Německo dá na stabilizaci cen energií 200 miliard eur, oznámil Scholz

Německo podpoří stabilizaci cen energií zvláštním hospodářským fondem v objemu až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu korun). Ve čtvrtečním mimořádném prohlášení to oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že díky novému souboru opatření, který nazval obranným deštníkem, už nebude potřeba nový poplatek za obstarání plynu. Ten měl původně v Německu začít platit od soboty.

„Ceny musejí klesnout,“ řekl Scholz, který se ke společnému tiskovému vystoupení s ministry financí a hospodářství Christianem Lindnerem a Robertem Habeckem připojil kvůli nákaze koronavirem digitálně. Vláda nyní podle kancléře přichází s takzvaným obranným deštníkem, aby ochránila obyvatele a také podniky ohrožené vysokými cenami energií.

Finanční podporu opatřením včetně cenových brzd na elektrickou energii a plyn poskytne hospodářský a stabilizační fond, který bude financován půjčkami. Podle kancléře to pomůže všem potřebným v letošním roce a také v nadcházejících dvou letech. Habeck upřesnil, že s platností se počítá do jara 2024.

Scholz rovněž oznámil, že díky novému opatření nebude potřeba poplatek za obstarání plynu, který se vláda rozhodla zrušit. Ten by odběratelům zdražil surovinu o 2,4 centu za kilowatthodinu, což by u domácností činilo ročně i stovky eur (tisíce korun). Habeck původně poplatek hájil jako nezbytný kvůli záchraně dodavatelů plynu, v posledních dnech ale hovořil o jeho nahrazení novým mechanismem. Nyní řekl, že se nikdy netajil tím, že poplatek byl sporný, v dané situaci ho ale považoval za nejlepší z nejhorších možností, jak postupovat.

Habeck řekl, že poplatek byl zaveden nařízením a že stejnou cestou bude i zrušen. Mnozí poskytovatelé energií už odběratele informovali o zvýšení plateb kvůli poplatku. Pokud ho podle ministra už někteří zákazníci zaplatili, dostanou peníze zpět. Kvůli poplatku Německo dočasně snížilo daň z přidané hodnoty (DPH) u zemního plynu z běžné 19procentní sazby na sedm procent, aby spotřebitelům ulevilo od vyšších cen. Habeck řekl, že nižší sazba zůstává v platnosti, nebude ale financována ze stabilizačního fondu.

„Německo je v energetické válce,“ prohlásil Lindner. Veřejnost ale ujistil, že země je hospodářsky dostatečně silná, aby problémy překonala.

Scholz s Habeckem a Lindnerem neupřesnili, jak bude cenová brzda na plyn fungovat, protože na tom ještě pracuje expertní komise. I když zatím není jasné, jakou část spotřeby bude stát dotovat, musí opatření podle Lindnera i Habecka zároveň povzbudit odběratele k šetření.

Spor o jaderné elektrárny

Lindner by v zájmu energetické bezpečnosti prodloužil i chod jaderných elektráren. Německo má tři taková zařízení, jedno na konci roku odstaví a zbývající dvě ponechá v chodu do jara příštího roku. „Nechal bych jaderné elektrárny v provozu do roku 2024,“ řekl Lindner. Scholz na dotaz novinářů, jak Lindnerův postoj hodnotí, odpověděl, že chápe rozdílné názory koaličních ministrů. „Klíčová je ale letošní zima,“ dodal kancléř.

Scholz na úvod projevu řekl, že po poškození podmořských plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 je jasné, že z Ruska v dohledné době žádný plyn nepřiteče. „Německo je ale dobře připraveno,“ zdůraznil. Země podle něj buduje terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) a zásobníky plynu jsou naplněny z více než 90 procent. Upozornil, že Německo aktivovalo své záložní uhelné elektrárny a že chce urychlit budování obnovitelných zdrojů energie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Fico rok po atentátu kritizoval opozici, chce přísněji postihovat nenávist

Slovensko plánuje přísněji postihovat nenávistné projevy a narušování veřejných shromáždění, oznámil premiér Robert Fico v den prvního výročí pokusu o atentát na něj a po výjezdním jednání v Handlové, kde jej tehdy postřelil útočník. Premiér opětovně obvinil opozici a média ze šíření nenávisti a zopakoval, že existuje značné riziko útoku na další veřejné činitele. Opoziční politici ovšem tvrdí, že ke stoupajícímu napětí v zemi svým slovníkem přispívá právě sám premiér.
15:57Aktualizovánopřed 1 mminutou

Kandidáti na prezidenta Jižní Koreje slibují vyřešení politické krize

V Jižní Koreji začala kampaň před předčasnými prezidentskými volbami, které budou 3. června. Kandidáti dvou hlavních politických stran slibují, že zemi vyvedou z politické krize, kterou před půlrokem odstartovalo neúspěšné vyhlášení stanného práva bývalým prezidentem Jun Sok-jolem. Ten byl následně odvolán a čelí vyšetřování kvůli vzpouře. Podle průzkumů vede kandidát levicové opozice před zástupcem vládnoucích konzervativců.
před 54 mminutami

Zelenskyj vyšle do Istanbulu delegaci jednat s Rusy

Kyjev vyšle do Istanbulu na jednání s Rusy delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem. Po jednání s tureckým vládcem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Sám se schůzky v Istanbulu nezúčastní. Zelenskyj dříve uvedl, že nebyl oficiálně informován o složení ruské delegace a že působí „jako ozdoba“. Ukrajinci mají podle něj za úkol jednat o příměří. Šéf ruské delegace Vladimir Medinskij sdělil, že cílem Moskvy je dosáhnout dlouhodobého míru odstraněním základních příčin konfliktu.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Při útoku ze zahraničí by vlast bránilo 81 procent Čechů, uvádí průzkum

Česko patří ve střední a východní Evropě k zemím, ve kterých by nejvíce obyvatel bránilo svou vlast v případě zahraničního útoku, vyplývá z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila nevládní organizace Globsec. Z devíti zkoumaných států by tak méně než polovina lidí učinila pouze na Slovensku, kde také převažuje názor, že by se Ukrajina v zájmu nastolení míru měla vzdát části území. V tuzemsku rovněž podle průzkumu nejméně lidí z regionu věří dezinformacím.
před 4 hhodinami

Rutte ocenil, že se Berlín ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek v závěru neformálního zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi ocenil, že se Německo ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu. Jednání se účastnil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
14:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael udeřil na Chán Júnis. Tamní nemocnice hlásí desítky mrtvých

Při izraelských vzdušných úderech na město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy v noci na čtvrtek zahynulo nejméně 54 Palestinců, napsala agentura AP s odvoláním na místní nemocnici. Agentura AFP s odkazem na úřad civilní obrany odpoledne uvedla, že počet palestinských obětí v celém Pásmu Gazy od začátku dne stoupl na sto tři. Úřady v Pásmu Gazy jsou ovládané teroristickým hnutím Hamás. Údaje není možné ověřit.
10:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA ruší omezení vývozu čipů pro AI

Spojené státy ustoupily od pravidel, která omezovala vývoz vyspělých čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI), píše server listu The Wall Street Journal (WSJ). Pravidla, která by dopadla i na Českou republiku, vypracovala ještě administrativa předchozího prezidenta Joea Bidena. Začít platit měla od čtvrtka.
před 7 hhodinami

Bydlení v EU za dekádu zdražilo o desítky procent. Nejvíce si připlatí Maďaři

Ceny nemovitostí se v Evropské unii mezi lety 2015 a 2024 zvýšily v průměru o 53 procent, píše server Euronews s odvoláním na data Eurostatu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Server podotýká, že nárůst nebyl ve všech zemích jednotný. Největší skok pozorovali obyvatelé Maďarska, kterým vlastní bydlení zdražilo oproti roku 2015 zhruba trojnásobně. V Česku se náklady během necelých deseti let přibližně zdvojnásobily, uvádí Euronews.
před 7 hhodinami
Načítání...