Německo vyhlásilo stav výstrahy. Připravuje se na dobu, kdy ruského plynu bude stále méně

8 minut
Horizont ČT24: Německo a ruský plyn
Zdroj: ČT24

Německá vláda vyhlásila kvůli problémům s dodávkami plynu z Ruska stav výstrahy. Jde o druhý varovný stupeň. Přímé dopady na domácnosti zatím nové opatření mít nebude. Vláda nepočítá ani s úpravou cen, vyzvala ale k šetření. Kabinet se navíc hodlá ještě víc zaměřit na plnění zásobníků, uvolnil na to dalších v přepočtu víc než 370 miliard korun.

Plyn se stává v Německu nedostatkovou surovinou. A vláda vyslala další varovný signál. Země přechází do stavu výstrahy, druhého nejvyššího ze tří. Přestože se zásobování zatím daří zajistit, kabinet pracuje se všemi scénáři. Za každou cenu se chce vyhnout dodávkám na příděl.

„(Přídělový systém) samozřejmě nemohu vyloučit, protože to všechno záleží na mnoha proměnných,“ řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.

Kdo za to může?

Ministr chtěl svým vystoupením upozornit na vážnost problému. Domácnosti i podniky se mají připravit na další zdražování. Současně všechny vyzval, aby důležitou surovinou začali šetřit už teď, kdy se energetická závislost na Rusku projevila naplno. Gazprom začal minulý týden posílat Nordstreamem 1 o šedesát procent méně plynu než je kapacita potrubí. Zdůvodnil to zpožděním při opravě kompresorových turbín německým Siemensem.

„Turbína musí být po opravě vrácena, a to se nestalo. Možná to nevrácení nemá jen technické důvody,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. 

Berlín to označil za nesmysl a vidí v náhlém omezení dodávek ze strany Ruska jasnou snahu o odplatu za šest balíků ekonomických sankcí, které Evropská unie uvalila na Moskvu za její agresi proti Ukrajině. 

Německo plní zásobníky

Německá vláda se snaží rychle reagovat. Uvolnila dalších 15 miliard eur na to, aby do prosince naplnila zásobníky plynem z aspoň devadesáti procent. Nyní zásoby nedosahují ani tří pětin kapacity.

Ministerstvo také vymýšlí nový systém aukcí, který umožní průmyslovým podnikům vzácnou surovinu nakupovat, současně je ale odmění, pokud ji nevyužijí. Postavit chce terminály na zkapalněný plyn a investovat do obnovitelných zdrojů.

Uhelné elektrárny

Vláda se Zelenými ale sahá i ke kontroverznějším zdrojům – v případě nouze plánuje využít odstavené uhelné elektrárny.

Zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš označil úvahy o znovuvyužití uhelných elektráren za novou kapitolu nejen ve straně Zelených, ale i v dějinách spolkové republiky. Habeck cestuje i do Kataru, který Zelení kritizovali za porušování lidských práv. A jedná zde o zemním plynu, který strana hodnotila jako výsostně neekologický. 

Na krajní levici Zelených proto dochází k revoltě. Celkově však popularita Habecka (Zelení) roste, stejně jako jeho strany. 

Potíže s plynem však mohou značně dopadnout zejména na německý chemický průmysl, který je páteří zdejšího hospodářství. A představitelé příslušného oborového svazu čekají, že jeho cena se v příštích měsících pravděpodobně ztrojnásobí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 22 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...