Americký prezident Joe Biden a izraelský premiér Benjamin Netanjahu při středečním telefonátu pokračovali v diskusi o izraelské odvetě za nedávný raketový útok Íránu, uvedla bez dalších podrobností mluvčí Bílého domu. Napjatě očekávaný hovor označila za „přímý a produktivní“. Zúčastnila se ho i viceprezidentka Kamala Harrisová. Netanjahu také podle izraelského a amerického tisku zablokoval cestu ministra obrany Jo'ava Galanta do USA, kde měl jednat se svým americkým protějškem Lloydem Austinem. Podle médií chtěl údajně nejdříve mluvit právě s americkým prezidentem. Bílý dům později uvedl, že Biden apeloval na Netanjahua, aby minimalizoval utrpení civilistů v Libanonu.
Biden telefonoval s Netanjahuem, mluvili i o izraelské odplatě proti Íránu
Lídři USA a Izraele spolu hovořili poprvé od 21. srpna. Nyní se spojili za sílícího napětí na Blízkém východě v souvislosti s izraelským útokem na Libanon a také těsně po zveřejnění nových informací o Bidenově nespokojenosti s Netanjahuovým počínáním. Podle nové knihy novináře Boba Woodwarda americký prezident v zákulisí označil Netanjahua za lháře nebo hajzla.
Středeční telefonát trval třicet minut, uvedla na tiskové konferenci mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová. „Prezident ujistil, že Izrael má právo chránit své občany před Hizballáhem, který jen za poslední rok vypálil na Izrael tisíce raket a střel, a zároveň zdůraznil potřebu minimalizovat utrpení civilních obyvatel, zejména v hustě obydlených částech Bejrútu,“ uvedl později Bílý dům. „Pokud jde o Pásmo Gazy, lídři jednali o naléhavé potřebě obnovit diplomacii s cílem propustit rukojmí držená (teroristickým hnutím) Hamás,“ stojí dále v prohlášení, podle něhož politici jednali i o humanitární situaci v Gaze.
Pentagon ve středu také potvrdil deníku The Washington Post, že se plánované setkání ministrů obrany Izraele a USA nakonec neuskuteční. Podle portálu The Times of Israel izraelské ministerstvo obrany o odkladu návštěvy informovalo americkou stranu jen několik hodin před Galantovým plánovaným odletem.
The Washington Post uvádí, že Netanjahu dal svému ministrovi obrany dvě podmínky pro návštěvu Pentagonu. Do USA bude smět odletět po jeho telefonátu s Bidenem a poté, co izraelský bezpečnostní kabinet schválí odezvu na íránský raketový útok z minulého týdne, zjistil americký list od nejmenovaných zdrojů.
Benjamin Netanjahu (vlevo uprostřed) a Jo'av Galant
Napjaté vztahy mezi Netanjahuem a USA
Americký prezident s Netanjahuem nemluvil skoro padesát dnů. Ve Washingtonu roste frustrace z toho, jak izraelský premiér k současné situaci na Blízkém východě přistupuje. Bidenova administrativa má navíc dojem, že předsedovi vlády chybí strategie, jak krizi ukončit.
Končící šéf Bílého domu v pátek prohlásil, že si není jistý tím, zda se Netanjahu svým jednáním snaží ovlivnit listopadové prezidentské volby v USA. Předvolební průzkumy podle stanice BBC naznačují, že eskalace konfliktu na Blízkém východě a neschopnost dosáhnout diplomatické dohody škodí jak Bidenovi, tak Harrisové coby demokratické prezidentské kandidátce, která soupeří s republikánským exprezidentem Donaldem Trumpem.
Kancelář izraelského premiéra podle agentury AP uvedla, že Trump také minulý týden Netanjahuovi zavolal a „poblahopřál mu k intenzivním a odhodlaným operacím, které Izrael vede proti Hizballáhu“.
S Galantem, který je považovaný za poměrně umírněného, zástupci USA jednají raději než s Netanjahuem, k němuž Biden podle The Times of Israel ztrácí důvěru. Mezi Galantem a Netanjahuem dlouhodobě panuje napětí a premiér uvažuje o tom, že ministra obrany odvolá.
Spojené státy si nepřejí útok na íránský jaderný program
Podle zdrojů The Washington Post americké administrativě vadí, že ji Izrael o řadě svých útoků předem neinformoval. Washington také židovský stát nabádá, aby si při eventuální odvetě proti Teheránu počínal zdrženlivě. Americký prezident veřejně odmítl údery na íránská jaderná zařízení a vyzval Jeruzalém, aby si rozmyslel i útoky na ropná zařízení.
Důvodem jsou obavy z následného růstu cen ropy, což by mělo negativní vliv na americkou i světovou ekonomiku. K útoku na íránská jaderná zařízení naopak vyzval bývalý izraelský premiér Naftali Bennett.
Írán minulé úterý proti Izraeli odpálil sto osmdesát až dvě stě balistických raket. Spojené státy se chtějí ujistit, že izraelská odveta bude citelná, ne však neproporční, uvádí Axios.