Evropa s LNG zaspala, odstřižení od ruského plynu zabolí, míní experti

Nahrávám video
Události, komentáře: Zaspali jsme, odstřižení od ruského plynu zabolí
Zdroj: ČT24

Ruský útok na Ukrajinu změnil situaci na poli energetiky. Evropa se snaží co nejrychleji odstřihnout od ruského zemního plynu, to se ale neobejde bez bolesti a vysokých cen, varuje expert na energetiku Michal Šnobr. S tím v Událostech, komentářích souhlasil předseda představenstva České vodíkové technologické platformy Aleš Doucek, podle něhojž je potřeba se zaměřit na LNG, obnovitelné zdroje či vodík.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck avizoval, že Německo se do konce roku může zbavit závislosti na ruském uhlí, posléze na ropě a do poloviny roku 2024 také na plynu. Odpoutání se od ruských zdrojů bude v případě všech tří surovin bolet, má jasno Šnobr. „Čím rychlejší to tempo bude, tím to bude Evropu bolet více, bude to znát na cenách plynu a elektřiny. Nejde se zbavit ruského plynu jen tak, aniž by to mělo obrovské důsledky,“ předesílá.

Zbavit se závislosti na ruském plynu do dvou let je zároveň podle energetického experta velkou výzvou. Šnobr odhaduje, že reálně to potrvá tři až pět let. Za realistický nepovažuje dvouletý termín ani Doucek, je ale podle něj potřeba činit malé kroky, které budou závislost omezovat. „Ať už to jsou energetické úspory, LNG terminály, obnovitelné zdroje a třeba i vodík,“ naznačuje, jaká opatření mohou v krátkodobém horizontu pomoci.

Plyn podle Šnobra zůstane součástí evropského energetického mixu, přičemž nezbývá jiná varianta než LNG, a proto je potřeba dojednat dodávky s největšími exportéry: USA, Katarem či Austrálií. Problémem podle minoritního akcionáře ČEZu ovšem bude, že o LNG Evropa bude na trhu soupeřit s Japonskem, Jižní Koreou nebo Čínou.

„Plyn nebude levný, ale co je největší problém Evropy, my jsme zaspali v budování infrastruktury,“ upozorňuje Šnobr s tím, že starý svět nyní nemá možnosti, kde velké množství zkapalněného plynu skladovat. Potrvá zhruba pět let, než na to Evropa bude připravena, usuzuje expert.

Pomoci může vodík

S tím, že Evropa v budování infrastruktury zůstala pozadu, souhlasí i Doucek. Částečně by podle něj mohla plyn nahradit vodíková ekonomika. „Abychom se nestali závislí na jiném palivu, na jiných dovozech, je potřeba hodně mluvit o obnovitelných zdrojích, případně o zdrojích elektřiny, které jsou nějakým způsobem stabilní, například jaderných elektrárnách,“ doplňuje předseda představenstva České vodíkové technologické platformy.

Vodík by podle Doucka mohl pohánět i celé segmenty tuzemské ekonomiky, byť je to otázka času a peněz. Především je ale zapotřebí dostat vodík do plynovodů, pokud je cílem snížení závislosti na surovině z Ruska. V krátkodobém horizontu by přimíchávání bylo jednodušší než budování nových vodíkovodů, doplňuje Doucek.

Šnobr ale upozorňuje, že vodík je sice nadějným zdrojem energie, ale teprve se ukáže, jak se uplatní. „Nebude to vůbec levné a je otázka, jak vodík bude vznikat, protože dnes je nejlevnější alternativa výroba vodíku ze zemního plynu,“ vysvětluje s tím, že výroba z obnovitelných zdrojů je zatím daleko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda projedná další kroky k regulaci cen pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) bude na pondělním jednání schvalovat návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády. Ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
před 2 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 18 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
11. 4. 2026

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026
Načítání...