Tisíce ortodoxních židů (charedim) protestovaly v Jeruzalémě proti povinnosti narukovat do armády, část z nich se střetla s policií. Nejméně jeden policista utrpěl zranění, pět protestujících bylo zadrženo. Policie k rozehnání davu použila vodní děla naplněná zapáchající vodou, napsala agentura AP.
„Věřím, že stejně jako potřebujeme v Izraeli armádu, potřebujeme také armádu lidí, kteří se učí Tóru. Dělají toho pro nás hodně a my je nemůžeme nechat odvést,“ prohlásil jeden z demonstrantů Noam Meghnagi.
Desetitisíce lidí nejprve protestovaly pokojně, po setmění se ale část davu vydala do centra města a začala se chovat násilně. Dva z protestujících napadli příslušníky ozbrojených sil, tři další policie zadržela za házení kamení a dalších předmětů.
Vojenská služba je v Izraeli povinná pro muže i pro ženy. Izraelský nejvyšší soud tento týden rozhodl, že do armády je třeba povolat i ultraortodoxní židovské muže, pro které od roku 1948 platí výjimka z branné povinnosti. Verdikt se týká i tisíců ultraortodoxních židovských studentů.
Ultraortodoxních v zemi přibývá
V době vzniku židovského státu tvořila komunita charedim asi pět procent celkové populace Izraele, nyní jich je zhruba 13 procent. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka mají charedim oproti izraelské sekulární většině odlišný životní styl.
„Mají velice rigidní představu o náboženství. Centrem jejich života není sekulární svět, ale svět náboženství. Autoritou pro ně nejsou až tak politici, ale rabíni. Jejich integrace do pracovního trhu je menší a jejich integrace do armády je velice malá,“ podotkl zpravodaj. Zhruba tisíc ultraortodoxních studentů podle něj narukuje ročně dobrovolně, většina se jich ale odvodu vyhýbá.
Izraelská justice označila v roce 2017 výjimku pro ultraortodoxní židy za ilegální. Hlasy, které volají po úplném zrušení výjimky, se intenzivněji ozývají od počátku izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy, během níž padlo 600 izraelských vojáků. Do služby byly povolány desítky tisíc izraelských rezervistů. Na palestinské straně zemřelo v Pásmu Gazy 37 877 lidí, převážně civilistů, tvrdí místní úřady v Gaze ovládané Hamásem. Podobná tvrzení válčících stran však nelze nezávisle ověřit.
Rozhodnutí soudu bude mít podle deníku The Times of Israel zásadní politický a společenský dopad. Ultraortodoxní politické strany, díky nimž se podle agentury AFP premiér Netanjahu drží u moci, totiž odvod mužů z ultraortodoxní komunity dlouhodobě kategoricky odmítají.
