po tragické smrti tří unesených pokračují protesty
Zdroj: ČT24

„Po oné tragické chybě se ještě zvýšil tlak na vládu a Benjamin Netanjahu by pravděpodobně podle zákulisních dohod byl vstřícnější k vyjednávání s Hamásem o předání dalších rukojmí,“ uvedl Šilhan. „Nicméně ten problém je v tuto chvíli zdá se na palestinské straně, na straně hnutí Hamás,“ dodal. Vedení teroristické organizace se prý nedokáže dohodnout na tom, za jakých podmínek by měla být rukojmí předána.

V centru Tel Avivu si demonstranti během víkendu postavili stanové městečko. „Část lidí tvrdí, že je ochotná zvyšovat tlak na vládu nejen hlasitými protesty, ale i těmi ‚tichými‘, ale zato setrvalými,“ vysvětlil Šilhan. Prý jsou protestující připraveni stanovat na místě i celé měsíce, dokud vláda neoznámí, že je ochotná s Hamásem vyjednat další předání rukojmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránská delegace dorazila do Islámábádu, má jednat s Američany o míru

Íránská delegace v čele s předsedou parlamentu dorazila do pákistánského Islámábádu, aby se zúčastnila mírových rozhovorů mezi Washingtonem a Teheránem, informovaly tiskové agentury. Stanice BBC však v pátek psala o nejistotě, která kolem na sobotu plánovaných jednání panuje. Írán totiž dal už ve čtvrtek najevo, že účast jeho zástupců závisí na dodržování příměří ve všech oblastech Blízkého východu, včetně Libanonu. To však Izrael porušuje svými údery na cíle proíránského libanonského hnutí Hizballáh.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

Izraelské útoky v jižním Libanonu zabily devatenáct lidí

Izraelské útoky na jiholibanonské město Nabatíja v pátek zabily devatenáct lidí, píše libanonský deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Mezi oběťmi je osm civilistů a jedenáct příslušníků bezpečnostních složek. Nejméně patnáct lidí bylo zraněno. Izrael pokračuje v ostřelování jihu Libanonu den poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že chce s Libanonem v nadcházejícím týdnu zahájit přímé rozhovory, které by zahrnovaly i mírová jednání. Ta se podle libanonské prezidentské kanceláře uskuteční v úterý ve Washingtonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina hlásí dva mrtvé po ruských úderech

Ruské útoky v noci na pátek v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti zabily dva lidi, hlásí šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža. V jihoukrajinském Chersonu je podle úřadů po útoku zraněná seniorka, o dvou raněných v Sumské oblasti na severovýchodě země informovali ukrajinští záchranáři. Terčem náletu velkého počtu ruských dronů se opět stala také Oděsa. Obětí náletu ukrajinských dronů se stal civilista ve Volgogradké oblasti, tvrdí ruské úřady.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoMladá lékařka volí Orbána, seniorka Tiszu. Maďarská kampaň odhalila mimořádné změny

Napětí před maďarskými volbami roste. Premiér Viktor Orbán viní soupeře z vytváření chaosu, lídr opozice Péter Magyar mluví o vládních podvodech. Kampaň přinesla mimořádné změny podpory hlavně v menších městech, ale i napříč generacemi. „Chci, aby Fidesz zůstal u vlády, protože jsem žila deset let v Anglii a problém s migrací je tam velmi vážný,“ sdělila mladá lékařka a Orbánova podporovatelka Ivana. „Je třeba vybudovat zcela nový systém. Ne kvůli mně, na to už jsem stará. Ale mám děti a vnoučata,“ zhodnotila naopak Magyarova podporovatelka Olga. „Politická scéna se změnila, opozice je nyní silnější i ve venkovských oblastech,“ míní redaktor webu 24.hu Zsolt Kerner.
před 3 hhodinami

VideoÍrán je mnohem těžší váha než Venezuela. Trump přecenil síly, míní Romancov

Příměří na Blízkém východě je hodně vratké, myslí si politický geograf Michael Romancov. Má ale za mírně pravděpodobnější, že se nakonec přemění na skutečný mír. „Ale počkejme, až dojde k prvnímu setkání obou delegací a jaký z toho bude výstup,“ podotkl. Romancov míní, že prezident USA Donald Trump schopnosti Íránu výrazně podcenil. „Otázkou je, jestli třeba proto, že varovné hlasy byly ignorovány, nebo vůbec nezazněly,“ dodal. „Při vší úctě k Venezuele, Írán je hráč úplně jiné váhové kategorie.“ Íránský režim se povedlo USA a Izraeli sice dekapitovat, ale nezhroutil se, popsal. V Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem Romancov promluvil rovněž na téma budoucnosti NATO či vrcholící předvolební kampaně v Maďarsku.
před 4 hhodinami

Rada EU schválila český plán na využití fondu SAFE pro vojenské účely

Rada EU, která zastupuje členské státy, oznámila, že schválila český plán na využití prostředků z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česká strana dokument ještě v lednu upravovala, proto se schvalování protáhlo. Schválení půjčky ocenil premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
před 8 hhodinami

Artemis II se vrací na Zemi. Kritický bude průlet atmosférou

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončí svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletí atmosférou a potom by měla bezpečně dopadnout do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega.
před 8 hhodinami
Načítání...