Poškození plynovodů Nord Stream je úmyslným činem, uvedla švédská premiérka

Švédské a dánské měřicí stanice v pondělí zaznamenaly masivní podmořské výbuchy v místech, kde z plynovodů Nord Stream 1 a 2 následně začal unikat plyn. Obě země poté svolaly na úterý krizové štáby: švédská premiérka Magdalena Anderssonová později řekla, že poškození plynovodů je úmyslným činem. O úmyslu hovoří také dánská premiérka Mette Frederiksenová. Seismologové z Uppsalské univerzity ve Švédsku a dánského seismologického centra potvrdili, že plynovod Nord Stream poškodily výbuchy, nikoli zemětřesení nebo sesuvy. Cena plynu pro evropský trh se výrazně zvýšila.

Premiérka Anderssonová na večerní tiskové konferenci řekla, že v souvislosti s únikem plynu z plynovodů Nord Stream byly detekovány dva výbuchy a že informace ukazují na pravděpodobnou sabotáž. Nejde podle ní o válečný akt proti Švédsku.

„Máme informace od švédských zpravodajských služeb a dostali jsme také informace díky našim kontaktům s Dánskem a na základě toho jsme dospěli k názoru, že to je pravděpodobně úmyslný čin. Je to pravděpodobně sabotáž,“ řekla Anderssonová. „Nejde o útok na švédské nebo dánské území. Ale i tak vláda bere velmi vážně, co se stalo, v neposlední řadě ve světle současné bezpečnostní situace v naší těsné blízkosti,“ dodala švédská ministerská předsedkyně.

K podobnému úniku suroviny ještě nikdy nedošlo. Podle odborníků je nyní téměř vyloučené, že by plynovodem Nord Stream 1 začal před topnou sezonou znovu proudit ruský plyn. 

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová v souvislosti s plynovody Nord Stream rovněž hovořila o pravděpodobné sabotáži a nevyloučila žádný možný vývoj. Švédský ministr obrany Peter Hultquist řekl, že země je připravena v případě potřeby uvolnit příslušné vojenské zdroje.

Za sabotáž označila poškození plynovodů i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Hovořila jsem s (dánskou premiérkou Mette) Frederiksenovou o sabotážní akci na Nord Stream. Nejdůležitější je nyní vyšetřit incidenty, mít jasno o událostech a důvodech,“ napsala na Twitteru. „Jakékoliv úmyslné narušení aktivní evropské energetické infrastruktury je nepřijatelné a povede k nejsilnější možné reakci,“ dodala.

Úniky byly rozsáhlé

Zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák uvedl, že místa úniku byla objevena teprve v pondělí, když nad Baltským mořem letěla dánská vojenská letadla. Dodal také, že německá vláda nevylučuje, že by se mohlo jednat o cílený útok na oba plynovody. Berlín nepovažuje tuto událost za technickou závadu, protože oba plynovody jsou konstruovány velmi bezpečně.

„Úniky byly velmi rozsáhlé a mohlo by trvat možná týden, než by plyn přestal odtékat z plynovodu Nord Stream 2,“ řekl agentuře Reuters šéf dánské energetické agentury Kristoffer Böttzauw. „Mořská hladina je plná metanu, což znamená, že v oblasti je zvýšené riziko výbuchů,“ řekl Böttzauw.

„Není pochyb o tom, že šlo o výbuchy,“ sdělil televizi SVT pracovník švédského seismologického centra SNSN v Uppsale Björn Lund. Kolegové v Dánsku a Švédsku podle něj silné exploze zaznamenali v pondělí. Dvojici výbuchů poblíž dánského ostrova Bornholm v den náhlého poklesu tlaku v plynovodech eviduje také německé geofyzikální centrum GFZ.

„Existují určité náznaky, že jde o úmyslné poškození,“ řekl Reuters zdroj z okruhu evropských bezpečnostních složek, ale zároveň dodal, že je ještě příliš brzy na vyvozování závěrů. „Musíte se ptát: Komu by to prospělo?“

Spojené státy podle ministra zahraničí Antonyho Blinkena zatím nepotvrdily zprávy, že podmořské výbuchy a následné úniky z plynovodů Nord Stream 1 a 2 jsou následkem sabotáže. Pokud jsou, není to v ničím zájmu, řekl Blinken. 

Nord Stream poškodily výbuchy, nikoli zemětřesení, uvedli seismologové

Seismologové z Uppsalské univerzity ve Švédsku a dánského seismologického centra v úterý potvrdili, že plynovod Nord Stream v Baltském moři poškodily výbuchy, nikoli zemětřesení nebo sesuvy.

Dva otřesy, které zaznamenali seismologové v Německu, Dánsku a Švédsku v noci na pondělí, připomínaly mnohem spíše výbuchy než zemětřesení, uvedlo dánské geologické středisko při Kodaňské univerzitě.

Odborníci z Uppsalské univerzity ve Švédsku potvrdili, že otřesy o síle srovnatelné se sto kilogramy dynamitu měly centrum ve vodě, nikoli v zemi. „Jsme si jistí, že šlo o výbuchy, ne o zemětřesení nebo sesuv,“ řekl podle Reuters nejmenovaný švédský seismolog.

Dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová v úterý řekla, že úniky v plynovodech jsou následkem „úmyslné akce“. Dánský ministr pro energetiku Dan Jörgensen dodal, že velikost děr v poškozených plynovodech, které jsou 70 až 80 metrů pod hladinou moře, je taková, že je nemohla způsobit například lodní kotva.

Cena plynu začala růst

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v úterý prudce stoupla v reakci na zprávy o únicích plynu z potrubí Nord Stream a o možných ruských sankcích vůči ukrajinské plynárenské společnosti Naftogaz.

Rusko by podle Gazpromu mohlo sankce uvalit v souvislosti s arbitrážním řízením, které Naftogaz zahájil proti Gazpromu, protože ruský podnik nezaplatil za služby spojené s přepravou plynu přes Ukrajinu. Naftogaz o zahájení arbitrážního řízení informoval začátkem září. „Finanční prostředky nebyly ze strany Gazpromu uhrazeny včas ani v plné výši,“ uvedl tehdy. Gazprom nyní nicméně požadavky Naftogazu odmítl. „Služby, které ukrajinská strana neposkytla, by neměly být a nebudou uhrazeny,“ dodal.

Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v úterý zdražil o téměř 20 procent a uzavřel na 208 eurech (zhruba 5100 korun) za megawatthodinu (MWh). Cena kontraktu je tak několikanásobně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 40 eur za MWh.

Nahrávám video

Ludvík si myslí, že za akcí jsou Rusové

Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík soudí, že „s největší pravděpodobností kdosi v podstatě vyhodil do vzduchu oba plynovody, které leží v hloubce asi padesáti metrů. To znamená, není to taková hloubka, kam by mohla připlout standardní ponorka, a není to ani tak malá hloubka, aby tam přijel dlouhý člun s náložemi. Takže to musela být buď miniponorka, nebo nějaké speciální plavidlo maskované jako trauler (rybářská loď vybavená vlečnými sítěmi), které tam spustilo bomby a nechalo plynovody vybouchnout,“ soudí Ludvík.

Podle něj se tak „vyřešily spory“, zda má EU zastropovat Rusku ceny zemního plynu, přestat ho odebírat, nebo ho sankcionovat. „Plyn z Ruska je v této chvíli pouze v Maďarsku,“ dodal.

Ludvík je přesvědčen, že jde o akci ruské strany. Zmínil nedávný výbuch plynu v ruské zkapalňovací stanici Vyborg, po němž došlo k narušení provozu kompresní stanice. Považuje její poškození za tak velké, že provoz plynovodu Nord Stream 1 byl vyloučen a plynovod by vyžadoval delší opravu. Nové výbuchy na moři Rusko jako by vyvinily z toho, že plyn nedodává, a Rusko mohlo prohlásit, že se jedná o sabotáž z ukrajinské strany. Expert připomněl, že Ukrajina nemá k tomuto moři žádný přístup. 

Úniky plynu ve švédské i dánské zóně

Provozovatel plynovodu nahlásil v pondělí pokles tlaku v potrubí, které vede z Ruska do Německa a donedávna bylo hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Evropské unie. Příčina úniků je předmětem vyšetřování. Pokles tlaku hlásil i sesterský Nord Stream 2, který ale nebyl uveden do provozu.

„Na plynovodu Nord Stream 1 jsou dva úniky – jeden ve švédské ekonomické zóně a druhý v dánské ekonomické zóně. Jsou velmi blízko sebe,“ řekl mluvčí námořní správy SMA agentuře Reuters. Úniky byly zaznamenány severovýchodně od dánského ostrova Bornholm.

Úřad zároveň sdělil, že se snaží zajistit, aby se žádná loď nedostala příliš blízko k místu úniku.

Nord Stream 1 vede z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Rusko však dodávky tímto potrubím na konci srpna zastavilo, což zdůvodnilo technickými problémy. Provozovatel už v pondělí ohlásil pokles tlaku v obou větvích plynovodu.

Pokles tlaku hlásil i Nord Stream 2

Stalo se tak poté, co o poklesu tlaku informoval i provozovatel nově vybudovaného, ale nefunkčního sesterského plynovodu Nord Stream 2. „Někde musí být díra,“ řekl agentuře DPA mluvčí provozovatele plynovodu Nord Streamu 2 Ulrich Lissek. Tlak podle něj klesl v potrubním rameni A. „Jen nikdo neví kde,“ dodal. Je podle něj možné, že plyn uniká v pobřežní oblasti. Kdyby tomu tak bylo na souši, provozovatel by si toho všiml.

Vyšetřování poklesu tlaku v plnovodu pokračuje, podle provozovatele ho ale komplikují sankce, nedostatek personálu a blokované peníze. Provozovatel Nord Streamu 2, který sídlí ve Švýcarsku, informoval o věci příslušné úřady. 

Nord Stream 2 měl zdvojnásobit objem přepravovaného plynu z Ruska do Německa. Jeho zprovoznění zabránil německý kancléř Olaf Scholz krátce předtím, než ruská vojska v únoru po osmi letech hybridní války proti Ukrajině zahájila plnohodnotnou pozemní invazi.

Za normálních okolností je v plynovodu Nord Streamu 2 tlak 105 barů. Nyní je na německé straně pouze sedm barů.

Expert: Existují náznaky, že šlo o úmysl

„Poškození, které se odehrálo ve stejný den současně na třech větvích podmořských plynovodů systému Nord Stream, nemá obdoby,“ uvedl provozovatel plynovodu, společnost Nord Stream AG, v níž vlastní 51 procent dceřinná společnost ruského státního podniku Gazprom. „Zatím není možné odhadnout, kdy bude infrastruktura pro přepravu plynu obnovena.“ Ačkoliv jsou nyní oba plynovody mimo provoz, jsou stále naplněné plynem.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz ruské státní agentury TASS, zda mohou být úniky výsledkem sabotáže, řekl, že „v tuto chvíli nelze vyloučit žádnou možnost“. Uvedl také, že potrubí zaznamenalo poškození nejasného charakteru, což je podle něj velmi znepokojivá zpráva s ohledem na energetickou bezpečnost celé Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
před 8 mminutami

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 9 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 5 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 15 hhodinami
Načítání...