Evropa s LNG zaspala, odstřižení od ruského plynu zabolí, míní experti

Nahrávám video
Události, komentáře: Zaspali jsme, odstřižení od ruského plynu zabolí
Zdroj: ČT24

Ruský útok na Ukrajinu změnil situaci na poli energetiky. Evropa se snaží co nejrychleji odstřihnout od ruského zemního plynu, to se ale neobejde bez bolesti a vysokých cen, varuje expert na energetiku Michal Šnobr. S tím v Událostech, komentářích souhlasil předseda představenstva České vodíkové technologické platformy Aleš Doucek, podle něhojž je potřeba se zaměřit na LNG, obnovitelné zdroje či vodík.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck avizoval, že Německo se do konce roku může zbavit závislosti na ruském uhlí, posléze na ropě a do poloviny roku 2024 také na plynu. Odpoutání se od ruských zdrojů bude v případě všech tří surovin bolet, má jasno Šnobr. „Čím rychlejší to tempo bude, tím to bude Evropu bolet více, bude to znát na cenách plynu a elektřiny. Nejde se zbavit ruského plynu jen tak, aniž by to mělo obrovské důsledky,“ předesílá.

Zbavit se závislosti na ruském plynu do dvou let je zároveň podle energetického experta velkou výzvou. Šnobr odhaduje, že reálně to potrvá tři až pět let. Za realistický nepovažuje dvouletý termín ani Doucek, je ale podle něj potřeba činit malé kroky, které budou závislost omezovat. „Ať už to jsou energetické úspory, LNG terminály, obnovitelné zdroje a třeba i vodík,“ naznačuje, jaká opatření mohou v krátkodobém horizontu pomoci.

Plyn podle Šnobra zůstane součástí evropského energetického mixu, přičemž nezbývá jiná varianta než LNG, a proto je potřeba dojednat dodávky s největšími exportéry: USA, Katarem či Austrálií. Problémem podle minoritního akcionáře ČEZu ovšem bude, že o LNG Evropa bude na trhu soupeřit s Japonskem, Jižní Koreou nebo Čínou.

„Plyn nebude levný, ale co je největší problém Evropy, my jsme zaspali v budování infrastruktury,“ upozorňuje Šnobr s tím, že starý svět nyní nemá možnosti, kde velké množství zkapalněného plynu skladovat. Potrvá zhruba pět let, než na to Evropa bude připravena, usuzuje expert.

Pomoci může vodík

S tím, že Evropa v budování infrastruktury zůstala pozadu, souhlasí i Doucek. Částečně by podle něj mohla plyn nahradit vodíková ekonomika. „Abychom se nestali závislí na jiném palivu, na jiných dovozech, je potřeba hodně mluvit o obnovitelných zdrojích, případně o zdrojích elektřiny, které jsou nějakým způsobem stabilní, například jaderných elektrárnách,“ doplňuje předseda představenstva České vodíkové technologické platformy.

Vodík by podle Doucka mohl pohánět i celé segmenty tuzemské ekonomiky, byť je to otázka času a peněz. Především je ale zapotřebí dostat vodík do plynovodů, pokud je cílem snížení závislosti na surovině z Ruska. V krátkodobém horizontu by přimíchávání bylo jednodušší než budování nových vodíkovodů, doplňuje Doucek.

Šnobr ale upozorňuje, že vodík je sice nadějným zdrojem energie, ale teprve se ukáže, jak se uplatní. „Nebude to vůbec levné a je otázka, jak vodík bude vznikat, protože dnes je nejlevnější alternativa výroba vodíku ze zemního plynu,“ vysvětluje s tím, že výroba z obnovitelných zdrojů je zatím daleko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 4 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 17 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 17 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...