V Petrohradu začíná vlivné ekonomické fórum. „Hostina během moru,“ píše BBC

Bez ohledu na válku, sankce a mezinárodní izolaci se v Petrohradu odehraje další ekonomické fórum, v jehož názvu se dokonce zachoval přívlastek „mezinárodní“. Ruská redakce BBC zkoumala, zda Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (PMEF) zůstalo hlavní společenskou událostí putinovského Ruska, anebo spíše jde o „hostinu během moru“.

Letos prezident Vladimir Putin poslal účastníkům PMEF zdravici nezvykle brzy – deset dní před zahájením. Mírumilovnost, obvykle příznačná v danou chvíli, končí ve zdravici ve chvíli, kdy Putin znovu začíná nadávat těm, které dříve označoval za „západní partnery“, a podruhé za sebou během pár dní obvinil Evropu a USA z vytvoření potravinové krize ve světě.

K potravinové tísni (způsobené ruským vpádem na Ukrajinu a omezením jejích zemědělských možností) podle ruského prezidenta vedly „mnohaleté chyby západních zemí v ekonomické politice“ a „nelegitimní sankce“. V Putinově perspektivě světu hrozí nedostatek potravin, protože USA za pandemie spustily „tiskařský stroj“ (na peníze) na pomoc ekonomice a Evropané příliš propadli zelené energetice a zřekli se dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu.

Konfliktní „mírumilovné“ poselství šéfa Kremlu ovšem není podle BBC jedinou podivností fóra ročníku 2022, který se uskuteční na pozadí palby děl a tanků na Ukrajině.

Povinné prvky fóra

Povinným prvkem PMEF zlatých časů putinovské éry byl vždy představitel velmoci soupeřící s Ruskem. A ještě lépe několik z nich. V roce 2011 na fórum přijel čínský prezident Chu Ťin-tchao a španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero. V roce 2013 čestným hostem byla německá kancléřka Angela Merkelová a nizozemský premiér Mark Rutte. Ani anexe Krymu neovlivnila přání světových vůdců podebatovat za bílých nocí s Putinem; v roce 2015 na fórum přicestoval čínský prezident Si Ťin-pching (a opět v roce 2019) a řecký premiér Alexis Tsipras, v roce 2018 francouzský prezident Emmanuel Macron a japonský premiér Šinzó Abe.

Na „válečném“ fóru 2022 se představí hlavy samozvaných „republik“ v Doněcké a Luhanské oblasti (DNR a LNR) a také kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev. Země, ve které Rusko doufá po radikální roztržce se Západem, naopak vyšlou velmi skromné delegace: Indii zastoupí ministr zdravotnictví, Spojené arabské emiráty ministr zahraničního obchodu. V kuloárech PMEF ale bude možné narazit na představitele Talibanu, což je organizace zakázaná v Rusku jako teroristická: na fórum přijede afghánský chargé d'affaires z Moskvy.

Prezence v utajení

Dalším povinným prvkem PMEF vždy byla přítomnost šéfů největších světových společností; režim neoficiálně označoval fórum za „ruský Davos“. V různých dobách na PMEF přijížděli šéfové takových symbolů světového byznysu, jako je Coca-Cola, ExxonMobil, Total a Siemens. Rusové přicházeli poslechnout si vystoupení kryptomilionáře Vitalika Buterina či zakladatele Alibaby Jacka Maa.

Organizátor fóra 2022 ze zvyku informuje o hostech ze 127 zemí, včetně Velké Británie, Německa a USA. Ale bude těžší zjistit, kdo je kdo. Některé firmy v obavě ze sankcí žádaly maximálně utajit své zástupce na fóru, a proto žádají neuvádět název firmy na visačce, což samozřejmě protiřečí hlavnímu smyslu fóra, navazování kontaktů. 

Exkluzivnost „ruského Davosu“ vždy zdůrazňovala zábavní část programu. V centru Petrohradu se každý rok konal koncert se vstupem zdarma a s tribunou pro VIP hosty. V nejlepších letech tu hráli Scorpions, Roger Waters, Duran Duran a Sting. Letos obyvatele Petrohradu a návštěvníky budou bavit „hvězdy ruského rozhlasu“. Kromě koncertu se hosté mohli bavit na spoustě večírků. Letos tu měla vystupovat skupina Bi-2, ale zrušili ji poté, co odmítla hrát na pozadí s písmenem Z, což je hlavní symbol války, anebo, jak říkají v Rusku, „speciální operace“.

Sankcemi zavalená „země možností“

Podnikatelský program PMEF vždy jen částečně odrážel realitu v ruské ekonomice: dominovaly klady a výrazy jako „tvůrčí klastr“. V programu 2022 názvy některých zasedání vypadají prazvláštně. Například jedno se má nazývat „Jak získat vízum do země možností“, pod čímž se rozumí Rusko.

„Jaké možnosti nyní mají v Rusku talentovaní zahraniční specialisté? Skutečně mohou v dnešních podmínkách cizinci získat občanství v zemi možností?“ praví se ve vysvětlení, o co půjde, a v seznamu řečníků je avizována mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Na dalším zasedání, věnovaném fake news, kromě Zacharovové vystoupí komici Vovan a Lexus. K dalším bodům fóra patří „diktatura neoliberalismu očima ruských krajanů“ či „Vyrobeno v Rusku: spotřebitelské a podnikatelské vlastenectví ve službě nahrazení dovozu“.

Snídaně u Sberbank

Poprvé od začátku války se sejdou ekonomičtí členové vlády k víceméně svobodné debatě – nejprve na speciálním ekonomickém zasedání, pak na snídani Sberbanky, kde si dříve prorežimní liberálové typu Germana Grefa či Alexeje Kudrina dovolovali volnomyšlenkářství. Není jasné, zda je to přípustné i nyní, kdy někdejší „liberál“ Dmitrij Medvěděv se přerodil div ne v největšího „jestřába“.

Kromě abstraktního a maximálně pozitivního programu, který se pečlivě vyhýbá dokonce i výrazu „speciální operace“, se nezměnila tužba státních firem a regionů šokovat svými stánky. Jejich cena opět vzrostla. Z těch, kdo netají cenu svých ambicí, bezprecedentní štědrost předvedla Baškirskaja sodovaja kompanija, která se před rokem vrátila do vlastnictví státu. Svůj stánek na PMEF zařídila za bezmála 400 milionů rublů (asi 166 milionů Kč).

Gazprom od roku 2019 staví na každém PMEF „prezentační kancelář“ šéfa společnosti Alexeje Millera s veřejnou a neveřejnou zónou. V roce 2019 stála okolo 90 milionů, letos zdražila na 114 milionů rublů (47 milionů Kč).

Slepota vůči moru, míní sociolog

PMEF je v nynější situaci „způsob, jak normalizovat válečný stav, ve kterém Rusko bude ještě dlouhou dobu“, míní sociolog Konstantin Gaaze. Hostina během moru je metaforou zběsilého, zoufalého veselí, jehož intenzita je podmíněna pochopením, že okolo je mor a smrt. Smrt ale neobchází hosty PMEF, a proto ji podle sociologa lze spíše označit za pokus o slepotu vůči moru během morové epidemie.

Pro „důležité lidi“ z ruské elity je účast na fóru povinná. „Válka rozbila hranice starých politických táborů, které beztak rychle chátraly po ústavní reformě. Proto PMEF je také důvod vyjádřit solidaritu s kolegy z vládnoucí třídy či jejího servisu a zapomenout na dřívější spory. A je to taky příležitost předvést okázalou loajalitu,“ říká Gaaze.

Nikoliv náhodou zůstává v názvu fóra „mezinárodní“. Kreml chce předvést, že i přes částečnou izolaci v žádné izolaci není. „A to mají dokázat třeba vůdci DNR a LNR,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
05:52Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
12:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
02:26Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 22 hhodinami

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
včera v 19:13

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 11:18
Načítání...