Evropa s LNG zaspala, odstřižení od ruského plynu zabolí, míní experti

Nahrávám video

Ruský útok na Ukrajinu změnil situaci na poli energetiky. Evropa se snaží co nejrychleji odstřihnout od ruského zemního plynu, to se ale neobejde bez bolesti a vysokých cen, varuje expert na energetiku Michal Šnobr. S tím v Událostech, komentářích souhlasil předseda představenstva České vodíkové technologické platformy Aleš Doucek, podle něhojž je potřeba se zaměřit na LNG, obnovitelné zdroje či vodík.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck avizoval, že Německo se do konce roku může zbavit závislosti na ruském uhlí, posléze na ropě a do poloviny roku 2024 také na plynu. Odpoutání se od ruských zdrojů bude v případě všech tří surovin bolet, má jasno Šnobr. „Čím rychlejší to tempo bude, tím to bude Evropu bolet více, bude to znát na cenách plynu a elektřiny. Nejde se zbavit ruského plynu jen tak, aniž by to mělo obrovské důsledky,“ předesílá.

Zbavit se závislosti na ruském plynu do dvou let je zároveň podle energetického experta velkou výzvou. Šnobr odhaduje, že reálně to potrvá tři až pět let. Za realistický nepovažuje dvouletý termín ani Doucek, je ale podle něj potřeba činit malé kroky, které budou závislost omezovat. „Ať už to jsou energetické úspory, LNG terminály, obnovitelné zdroje a třeba i vodík,“ naznačuje, jaká opatření mohou v krátkodobém horizontu pomoci.

Plyn podle Šnobra zůstane součástí evropského energetického mixu, přičemž nezbývá jiná varianta než LNG, a proto je potřeba dojednat dodávky s největšími exportéry: USA, Katarem či Austrálií. Problémem podle minoritního akcionáře ČEZu ovšem bude, že o LNG Evropa bude na trhu soupeřit s Japonskem, Jižní Koreou nebo Čínou.

„Plyn nebude levný, ale co je největší problém Evropy, my jsme zaspali v budování infrastruktury,“ upozorňuje Šnobr s tím, že starý svět nyní nemá možnosti, kde velké množství zkapalněného plynu skladovat. Potrvá zhruba pět let, než na to Evropa bude připravena, usuzuje expert.

Pomoci může vodík

S tím, že Evropa v budování infrastruktury zůstala pozadu, souhlasí i Doucek. Částečně by podle něj mohla plyn nahradit vodíková ekonomika. „Abychom se nestali závislí na jiném palivu, na jiných dovozech, je potřeba hodně mluvit o obnovitelných zdrojích, případně o zdrojích elektřiny, které jsou nějakým způsobem stabilní, například jaderných elektrárnách,“ doplňuje předseda představenstva České vodíkové technologické platformy.

Vodík by podle Doucka mohl pohánět i celé segmenty tuzemské ekonomiky, byť je to otázka času a peněz. Především je ale zapotřebí dostat vodík do plynovodů, pokud je cílem snížení závislosti na surovině z Ruska. V krátkodobém horizontu by přimíchávání bylo jednodušší než budování nových vodíkovodů, doplňuje Doucek.

Šnobr ale upozorňuje, že vodík je sice nadějným zdrojem energie, ale teprve se ukáže, jak se uplatní. „Nebude to vůbec levné a je otázka, jak vodík bude vznikat, protože dnes je nejlevnější alternativa výroba vodíku ze zemního plynu,“ vysvětluje s tím, že výroba z obnovitelných zdrojů je zatím daleko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 4 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 6 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 14 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 15 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled