Plyn je v EU dražší o 70 procent, Rusko hrozí odstávkou plynovodu Nord Stream 1

Nahrávám video
Události ČT: Růst cen zemního plynu
Zdroj: ČT24

Cena plynu pro evropský trh se od pondělí zvýšila zhruba o 70 procent, surovina se nyní prodává za více než 140 eur (3465 korun) za megawatthodinu. K nárůstu došlo po sdělení ruského velvyslance při EU, že přetrvávající problémy s opravou zařízení pro kompresorové stanice by mohly vést k tomu, že Rusko zcela zastaví plynovod Nord Stream 1.

Takový scénář by byl katastrofou pro Německo, které je na dodávkách plynu tímto potrubím závislé, řekl velvyslanec Vladimir Čižov na okraj ekonomického fóra v Petrohradě. Ruská státní společnost Gazprom už dodávky plynu potrubím Nord Stream 1 tento týden omezila celkem asi o šedesát procent, maximální objem dodávek se tak snížil z obvyklých 167 milionů metrů krychlových na 67 milionů metrů krychlových za den.

Italská energetická společnost Eni ve čtvrtek odpoledne oznámila, že Gazprom jí v tento den dodá jen 65 procent dohodnutého objemu plynu. Rakouská OMV pak uvedla, že od Gazpromu bude odebírat méně plynu.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v červenci se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku odpoledne dostala nad 145 eur (3585 korun) za MWh, a vykazovala tak proti středě nárůst zhruba o dvacet procent. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující. V pondělí se cena pohybovala mírně nad 80 eury.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že za omezením dodávek plynu do Evropy jsou dopady sankcí, které na Rusko zavedly západní země kvůli jeho letošní invazi na Ukrajinu. Rusko se podle něj omezovat dodávky předem nechystalo, na vině jsou podle Peskova problémy s údržbou turbín. Toto vysvětlení ale už ve středu odmítl německý ministr hospodářství Robert Habeck, jenž krok Gazpromu označil za politicky motivovaný.

Ve čtvrtek Habeck prohlásil, že zásobování Německa plynem ohroženo není, může se ale prodražit. Ministerstvo uvedlo, že i přes nynější problémy se nadále daří plnit plynové zásobníky na nadcházející zimu. Země se zároveň připravuje na nejhorší varianty a podle Habecka by pomoci měli i obyvatelé, a to tím, že budou energiemi co nejvíce šetřit.

Obavy před zimou

Nižší objem dodávek vyvolává obavy, zda bude možné před zimou naplnit zásobníky plynu tak, jak si vlády jednotlivých unijních zemí naplánovaly. Méně plynu z Ruska proudí také do Itálie, o snížení objemu dodávaného plynu Gazprom informoval také partnery na Slovensku a v Česku. Slovenský podnik SPP i česká elektrárenská společnost ČEZ ale na dotaz agentury Reuters uvedly, že omezení dodávek nemá na zákazníky žádné dopady. Podle odborníků by zastavení dodávek plynu do Německa pocítilo i Česko.

Omezení dodávek ruského plynu hlavní trasou do EU se časově kryje s problémy americké společnosti Freeport LNG. Její terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) patří k největším vývozním zařízením tohoto druhu ve Spojených státech a v poslední době z něj zkapalněný plyn proudil zejména do Evropy. Kvůli požáru ale bude nejméně do září mimo provoz a k plné kapacitě se vrátí až koncem roku. Původně firma předpokládala, že provoz obnoví asi za tři týdny.

Členské země EU začaly už dlouho před válkou na Ukrajině závislost na tehdy velmi levném ruském plynu omezovat a dlouhodobé kontrakty nahrazovat krátkodobými, kde bývají ceny výrazně vyšší. Přepočteno na milion britských termálních jednotek (mmBtu) se teď cena plynu pro evropský trh v TTF pohybuje nad hranicí 44 dolarů za mmBtu, zatímco před rokem činila asi 6,50 USD. Cena LNG pro asijský trh se teď pohybuje nad 23 USD za mmBtu, zatímco před rokem činila zhruba 7,50 USD.

Požár plynového pole

Gazprom už koncem dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Zdůvodnil to tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Později Gazprom ukončil také dodávky suroviny do Finska a Nizozemska. Plyn přestal dodávat rovněž dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.

Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po únorové invazi na Ukrajinu, když na něj západní země uvalily sankce, které většinu finančních transakcí mezi Ruskem a Západem znemožnily.

Mluvčí Kremlu ale minulý týden uvedl, že Moskva nepředpokládá, že Gazprom zastaví dodávky zemního plynu dalším evropským zákazníkům. Dodal, že systém, který Moskva vytvořila, aby odběratelé hradili dodávky ruského plynu v rublech, funguje podle plánu.

V noci zachvátil požár plynové pole Urengoj na Sibiři, které je druhé největší na světě. Gazprom ale ráno oznámil, že plameny jsou pod kontrolou a že na produkci plynu nebudou mít žádný vliv, informovala agentura Reuters. Pole Urengoj leží v Jamaloněneckém autonomním okruhu a jeho celkové rezervy přesahují deset bilionů metrů krychlových plynu.

Ceny rostou od podzimu

Ceny plynu se začaly zvyšovat už loni na podzim, podle části ekonomů v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu (European Green Deal), ve které Evropská unie stanovila harmonogram rychlého odklonu od fosilních paliv. Před rokem se cena plynu v TTF pohybovala kolem devatenácti eur za megawatthodinu, ale už před koncem loňského roku překročila 120 eur, než se opět snížila. Krátce po ruské invazi na Ukrajinu stál plyn v TTF přechodně i 345 eur za megawatthodinu.

Gazprom už plyn nevyváží západním směrem potrubím Jamal-Evropa, dodávky zastavil, když Rusko uvalilo odvetné sankce na společnost EuRoPol Gaz, která vlastní polskou část plynovodu. Plyn tímto potrubím proudí už jen východním směrem, tedy z Německa do Polska.

Kromě toho Ukrajina v květnu rozhodla, že přestane umožňovat Gazpromu tranzit ruského plynu přes stanici Sochranovka, jeden ze dvou tranzitních bodů na ukrajinském území. Objem ruského plynu, který směřuje do EU přes Ukrajinu, se tak snížil asi o třetinu.

Paralelně s plynovodem Nord Stream 1 vede i nově dokončený plynovod Nord Stream 2, jenž by zdvojnásobil kapacitu plynu, který může Rusko dodávat do Evropy. Německo ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu zprovoznění projektu zablokovalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 1 hhodinou

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, píše deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při vzdušných útocích na Libanon znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na pondělí Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu země izraelská armáda zabila dva lidi. Pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.
17:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na newyorském letišti se srazilo letadlo s hasičským vozem. Zemřeli dva piloti

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.
08:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Armádní letoun s vojáky na palubě se zřítil na jihu Kolumbie

Armádní transportní letoun C-130 Hercules v pondělí krátce po vzletu havaroval na jihu Kolumbie. Agentura Reuters napsala s odkazem na představitele kolumbijských ozbrojených sil, že v letadle bylo 125 lidí. Tamní prezident Gustavo Petro na síti X uvedl, že zahynul jeden člověk, 77 bylo zraněno a převezeno do nemocnice. Osud 43 lidí je podle prezidenta dosud neznámý. Agentura AFP dříve s odvoláním na armádu uvedla, že zahynulo kolem osmdesáti vojáků.
18:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael znovu zaútočil na Teherán

Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu úderů na infrastrukturu v Teheránu, píše stanice Al-Džazíra. V centrální části a také v okolí íránské metropole se ozývaly silné exploze a obyvatelé hlásili výpadky proudu. Izraelská armáda také zaútočila na město Karadž západně od Teheránu. Izraelsko-americké vzdušné útoky zabily v pondělí šest lidí ve městě Tabríz na severozápadě země, uvedla agentura Fars. Írán v reakci útočil na země v regionu.
07:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
12:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Protikorupční protesty v Albánii vyústily ve střet s policií

Policie použila v albánské Tiraně vodní kanony proti opozičním demonstrantům požadujícím rezignaci tamní vlády. Reagovali tak na některé protestující, kteří házeli zápalné lahve na kancelář předsedy vlády. Děje se tak poté, co byla místopředsedkyně Belinda Ballukuová obviněna z ovlivňování veřejných tendrů na velké infrastrukturní zakázky ve prospěch některých společností, což Ballukuová odmítá. Boj proti korupci a organizovanému zločinu je pro Albánii zásadní, protože usiluje o vstup do Evropské unie, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Maďarsko a Rusko se snažily pomáhat slovenskému Smeru ve volbách, dokazuje podle novináře odposlech

Maďarsko v roce 2020 pomáhalo zajistit tehdejšímu slovenskému premiérovi Peteru Pellegrinimu přijetí u ruského premiéra Michaila Mišustina; Budapešť si od toho slibovala volební vítězství Smeru – sociální demokracie (Smer–SD) nynějšího slovenského ministerského předsedy Roberta Fica. Tvrdí to maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi, který v pondělí zveřejnil údajný přepis odposlechu telefonátu maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa s jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem.
19:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...