Izraelská armáda povolává ultraortodoxní židy

Nahrávám video

Izraelská armáda začala do svých řad povolávat ultraortodoxní židy. Od založení státu před bezmála osmdesáti lety měli z povinné vojenské služby výjimku. Nejvyšší soud v zemi ji ale minulý měsíc zrušil. Rozhodnutí se může týkat až sedmdesáti tisíc mužů. V první fázi jich armáda povolá tři tisíce.

Téměř každý Izraelec se musí v osmnácti hlásit v odvodové kanceláři, nyní se to má týkat i ultraortodoxních židů, kteří to ale odmítají a tvrdí, že povolávací rozkazy budou ignorovat navzdory hrozbě postihů.

„I kdyby to znamenalo vězení, pokud nám rabín řekne, že je to správně, tak se tím budeme řídit,“ uvádí například člen ultraortodoxní židovské komunity Joel. Zástupci komunity namítají, že služba po boku sekulárních vojáků a vojaček jejich společenství zničí.

Židovský stát podle nich nebrání armáda se zbraní v ruce, ale studium a praktikování ortodoxního judaismu. „Stát Izrael vznikl, aby nám vzal naše náboženství, a neuděláme nic, co ho podpoří,“ podotýká také další člen komunity Avram.

Rozpory uvnitř společnosti

Dlouholetá debata o větším zapojení komunity ultraortodoxních židů do obrany státu odhaluje hluboké rozpory uvnitř izraelské společnosti a politiky a může rozklížit vládu premiéra Benjamina Netanjahua. Ultraortodoxní strany, na jejichž podpoře je závislá, povolávací rozkazy pro všechny kategoricky odmítají.

Tlak na změnu sílí s tím, jak počet takzvaných charedim roste. Po vzniku Izraele tvořili pět procent populace, nyní je to třináct. Volání většinové společnosti po konci výhod ještě posílil aktuální vývoj konfliktu s Palestinci.

„Je to velmi dramatická situace, především kvůli válce,“ podotýká právník a bývalý šéf kanceláře vrchního rabína Izraele Dov Halbertal, který je důkazem, že ne všichni ultraortodoxní židé vojnu odmítají. Je jedním z mála, kteří v armádě sloužili. „Nemůžete být občan země a zároveň nesdílet hlavní břímě její existence. Každý musí sloužit, není to dobrovolné,“ podotýká Halbertal.

Vláda premiéra Netanjahua hledá únikovou cestu v podobě omezených odvodů, řešení, které jí umožní přežít a zároveň dodržet verdikt soudů. Kulturní válka kolem povinné vojny tak nejspíš bude pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Muž viněný ze špionáže pro Čínu má být dle soudu propuštěn z vazby, žalobce je proti

Městský soud v Praze v červnu rozhodl, že čínský občan obviněný ze špionáže pro čínskou tajnou službu má být propuštěn z vazby. Případ zároveň vrátil policii k došetření. Muž ve vazbě ale nadále zůstává, protože žalobce podal proti rozhodnutí soudu stížnost, informoval ve čtvrtek Deník N.
před 52 mminutami

Německo povolilo výrobu jaderného paliva na základě licence udělené Rosatomem

Dvaadvacátého července Německo schválilo žádost francouzské společnosti Framatome o výrobu jaderného paliva na základě licenční dohody s ruskými státními společnostmi TVEL a Rosatom. Úředníci v Berlíně uznali politická rizika tohoto rozhodnutí, uvedli však, že nemají „žádné právní důvody“ k jeho zamítnutí.
před 1 hhodinou

Vučić z politiky odejít nehodlá, chce se stát premiérem, míní odborníci

Srbský prezident Aleksandar Vučić na konci června oznámil, že do několika týdnů na svůj post rezignuje. Prohlášení přišlo v době pokračujících protestů, které vyvolal pád přístřešku na nádraží v Novém Sadu před téměř dvěma roky. Odborníci se ale shodují, že Vučić z politické scény ve skutečnosti odejít nehodlá, naopak se chce znovu stát premiérem země.
před 2 hhodinami

Studentské protesty v Indii sílí. Policie při demonstracích zadržela desítky lidí

Tisíce studentů a mladých lidí v posledních dnech pokračují v protestech v indickém hlavním městě Dillí, kde požadují rezignaci ministra školství Dharmendry Pradhana kvůli opakovaným únikům zadání přijímacích a státních zkoušek na lékařské fakulty. Demonstrace, které začaly jako iniciativa aktivistů, přerostly v jedno z nejvýraznějších protivládních vystoupení za poslední roky a získávají podporu napříč Indií. Policie proti demontrantům používá obušky, vodní děla i slzný plyn a úřady omezily přístup do některých částí metra v Dillí. Premiér Naréndra Módí ve čtvrtek oznámil vznik zvláštních zrychlených soudů pro případy podvodů u zkoušek, demonstranti však trvají na personální odpovědnosti ministra i širších reformách systému. Protestní hnutí zároveň upozorňuje na rostoucí nespokojenost mladých Indů s korupcí, nezaměstnaností a nedůvěrou ve fungování státních institucí.
před 2 hhodinami

Ve Francii kvůli požáru evakuovali tisíce turistů

Kvůli lesnímu požáru na francouzském pobřeží Atlantiku u obce Saumos západně od Bordeaux evakuovaly úřady asi 20 tisíc lidí, většinou turistů. Podle serveru regionálních rozhlasových stanic ici.fr to ve čtvrtek odpoledne oznámila prefektura departementu Gironde.
09:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump podmínil jadernou dohodu se Saúdy uznáním Izraele

Prezident Donald Trump prohlásil, že přelomová jaderná dohoda mezi USA a Saúdskou Arábií závisí na tom, zda se království připojí k Abrahámovským dohodám, které znamenají uznání Státu Izrael. Rijád zatím na vyjádření nereagoval, v minulosti ale tento krok podmiňoval vytvořením palestinského státu. Experti se obávají, že dohoda povede k jadernému zbrojení v regionu.
před 2 hhodinami

Tisíce Izraelců za ochrany policie vstoupily do areálu mešity al-Aksá

Tisíce krajně pravicových Izraelců u příležitosti židovského svátku Tiša be-Av za ochrany izraelské policie vstoupily do areálu mešity al-Aksá v okupovaném východním Jeruzalémě, kde se začaly modlit, přestože modlitby nemuslimů jsou na místě oficiálně zakázány. Mezi účastníky akce byl také krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir. Jeho počínání odsoudili jordánští i palestinští představitelé.
před 2 hhodinami

Konflikt se šíří do Rudého moře. Hútíové útočili na saúdské tankery

Proíránští jemenští hútíové se přihlásili k útoku na dva saúdské tankery. Minimálně jeden z nich plul v Rudém moři, další lodě pak musely změnit kurz. Prezident USA Donald Trump uvedl, že požene Teherán k odpovědnosti za útoky hútíů. Spojené státy předtím opět udeřily na Írán. Při útoku na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Íránským útokům čelily Kuvajt či Jordánsko. Cena ropy Brent se kvůli eskalaci konfliktu poprvé od května vrátila nad sto dolarů za barel.
00:58Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.