V Petrohradu začíná vlivné ekonomické fórum. „Hostina během moru,“ píše BBC

Bez ohledu na válku, sankce a mezinárodní izolaci se v Petrohradu odehraje další ekonomické fórum, v jehož názvu se dokonce zachoval přívlastek „mezinárodní“. Ruská redakce BBC zkoumala, zda Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (PMEF) zůstalo hlavní společenskou událostí putinovského Ruska, anebo spíše jde o „hostinu během moru“.

Letos prezident Vladimir Putin poslal účastníkům PMEF zdravici nezvykle brzy – deset dní před zahájením. Mírumilovnost, obvykle příznačná v danou chvíli, končí ve zdravici ve chvíli, kdy Putin znovu začíná nadávat těm, které dříve označoval za „západní partnery“, a podruhé za sebou během pár dní obvinil Evropu a USA z vytvoření potravinové krize ve světě.

K potravinové tísni (způsobené ruským vpádem na Ukrajinu a omezením jejích zemědělských možností) podle ruského prezidenta vedly „mnohaleté chyby západních zemí v ekonomické politice“ a „nelegitimní sankce“. V Putinově perspektivě světu hrozí nedostatek potravin, protože USA za pandemie spustily „tiskařský stroj“ (na peníze) na pomoc ekonomice a Evropané příliš propadli zelené energetice a zřekli se dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu.

Konfliktní „mírumilovné“ poselství šéfa Kremlu ovšem není podle BBC jedinou podivností fóra ročníku 2022, který se uskuteční na pozadí palby děl a tanků na Ukrajině.

Povinné prvky fóra

Povinným prvkem PMEF zlatých časů putinovské éry byl vždy představitel velmoci soupeřící s Ruskem. A ještě lépe několik z nich. V roce 2011 na fórum přijel čínský prezident Chu Ťin-tchao a španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero. V roce 2013 čestným hostem byla německá kancléřka Angela Merkelová a nizozemský premiér Mark Rutte. Ani anexe Krymu neovlivnila přání světových vůdců podebatovat za bílých nocí s Putinem; v roce 2015 na fórum přicestoval čínský prezident Si Ťin-pching (a opět v roce 2019) a řecký premiér Alexis Tsipras, v roce 2018 francouzský prezident Emmanuel Macron a japonský premiér Šinzó Abe.

Na „válečném“ fóru 2022 se představí hlavy samozvaných „republik“ v Doněcké a Luhanské oblasti (DNR a LNR) a také kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev. Země, ve které Rusko doufá po radikální roztržce se Západem, naopak vyšlou velmi skromné delegace: Indii zastoupí ministr zdravotnictví, Spojené arabské emiráty ministr zahraničního obchodu. V kuloárech PMEF ale bude možné narazit na představitele Talibanu, což je organizace zakázaná v Rusku jako teroristická: na fórum přijede afghánský chargé d'affaires z Moskvy.

Prezence v utajení

Dalším povinným prvkem PMEF vždy byla přítomnost šéfů největších světových společností; režim neoficiálně označoval fórum za „ruský Davos“. V různých dobách na PMEF přijížděli šéfové takových symbolů světového byznysu, jako je Coca-Cola, ExxonMobil, Total a Siemens. Rusové přicházeli poslechnout si vystoupení kryptomilionáře Vitalika Buterina či zakladatele Alibaby Jacka Maa.

Organizátor fóra 2022 ze zvyku informuje o hostech ze 127 zemí, včetně Velké Británie, Německa a USA. Ale bude těžší zjistit, kdo je kdo. Některé firmy v obavě ze sankcí žádaly maximálně utajit své zástupce na fóru, a proto žádají neuvádět název firmy na visačce, což samozřejmě protiřečí hlavnímu smyslu fóra, navazování kontaktů. 

Exkluzivnost „ruského Davosu“ vždy zdůrazňovala zábavní část programu. V centru Petrohradu se každý rok konal koncert se vstupem zdarma a s tribunou pro VIP hosty. V nejlepších letech tu hráli Scorpions, Roger Waters, Duran Duran a Sting. Letos obyvatele Petrohradu a návštěvníky budou bavit „hvězdy ruského rozhlasu“. Kromě koncertu se hosté mohli bavit na spoustě večírků. Letos tu měla vystupovat skupina Bi-2, ale zrušili ji poté, co odmítla hrát na pozadí s písmenem Z, což je hlavní symbol války, anebo, jak říkají v Rusku, „speciální operace“.

Sankcemi zavalená „země možností“

Podnikatelský program PMEF vždy jen částečně odrážel realitu v ruské ekonomice: dominovaly klady a výrazy jako „tvůrčí klastr“. V programu 2022 názvy některých zasedání vypadají prazvláštně. Například jedno se má nazývat „Jak získat vízum do země možností“, pod čímž se rozumí Rusko.

„Jaké možnosti nyní mají v Rusku talentovaní zahraniční specialisté? Skutečně mohou v dnešních podmínkách cizinci získat občanství v zemi možností?“ praví se ve vysvětlení, o co půjde, a v seznamu řečníků je avizována mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Na dalším zasedání, věnovaném fake news, kromě Zacharovové vystoupí komici Vovan a Lexus. K dalším bodům fóra patří „diktatura neoliberalismu očima ruských krajanů“ či „Vyrobeno v Rusku: spotřebitelské a podnikatelské vlastenectví ve službě nahrazení dovozu“.

Snídaně u Sberbank

Poprvé od začátku války se sejdou ekonomičtí členové vlády k víceméně svobodné debatě – nejprve na speciálním ekonomickém zasedání, pak na snídani Sberbanky, kde si dříve prorežimní liberálové typu Germana Grefa či Alexeje Kudrina dovolovali volnomyšlenkářství. Není jasné, zda je to přípustné i nyní, kdy někdejší „liberál“ Dmitrij Medvěděv se přerodil div ne v největšího „jestřába“.

Kromě abstraktního a maximálně pozitivního programu, který se pečlivě vyhýbá dokonce i výrazu „speciální operace“, se nezměnila tužba státních firem a regionů šokovat svými stánky. Jejich cena opět vzrostla. Z těch, kdo netají cenu svých ambicí, bezprecedentní štědrost předvedla Baškirskaja sodovaja kompanija, která se před rokem vrátila do vlastnictví státu. Svůj stánek na PMEF zařídila za bezmála 400 milionů rublů (asi 166 milionů Kč).

Gazprom od roku 2019 staví na každém PMEF „prezentační kancelář“ šéfa společnosti Alexeje Millera s veřejnou a neveřejnou zónou. V roce 2019 stála okolo 90 milionů, letos zdražila na 114 milionů rublů (47 milionů Kč).

Slepota vůči moru, míní sociolog

PMEF je v nynější situaci „způsob, jak normalizovat válečný stav, ve kterém Rusko bude ještě dlouhou dobu“, míní sociolog Konstantin Gaaze. Hostina během moru je metaforou zběsilého, zoufalého veselí, jehož intenzita je podmíněna pochopením, že okolo je mor a smrt. Smrt ale neobchází hosty PMEF, a proto ji podle sociologa lze spíše označit za pokus o slepotu vůči moru během morové epidemie.

Pro „důležité lidi“ z ruské elity je účast na fóru povinná. „Válka rozbila hranice starých politických táborů, které beztak rychle chátraly po ústavní reformě. Proto PMEF je také důvod vyjádřit solidaritu s kolegy z vládnoucí třídy či jejího servisu a zapomenout na dřívější spory. A je to taky příležitost předvést okázalou loajalitu,“ říká Gaaze.

Nikoliv náhodou zůstává v názvu fóra „mezinárodní“. Kreml chce předvést, že i přes částečnou izolaci v žádné izolaci není. „A to mají dokázat třeba vůdci DNR a LNR,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 5 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 7 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 13 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.