Izraelská armáda povolává ultraortodoxní židy

49 minut
Události: Ultraortodoxní židé v Izraeli odmítají nastoupit do armády
Zdroj: ČT24

Izraelská armáda začala do svých řad povolávat ultraortodoxní židy. Od založení státu před bezmála osmdesáti lety měli z povinné vojenské služby výjimku. Nejvyšší soud v zemi ji ale minulý měsíc zrušil. Rozhodnutí se může týkat až sedmdesáti tisíc mužů. V první fázi jich armáda povolá tři tisíce.

Téměř každý Izraelec se musí v osmnácti hlásit v odvodové kanceláři, nyní se to má týkat i ultraortodoxních židů, kteří to ale odmítají a tvrdí, že povolávací rozkazy budou ignorovat navzdory hrozbě postihů.

„I kdyby to znamenalo vězení, pokud nám rabín řekne, že je to správně, tak se tím budeme řídit,“ uvádí například člen ultraortodoxní židovské komunity Joel. Zástupci komunity namítají, že služba po boku sekulárních vojáků a vojaček jejich společenství zničí.

Židovský stát podle nich nebrání armáda se zbraní v ruce, ale studium a praktikování ortodoxního judaismu. „Stát Izrael vznikl, aby nám vzal naše náboženství, a neuděláme nic, co ho podpoří,“ podotýká také další člen komunity Avram.

Rozpory uvnitř společnosti

Dlouholetá debata o větším zapojení komunity ultraortodoxních židů do obrany státu odhaluje hluboké rozpory uvnitř izraelské společnosti a politiky a může rozklížit vládu premiéra Benjamina Netanjahua. Ultraortodoxní strany, na jejichž podpoře je závislá, povolávací rozkazy pro všechny kategoricky odmítají.

Tlak na změnu sílí s tím, jak počet takzvaných charedim roste. Po vzniku Izraele tvořili pět procent populace, nyní je to třináct. Volání většinové společnosti po konci výhod ještě posílil aktuální vývoj konfliktu s Palestinci.

„Je to velmi dramatická situace, především kvůli válce,“ podotýká právník a bývalý šéf kanceláře vrchního rabína Izraele Dov Halbertal, který je důkazem, že ne všichni ultraortodoxní židé vojnu odmítají. Je jedním z mála, kteří v armádě sloužili. „Nemůžete být občan země a zároveň nesdílet hlavní břímě její existence. Každý musí sloužit, není to dobrovolné,“ podotýká Halbertal.

Vláda premiéra Netanjahua hledá únikovou cestu v podobě omezených odvodů, řešení, které jí umožní přežít a zároveň dodržet verdikt soudů. Kulturní válka kolem povinné vojny tak nejspíš bude pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump očekává, že Putin splní svou část dohody o příměří na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump sdělil, že očekává, že ruský vládce Vladimir Putin splní svou část dohody a přistoupí na příměří na Ukrajině, informovaly světové agentury.
Právě teď

Oslavy konce ramadánu poznamenaly pokračující boje v Gaze

Evropská unie požaduje ukončení války v Gaze, propuštění izraelských rukojmí a oživení humanitární pomoci ve válkou zpustošeném pásmu. V jeho troskách si dva miliony Palestinců připomněly konec postního měsíce ramadánu. Letošní oslavy svátku Íd al-Fitr se nesly ve znamení obnovení útoků izraelské armády i bezprecedentních protestů proti teroristickému hnutí Hamás. V pondělí se v Gaze také konal pohřeb osmi místních zdravotníků – židovský stát přiznal, že chybně vyhodnotil cíl vzdušného útoku.
před 28 mminutami

„Je suis Marine,“ reagoval Orbán na rozsudek nad Le Penovou

Porušení demokratických norem nebo vyhlášení války ze strany Bruselu. Tak podle agentury AFP reagovali někteří evropští politici na pondělní rozhodnutí francouzského soudu, který kvůli zpronevěře zakázal šéfce poslanců krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, aby se v příštích pěti letech ucházela o volené veřejné funkce.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud určil u Le Penové čtyři roky odnětí svobody

Francouzský soud uznal vůdkyni krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou vinnou v procesu, kde byla obviněna s dalšími lidmi ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Následně jí s okamžitou platností zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a odsoudil ji ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho ke dvěma nepodmíněně, napsala agentura Reuters. Podle agentury AFP ale nemá jít do vězení, neboť zbylé dva roky si má odpykat s elektronickým náramkem. Politička se proti rozsudku odvolá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko se neštítí žádného násilí, řekl s odkazem na masakr v Buči Bartošek

Sedmnáct zástupců parlamentů evropských zemí navštívilo město Buča poblíž Kyjeva, které ruské vojsko okupovalo na počátku plnohodnotné agrese na Ukrajině a povraždilo tam přes 550 civilistů. Mezi zástupci byl i místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). V pořadu 90' ČT24 připomněl, že se ruské síly dopustily válečných zločinů, z nichž je nejméně 2200 zdokumentováno. Masakr v Buči vnímá jako vzkaz, že Rusko je země, která se neštítí žádného násilí. Barbarský přístup ze strany Moskvy se podle něj projevuje v mnoha ohledech, a to třeba ve vraždění dětí či útocích na civilní objekty.
před 7 hhodinami

Bude mít velké problémy, hrozí Trump Zelenskému kvůli dohodě o nerostech

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chce odstoupit od připravované dohody se Spojenými státy o využívání ukrajinských nerostných surovin, prohlásil v noci na pondělí americký prezident Donald Trump. Zároveň Zelenského varoval před vážnými problémy, pokud by tak skutečně učinil. Washington prý podle šéfa Ruského fondu přímých investic Kirilla Dmitrijeva zahájil jednání o kovech vzácných zemin a dalších projektech v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemětřesení v Myanmaru si vyžádalo přes dva tisíce obětí

Bilance obětí pátečního zemětřesení v Myanmaru vzrostla na 2028 mrtvých a nejméně 3408 zraněných. S odvoláním na oznámení myanmarské junty o tom informoval list The Wall Street Journal. V Thajsku pak zemřelo nejméně 18 lidí. Pod troskami rozestavěného mrakodrapu, který se zřítil v Bangkoku, se podle záchranářů stále ozývají známky života.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump „nežertuje“ o třetím prezidentském mandátu

Prezident Donald Trump radikálně mění směřování americké zahraniční politiky i podoby federálních úřadů, zaměřit by se zřejmě mohl i na podobu samotného prezidentského mandátu. V rozhovoru pro NBC News připustil, že by nejvyšší funkci chtěl vykonávat i potřetí, přičemž zdůraznil, že nežertuje. Ústava přitom jasně omezuje prezidentský úřad na dvě volební období. Trump argumentuje vlastní popularitou, tvrdí, že ji má nejvyšší ze všech republikánů za poslední století. Podle agentury Gallup se však v současnosti jeho preference pohybují těsně pod padesáti procenty.
před 7 hhodinami
Načítání...