Gazprom posílá do Německa o třetinu méně plynu. EU dohodla dodávky z Izraele a Egypta

Nord Stream 1 je hlavní trasou pro export ruského plynu do Evropské unie. V úterý Gazprom omezil přepravní kapacitu plynovodu o čtyřicet procent, respektive na maximálních sto milionů krychlových metrů plynu denně. Opatření zdůvodnil zpožděním v návratu zařízení, které bylo zasláno německé firmě Siemens k opravě. Německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck krok Gazpromu označil za politicky motivovaný. 

Po oznámení dalšího snížení přepravní kapacity Habeck prohlásil, že Rusko se svým postupem snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu. Nové opatření snižuje dodávky o dalších 33 procent. Německý úřad pro regulaci energetických sítí uvedl, že vyhodnocuje možné důsledky tohoto opatření. Dodal nicméně, že dodávky plynu v Německu zůstávají zabezpečené.

Nord Stream 1 je obvykle schopen přepravovat 167 milionů krychlových metrů plynu denně. Loni se na celkovém ruském vývozu plynu do EU podílel více než třetinou. Potrubím se přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Paralelně s plynovodem vede i nově dokončený plynovod Nord Stream 2. Německo ale kvůli ruské invazi zprovoznění tohoto projektu zablokovalo.

Další růst cen

Zpráva o opětovném omezení přepravní kapacity vedla k dalšímu růstu cen plynu v Evropě. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn pro evropský trh s dodáním v červenci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si krátce před 17. hodinou středoevropského času připisovala přes dvacet procent a pohybovala blízko 117 eur (asi 2900 korun) za megawatthodinu (MWh). 

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala v důsledku ruského útoku na Ukrajinu. Gazprom v květnu oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Zdůvodnil to ruskými sankcemi na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.

Italská energetická společnost Eni rovněž ve středu oznámila, že objem zemního plynu přepravovaného z Ruska do Itálie klesl proti úterý asi o patnáct procent. Gazprom svého italského partnera o snížení objemu informoval, důvody ale nesdělil, napsala agentura Reuters.

Dohoda Izraele, Egypta a EU

Izrael a Egypt také ve středu podepsaly rámcovou smlouvu, ve které slibují zvýšit dodávky plynu do EU. 

„Je to zvláštní okamžik,“ řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na společné tiskové konferenci po boku egyptského a izraelského ministra energetiky. „Velmi vřele vítám podpis této historické dohody,“ uvedla šéfka EK s tím, že smlouva přispěje k „energetické bezpečnosti Evropy.“

Von der Leyenová rovněž zmínila, že memorandum posílí „nezávislost bloku“. Podle serveru Al Jazeera se však tímto vytváří evropská závislost na dodávkách Egypta a Izraele, přičemž obě země jsou navíc obviňovány z porušování lidských práv a válečných zločinů. 

Určité množství plynu se už z Izraele posílá potrubím do terminálů na středomořském pobřeží Egypta, kde se zkapalňuje. Odtud se reexportuje jako zkapalněný zemní plyn (LNG). Dodávky LNG z Egypta do Evropy by se díky této smlouvě měly zvýšit. Egyptští činitelé ale upozorňují, že může trvat možná dva až tři roky, než se vývoz LNG výrazně zvýší.

Už v roce 2020 podepsaly Řecko, Izrael a Kypr dohodu o vybudování podmořského plynovodu pro přepravu plynu z nových pobřežních ložisek v jihovýchodním Středomoří do kontinentální Evropy.

Navrhovaný projekt s hrubým rozpočtem šest miliard dolarů měl uspokojit potřeby zemního plynu v EU z deseti procent, podotýká Al Jazeera. Projekt však od počátku provází politické i logistické problémy. Izraelští představitelé už tehdy uvedli, že výstavba plynovodu EastMed bude trvat až sedm let.

Stavba ropovodu ještě nezačala a EU stále provádí předběžná hodnocení a odhady nákladů. Americký vyslanec v dubnu prohlásil, že jde o příliš drahý a ekonomicky nerentabilní projekt, přičemž bude trvat příliš dlouho, než poskytne alternativu k ruskému plynu.