V případě výpadku dodávek plynu si Česko a Německo navzájem pomohou. Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a německý ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck podepsali dohodu o energetické bezpečnosti. Vzájemné dohody by podle Habecka měly podepisovat i další státy Evropské unie. Za současné energetické krize je zásadní jednota unijních zemí, společný postup proti ruské agresi a solidarita, řekl Síkela.
Silná evropská solidarita je podle Habecka klíčem k úspěšnému východisku ze současné situace. Přiznal, že Německo se v dodávkách plynu dříve velmi orientovalo na Rusko, což považuje za velkou politickou chybu. „Naše hospodářská strategie se zaměřovala na plyn, který přicházel z Ruska. Proto byly postaveny plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Dnes vidíme, že to byla velká politická chyba, a snažíme se tuto chybu napravit,“ řekl.
Nyní se Německo snaží hledat nové dodavatele. Habeck vidí řešení i ve dvou plovoucích terminálech na zkapalnělý plyn (LNG), které nyní země buduje.
Solidaritu Síkela chápe jako vzájemnou ochotu zemí, které jsou v určitých komoditách na Rusku méně závislé, aby v případě jejich nedostatku pomohly těm, které jsou závislé více. Oba ministři jsou podle Síkely v častém kontaktu a sdílejí podobný názor, jak v případě výpadku dodávek postupovat. Konkrétní kroky jsou připravené, uvedl, blíže je ale nerozvedl.
Stejný názor mají ministři podle Síkely také na to, že ruský prezident Vladimir Putin zneužívá energetiku jako zbraň v nevyhlášené válce. „Putin si myslel, že Ukrajinu ovládne v řádech dní, (…) ale nepovedlo se mu to. Dobře ví, že pokud bude Evropa nadále Ukrajinu podporovat, nakonec odejde poražen,“ řekl.
Obavy o dodávky z plynovodu Nord Stream 1
Posilování energetické bezpečnosti je jedním z hlavních úkolů, které si česká vláda vytyčila v rámci předsednictví v Radě Evropské unie. Ujala se ho 1. července na následujícího půl roku. Energetické bezpečnosti plánuje Česká republika podle Síkely dosáhnout mimo jiné propojením a rozšířením stávajících ropovodů a plynovodů. Síkela už dříve uvedl, že v případě ropovodů považuje za nejvhodnější rozšíření kapacity ropovodu TAL (Transalpinský ropovod). O zvýšení jeho kapacity jedná. Ropovod vede z italského Terstu do Německa a Rakouska, Česko je na něj napojené přes produktovod IKL.
Kromě ropy musí unijní země řešit zejména zásobování zemním plynem. Evropská komise by měla v červenci předložit plán, jak společně postupovat v případě pravděpodobného omezení dodávek. Habeck na konci června uvedl, že se obává dokonce jejich úplného přerušení přes plynovod Nord Stream 1, který přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Z těchto dodávek čerpá i Česko.
Právě v pondělí začala pravidelná roční údržba Nord Streamu 1. Trvat by měla do 21. července. Některé země se ale obávají, že Moskva dodávky neobnoví. „Musíme být připraveni na to, že buď dojde k nějakým technickým problémů po 21. a další obnovení provozu se stane předmětem vydírání anebo že se ten provoz neobnoví vůbec,“ reagoval na potenciální scénář ministr Síkela s tím, že Česko naplnilo zásobníky zatím přibližně ze tří čtvrtin.
Z Nizozemska vyjednala vláda dodávky LNG, které pokryjí asi třetinu spotřeby. Pokračují jednání o dodávkách s USA, Polskem, Katarem, Ománem nebo Norskem.
V minulých týdnech se vedl spor o ruskou turbínu plynovodu, jejíž opravu německá společnost Siemens Energy zajišťovala v Kanadě. Ottawa původně na základě protiruských sankcí odmítala turbínu vrátit. Na to Rusko reagovalo výrazným snížením dodávek do Německa. Berlín pak požádal Kanadu o výjimku, protože německému hospodářství bez plynu hrozily vážné potíže firem i domácností. V sobotu následně Kanada oznámila, že výjimku ze sankcí udělí.
Ukrajinu toto rozhodnutí zklamalo. Rusko uvedlo, že po ukončení údržby se dodávky vrátí na původně domluvenou úroveň.
Ministr Síkela kvůli snižujícím se dodávkám ruského plynu a plánované odstávce plynovodu Nord Stream 1 do Německa, svolal mimořádnou Radu EU pro energetiku. Ta se uskuteční 26. července v Bruselu. „Rusko zneužívá energetiku jako zbraň s cílem rozdělit Evropu a podlomit její podporu Ukrajiny. A my musíme být připraveni i na další stupňování této energetické války,“ uvedl český ministr.
