Gazprom omezil kapacitu Nord Streamu 1 o čtyřicet procent. Zdůvodnil to opravami

Nutnost oprav omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 pro přepravu ruského plynu do Evropy zhruba o čtyřicet procent na sto milionů krychlových metrů denně, oznámila ruská státní plynárenská společnost Gazprom. Potrubím se přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Jde o hlavní trasu pro export této suroviny do Evropské unie. Cena plynu se po zprávě začala výrazněji zvyšovat.

Nord Stream 1 je obvykle schopen přepravovat 167 milionů krychlových metrů plynu denně. Příčinou omezení kapacity je prodleva opravárenských prací, konkrétně zpoždění v návratu zařízení, které bylo zasláno německé firmě Siemens k opravě, cituje firmu Gazprom agentura Reuters. Siemens později oznámil, že kvůli sankcím nemůže provozovateli plynovodu předat zpět plynovou turbínu, která je v současnosti na generální opravě v Kanadě. Absence tohoto zařízení je důvodem nižšího průtoku plynu potrubím.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn pro evropský trh s dodáním v červenci se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku po zveřejnění zprávy začala výrazněji zvyšovat.

(Ne)dopady na trh v Česku

„Na přepravu plynu přes ČR to žádné jasně identifikovatelné dopady nemá,“ řekl v úterý agentuře ČTK Vojtěch Meravý, mluvčí společnosti Net4Gas, provozovatele přepravní soustavy pro zemní plyn v ČR.

Stejný názor má Jiří Gavor, analytik české poradenské společnosti ENA zaměřené na energetiku. „Pro dodávky plynu do ČR to zřejmě zůstane bez důsledků, Gazprom by v případě potřeby mohl nasmlouvat i dodatečnou tranzitní kapacitu přes Ukrajinu na denní bázi. Na ceny plynu to bude mít zřejmě jen krátkodobý efekt, cena na příští měsíc na největší evropské burze TTF vzrostla jen zhruba o deset procent. Ale i to hraje do karet Gazpromu, takové zprávy udržují trh v nervozitě a ceny vždy povyskočí. Zvláště když to je v časovém souběhu s omezením dodávek z Norska, rovněž kvůli letní údržbě,“ uvedl Gavor.

Německá vláda v reakci na zprávu uvedla, že bezpečnost dodávek plynu v Německu je zaručena. „Situaci sledujeme a zkoumáme fakta,“ dodal mluvčí ministerstva hospodářství. 

Krátce před druhou hodinou odpoledne se cena pohybovala nad 94 eury (2326 korun) za megawatthodinu, což byl proti předchozímu dni nárůst asi o třináct procent. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.

Firma dříve zastavila dodávky do Polska a Bulharska

Situace kolem dodávek ruského plynu se letos zkomplikovala v důsledku ruského útoku na Ukrajinu. Gazprom v květnu oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Zdůvodnil to ruskými sankcemi na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede přes Bělorusko a Polsko do Německa.

Ruská firma už koncem dubna zastavila dodávky suroviny do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že tamní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za zboží platit v rublech. Později Gazprom ukončil také dodávky suroviny do Finska a Nizozemska. Plyn přestal dodávat rovněž dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.

Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po únorové invazi, když na něj západní země uvalily sankce. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden uvedl, že Moskva nepředpokládá, že Gazprom zastaví dodávky zemního plynu dalším evropským zákazníkům. Dodal, že systém, který Moskva vytvořila, aby odběratelé hradili dodávky ruského plynu v rublech, funguje podle plánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 3 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánovčera v 21:00

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...