Ve švýcarském horském letovisku Davos oficiálně začalo Světové ekonomické fórum. Očekává se účast řady předních státníků, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britské premiérky Theresy Mayové. Letošní ročník nese motto „Vytváření sdílené budoucnosti v roztříštěném světě“. Akce se zúčastní i český premiér Andrej Babiš.
Úvodní projev 48. ročníku Světového ekonomického fóra měl předseda indické vlády Naréndra Módí. Prohlásil, že protekcionismus získává půdu pod nohama a globalizace ztrácí svou přitažlivost. Nejnovější vlna ochranářských opatření, v rámci které vlády zvyšují bariéry volného obchodu, vyvolává podle něj znepokojení.
Módího varovný projev přišel jen několik hodin poté, co americká vláda schválila nová cla, aby podpořila domácí výrobce. Aniž by přímo zmínil amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo Spojené státy, prohlásil, že řešením této znepokojující situace proti globalizaci není izolace.
Vyjádřit se k tomu bude moct i americký prezident Donald Trump. Bude to poprvé od Billa Clintona v roce 2000, co se fóra zúčastní šéf Bílého domu. Mluvčí Donalda Trumpa uvedla, že prezident hodlá na fóru hájit právě svůj protekcionistický program „Amerika na prvním místě“.
Objevily se obavy, že Trumpova přítomnost by mohla obnovit násilné protesty, jimž fórum čelilo začátkem tohoto století. Americký prezident by měl v pátek pronést závěrečnou řeč.
„Kdo by tušil, že ze Spojených států se stane největší kritik světového obchodu a naopak Čína bude jeho obhájcem?“ poznamenal v 90' ČT24 ekonom Tomáš Sedláček.
„Trump se v Davosu zcela jistě setká s opozicí. Kroky, které v posledních měsících uskutečňuje, nejsou ideální pro světový obchod, na druhou stranu jsme je očekávali. V globální ekonomice aktuálně panuje taková konjunktura, že s Trumpovými kroky budeme schopni se snadno vypořádat. Postavení USA ve světovém obchodu se snižuje a nejspíš tomu tak bude i v následujících letech,“ okomentoval ekonom společnosti Moody's Analytics Martin Janíčko.
Vystoupení Módího přilákalo velké množství účastníků. Jeho úvodní projev si přišli vyslechnout výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, prezidenti Rwandy a Zimbabwe či bývalý viceprezident USA Al Gore.
Módího projev byl jakýmsi pokračováním loňského projevu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten loni v Davosu ve svém projevu konaném ve stejném týdnu, kdy se uskutečnila inaugurace Donalda Trumpa, vylíčil svou zemi jako hlavního zastánce globalizace a obchodní liberalizace.
- Na fórum v Davosu dorazí na tři tisíce účastníků. Z toho 340 lidí budou vrcholoví politici. V plánu je přes 400 pořadů.
- Ženy budou tvořit 21 procent účastníků, což je víc než v minulých letech.
- Na bezpečnost bude letos dohlížet tisíc policistů, kterým by v případě potřeby mohlo pomáhat až pět tisíc vojáků.
Po Klausovi Babiš
Více panelů než v předchozích letech se bude v Davosu věnovat umělé inteligenci a technologii blockchain, která vytváří kryptoměny, jako je například bitcoin. Důležitým tématem bude i křehkost či síla současného oživení ekonomiky a budoucnost kapitalismu.
„Nejfrekventovanější slovo na letošním Davosu je udržitelnost ekologická, ale i systematická, abychom nebyli příliš maničtí nebo naopak příliš depresivní. Témata jsou typu rovnost žen a mužů či snaha rozdělit se o lepší stránku globalizace i se zeměmi nebo jedinci, kteří neměli takové štěstí jako třeba severní polokoule. Už to není jeden vlčák vedle druhého, který se snaží maximalizovat svůj zisk na úkor druhého,“ přiblížil Sedláček.
V Davosu tentokrát nebude chybět zástupce nejvyšší české politiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) tam chce navazovat politické kontakty a mimo jiné přesvědčovat, že migrační kvóty k přerozdělování uprchlíků jsou cestou do pekel.
Podle Sedláčka se Babiš v Davosu vystaví mezinárodní úrovni konkurence myšlenek. „Jestli k tomu Babiš nějakým zajímavým způsobem, který by byl konstruktivní, přispěje, tak budu jenom rád,“ řekl.
Z České republiky v minulosti na fórum opakovaně jezdil třeba bývalý prezident Václav Klaus. V roce 2009 tam například vystoupil s projevem, ve kterém odmítl oteplování klimatu.
Cílem zakladatele čtyřdenního fóra, profesora Klause Schwaba, bylo „zlepšit stav světa“. K překonání mezilidských a mezistátních konfliktů vyzval ekonomické elity v předvečer zahájení i papež František. Hospodářský svět k tomu podle něj má značný potenciál.
Fórum začínalo jako evropské sympozium
Historie ekonomického fóra začíná v roce 1971, tehdy bylo označované jako Evropské manažerské sympozium. Na rozdíl od současnosti trvalo v minulosti déle. Ve švýcarském městě se v roce 1971 konalo od 24. ledna až do 7. února. Účast tehdy dosáhla počtu 450.
Když v roce 1970 Schwab odešel z průmyslové skupiny Escher Wyss, pustil se do naplnění své vize platformy, která by evropským manažerům umožnila vyměňovat si nápady i obavy. A to spolu s lidmi z vládního sektoru i občanské společnosti, médií nebo akademické sféry.
Schwab totiž ve své knize předestřel, že by management firmy měl sloužit všem zúčastněným a usilovat o dlouhodobý udržitelný růst a rozvoj. Mezi zúčastněné strany počítal nejen majitele a akcionáře firmy, ale i jejich zákazníky, dodavatele a další spolupracovníky, navíc i vládu a komunity, které mohou být podnikáním ovlivněny.
Už v průběhu sedmdesátých let rozšířila každoroční akce svůj záběr z podnikatelského rámce na ekonomické a sociální problémy. Političtí lídři byli poprvé pozváni v lednu 1974.
V roce 1987 došlo ke změně názvu, která reflektovala rozšíření dosahu události. Ze sympozia se stalo Světové ekonomické fórum. Záměrem se stalo poskytnout i prostor pro dialog.
Zásadním okamžikem v historii fóra byl podle oficiálních stránek například podpis davoské deklarace v roce 1988, která odvrátila Řecko a Turecko od války. O rok později se zase Severní a Jižní Korea poprvé setkaly na vysoké politické úrovni právě v Davosu.
Ve stejném roce se na fóru sešli východoněmecký premiér Hans Modrow a západoněmecký kancléř Helmut Kohl, aby projednali německé sjednocení.
- Většina účastníků je z řad předních podnikatelů, kteří si návštěvu fóra musejí zaplatit. Fórum nabízí firmám různé úrovně ročního členství nebo partnerství podle toho, jaké aktivity jsou v nich zahrnuty. Poplatky se pohybují v rozmezí od 1,3 milionu až 13 milionů korun. Díky členství může na fórum přijet ředitel společnosti, samotný lístek ho pak stojí navíc asi 400 tisíc korun. Další účastníci, ať už hlavy států, ministři, umělci, nebo zástupci médií, za účast neplatí. Některým lidem, například významným akademikům, pak fórum navíc proplácí cestovní a ubytovací náklady. Náklady na zajištění bezpečnosti všech zúčastněných si mezi sebe dělí švýcarské vládní subjekty na federální, kantonální a municipální úrovni.
Podle ekonoma Janíčka se od Davosu nedá čekat řešení ekonomických otázek. „Ale také to není jenom společenské setkání. V Davosu se artikulují některé problémy, které ekonomický svět má, a ty se pak stávají agendou dalších jednání například v Evropské unii nebo v partnerství Unie a Spojených států. Nehledě na to, že některá palčivá témata, o kterých se v Davosu mluví, mají i ekologický přesah,“ podotkl Janíčko.
„Světové ekonomické fórum má dvě odnože. Jeden je zimní v Davosu, to je hodně otevřené, je to hodně velká show. Pak jsou pracovní jednání, která se konají zase v Dubaji, takový letní Davos,“ doplnil Sedláček.
