Několik stovek ultraortodoxních židů se v pondělí střetlo s policií před armádním náborovým úřadem ve městě Ramat Gan v telavivské oblasti, kde protestovali proti startu povolávání lidí z této komunity do armády. V první fázi zatím absolvují zdravotní a psychologické testy, napsal server The Times of Israel (ToI). Podle něj někteří z protestujících křičeli, že půjdou raději do vězení než do armády. Ultraortodoxní židé (charedim) disponovali donedávna výjimkou z branné povinnosti, která platila od vzniku státu v roce 1948. Letos v červnu však tamní nejvyšší soud rozhodl, že pro pokračování výjimky neexistuje žádný právní základ.
Protest, při němž někteří ultraortodoxní židé podle ToI házeli také plastové lahve a lejna policejních koní na novinářky, se konal v den, kdy se má na náborový úřad dostavit prvních pět set studentů židovských škol ješiv. Dalších čtyři sta je povoláno na úterý. Server Walla odhadl, že z počtu povolaných z této komunity nakonec do armády nastoupí asi třetina.
Podle ToI mnozí rabíni zakázali studentům ješiv, aby k náboru přišli. Server Ynet napsal, že ve čtvrtích této komunity kolovaly také letáky, na nichž stálo, že nábor je „hrozný holocaust mladých ultraortodoxních židů ve svaté zemi“.
Od vzniku Izraele měli ultraortodoxní židé výjimku z branné povinnosti. Takovou praxi však zrušil tamní nejvyšší soud letos v červnu, když rozhodl, že pro pokračování výjimky neexistuje žádný právní základ a generální prokurátorka Gali Baharavová-Miaraová vládu vyzvala, aby okamžitě začala s povoláním asi tří tisíc ultraortodoxních židů. To je počet, který je armáda schopna během roku (od července do července příštího roku) vyřídit.
První povolávací rozkazy ultraortodoxním židům přišly 21. července. Náborový proces podle ToI normálně trvá asi dva roky, nyní ale bude urychlen. Podle ToI je nyní v ješivách asi 63 tisíc studentů, kteří by mohli být podle zákona povoláni.
Netanjahu ultraortodoxní židy potřebuje
Izraelský ministr obrany Jo'av Galant na začátku července uvedl, že armáda potřebuje asi 10 tisíc nových vojáků. Izrael vede válku v Pásmu Gazy s palestinským teroristickým hnutím Hamás a na severu Izraele bojuje přes hranici s libanonským hnutím Hizballáh. Minulý týden vzrostly navíc obavy z odvetného útoku Íránu na židovský stát poté, co zřejmě izraelská armáda či tajná služba zabily v Teheránu politického šéfa Hamásu Ismáíla Haníju. Pomstu za to slíbil Hamás, Hizballáh, Teherán i jemenští povstalci.
Ultraortodoxní židé, kteří odmítají brannou povinnost, tvrdí, že služba v armádě je neslučitelná s jejich způsobem života. Mnozí Izraelci, kteří brannou povinnost plní, dlouhodobě kritizují výjimku pro ultraortodoxní komunitu. Výjimku označil za ilegální a diskriminační vůči ostatní skupinám obyvatel v roce 2017 také nejvyšší soud.
Izraelské vlády se od té doby úspěšně vyhýbaly tomu, aby vytvořily legislativu, jež by tuto záležitost upravila. Po většinu období od verdiktu soudu stran této věci byl premiérem Benjamin Netanjahu, který se i nyní díky ultraortodoxním stranám drží u moci. Netanjahu získal několik odkladů u soudu pro řešení této záležitosti, letos ale poslední odklad vypršel.
Kritika výjimky zesílila i v souvislosti s válkou v Gaze, kvůli níž bylo povoláno přes 300 tisíc rezervistů. Při teroristickém útoku Hamásu ze 7. října, jímž válka začala, a následné pozemní operaci v Gaze zemřelo už celkem přes 680 izraelských vojáků. Při teroristickém útoku zabili palestinští ozbrojenci na dvanáct set lidí, většinou civilistů. Izraelská odveta v Pásmu Gazy stála život podle tamních úřadů ovládaných Hamásem nejméně 39 623 Palestinců. Údaj nelze nezávisle ověřit.
