Evropa s LNG zaspala, odstřižení od ruského plynu zabolí, míní experti

12 minut
Události, komentáře: Zaspali jsme, odstřižení od ruského plynu zabolí
Zdroj: ČT24

Ruský útok na Ukrajinu změnil situaci na poli energetiky. Evropa se snaží co nejrychleji odstřihnout od ruského zemního plynu, to se ale neobejde bez bolesti a vysokých cen, varuje expert na energetiku Michal Šnobr. S tím v Událostech, komentářích souhlasil předseda představenstva České vodíkové technologické platformy Aleš Doucek, podle něhojž je potřeba se zaměřit na LNG, obnovitelné zdroje či vodík.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck avizoval, že Německo se do konce roku může zbavit závislosti na ruském uhlí, posléze na ropě a do poloviny roku 2024 také na plynu. Odpoutání se od ruských zdrojů bude v případě všech tří surovin bolet, má jasno Šnobr. „Čím rychlejší to tempo bude, tím to bude Evropu bolet více, bude to znát na cenách plynu a elektřiny. Nejde se zbavit ruského plynu jen tak, aniž by to mělo obrovské důsledky,“ předesílá.

Zbavit se závislosti na ruském plynu do dvou let je zároveň podle energetického experta velkou výzvou. Šnobr odhaduje, že reálně to potrvá tři až pět let. Za realistický nepovažuje dvouletý termín ani Doucek, je ale podle něj potřeba činit malé kroky, které budou závislost omezovat. „Ať už to jsou energetické úspory, LNG terminály, obnovitelné zdroje a třeba i vodík,“ naznačuje, jaká opatření mohou v krátkodobém horizontu pomoci.

Plyn podle Šnobra zůstane součástí evropského energetického mixu, přičemž nezbývá jiná varianta než LNG, a proto je potřeba dojednat dodávky s největšími exportéry: USA, Katarem či Austrálií. Problémem podle minoritního akcionáře ČEZu ovšem bude, že o LNG Evropa bude na trhu soupeřit s Japonskem, Jižní Koreou nebo Čínou.

„Plyn nebude levný, ale co je největší problém Evropy, my jsme zaspali v budování infrastruktury,“ upozorňuje Šnobr s tím, že starý svět nyní nemá možnosti, kde velké množství zkapalněného plynu skladovat. Potrvá zhruba pět let, než na to Evropa bude připravena, usuzuje expert.

Pomoci může vodík

S tím, že Evropa v budování infrastruktury zůstala pozadu, souhlasí i Doucek. Částečně by podle něj mohla plyn nahradit vodíková ekonomika. „Abychom se nestali závislí na jiném palivu, na jiných dovozech, je potřeba hodně mluvit o obnovitelných zdrojích, případně o zdrojích elektřiny, které jsou nějakým způsobem stabilní, například jaderných elektrárnách,“ doplňuje předseda představenstva České vodíkové technologické platformy.

Vodík by podle Doucka mohl pohánět i celé segmenty tuzemské ekonomiky, byť je to otázka času a peněz. Především je ale zapotřebí dostat vodík do plynovodů, pokud je cílem snížení závislosti na surovině z Ruska. V krátkodobém horizontu by přimíchávání bylo jednodušší než budování nových vodíkovodů, doplňuje Doucek.

Šnobr ale upozorňuje, že vodík je sice nadějným zdrojem energie, ale teprve se ukáže, jak se uplatní. „Nebude to vůbec levné a je otázka, jak vodík bude vznikat, protože dnes je nejlevnější alternativa výroba vodíku ze zemního plynu,“ vysvětluje s tím, že výroba z obnovitelných zdrojů je zatím daleko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 52 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...