Německo vyhlásilo stav výstrahy. Připravuje se na dobu, kdy ruského plynu bude stále méně

Nahrávám video

Německá vláda vyhlásila kvůli problémům s dodávkami plynu z Ruska stav výstrahy. Jde o druhý varovný stupeň. Přímé dopady na domácnosti zatím nové opatření mít nebude. Vláda nepočítá ani s úpravou cen, vyzvala ale k šetření. Kabinet se navíc hodlá ještě víc zaměřit na plnění zásobníků, uvolnil na to dalších v přepočtu víc než 370 miliard korun.

Plyn se stává v Německu nedostatkovou surovinou. A vláda vyslala další varovný signál. Země přechází do stavu výstrahy, druhého nejvyššího ze tří. Přestože se zásobování zatím daří zajistit, kabinet pracuje se všemi scénáři. Za každou cenu se chce vyhnout dodávkám na příděl.

„(Přídělový systém) samozřejmě nemohu vyloučit, protože to všechno záleží na mnoha proměnných,“ řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.

Kdo za to může?

Ministr chtěl svým vystoupením upozornit na vážnost problému. Domácnosti i podniky se mají připravit na další zdražování. Současně všechny vyzval, aby důležitou surovinou začali šetřit už teď, kdy se energetická závislost na Rusku projevila naplno. Gazprom začal minulý týden posílat Nordstreamem 1 o šedesát procent méně plynu než je kapacita potrubí. Zdůvodnil to zpožděním při opravě kompresorových turbín německým Siemensem.

„Turbína musí být po opravě vrácena, a to se nestalo. Možná to nevrácení nemá jen technické důvody,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. 

Berlín to označil za nesmysl a vidí v náhlém omezení dodávek ze strany Ruska jasnou snahu o odplatu za šest balíků ekonomických sankcí, které Evropská unie uvalila na Moskvu za její agresi proti Ukrajině. 

Německo plní zásobníky

Německá vláda se snaží rychle reagovat. Uvolnila dalších 15 miliard eur na to, aby do prosince naplnila zásobníky plynem z aspoň devadesáti procent. Nyní zásoby nedosahují ani tří pětin kapacity.

Ministerstvo také vymýšlí nový systém aukcí, který umožní průmyslovým podnikům vzácnou surovinu nakupovat, současně je ale odmění, pokud ji nevyužijí. Postavit chce terminály na zkapalněný plyn a investovat do obnovitelných zdrojů.

Uhelné elektrárny

Vláda se Zelenými ale sahá i ke kontroverznějším zdrojům – v případě nouze plánuje využít odstavené uhelné elektrárny.

Zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš označil úvahy o znovuvyužití uhelných elektráren za novou kapitolu nejen ve straně Zelených, ale i v dějinách spolkové republiky. Habeck cestuje i do Kataru, který Zelení kritizovali za porušování lidských práv. A jedná zde o zemním plynu, který strana hodnotila jako výsostně neekologický. 

Na krajní levici Zelených proto dochází k revoltě. Celkově však popularita Habecka (Zelení) roste, stejně jako jeho strany. 

Potíže s plynem však mohou značně dopadnout zejména na německý chemický průmysl, který je páteří zdejšího hospodářství. A představitelé příslušného oborového svazu čekají, že jeho cena se v příštích měsících pravděpodobně ztrojnásobí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 5 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 21 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...