Nutnost oprav omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 pro přepravu ruského plynu do Evropy zhruba o čtyřicet procent na sto milionů krychlových metrů denně, oznámila ruská státní plynárenská společnost Gazprom. Potrubím se přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Jde o hlavní trasu pro export této suroviny do Evropské unie. Cena plynu se po zprávě začala výrazněji zvyšovat.
Gazprom omezil kapacitu Nord Streamu 1 o čtyřicet procent. Zdůvodnil to opravami
Nord Stream 1 je obvykle schopen přepravovat 167 milionů krychlových metrů plynu denně. Příčinou omezení kapacity je prodleva opravárenských prací, konkrétně zpoždění v návratu zařízení, které bylo zasláno německé firmě Siemens k opravě, cituje firmu Gazprom agentura Reuters. Siemens později oznámil, že kvůli sankcím nemůže provozovateli plynovodu předat zpět plynovou turbínu, která je v současnosti na generální opravě v Kanadě. Absence tohoto zařízení je důvodem nižšího průtoku plynu potrubím.
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn pro evropský trh s dodáním v červenci se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku po zveřejnění zprávy začala výrazněji zvyšovat.
(Ne)dopady na trh v Česku
„Na přepravu plynu přes ČR to žádné jasně identifikovatelné dopady nemá,“ řekl v úterý agentuře ČTK Vojtěch Meravý, mluvčí společnosti Net4Gas, provozovatele přepravní soustavy pro zemní plyn v ČR.
Stejný názor má Jiří Gavor, analytik české poradenské společnosti ENA zaměřené na energetiku. „Pro dodávky plynu do ČR to zřejmě zůstane bez důsledků, Gazprom by v případě potřeby mohl nasmlouvat i dodatečnou tranzitní kapacitu přes Ukrajinu na denní bázi. Na ceny plynu to bude mít zřejmě jen krátkodobý efekt, cena na příští měsíc na největší evropské burze TTF vzrostla jen zhruba o deset procent. Ale i to hraje do karet Gazpromu, takové zprávy udržují trh v nervozitě a ceny vždy povyskočí. Zvláště když to je v časovém souběhu s omezením dodávek z Norska, rovněž kvůli letní údržbě,“ uvedl Gavor.
Německá vláda v reakci na zprávu uvedla, že bezpečnost dodávek plynu v Německu je zaručena. „Situaci sledujeme a zkoumáme fakta,“ dodal mluvčí ministerstva hospodářství.
Krátce před druhou hodinou odpoledne se cena pohybovala nad 94 eury (2326 korun) za megawatthodinu, což byl proti předchozímu dni nárůst asi o třináct procent. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.
Firma dříve zastavila dodávky do Polska a Bulharska
Situace kolem dodávek ruského plynu se letos zkomplikovala v důsledku ruského útoku na Ukrajinu. Gazprom v květnu oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Zdůvodnil to ruskými sankcemi na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede přes Bělorusko a Polsko do Německa.
Ruská firma už koncem dubna zastavila dodávky suroviny do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že tamní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za zboží platit v rublech. Později Gazprom ukončil také dodávky suroviny do Finska a Nizozemska. Plyn přestal dodávat rovněž dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.
Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po únorové invazi, když na něj západní země uvalily sankce. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden uvedl, že Moskva nepředpokládá, že Gazprom zastaví dodávky zemního plynu dalším evropským zákazníkům. Dodal, že systém, který Moskva vytvořila, aby odběratelé hradili dodávky ruského plynu v rublech, funguje podle plánu.
