Plyn z Nord Streamu bude podle Dánska unikat ještě nejméně týden

3 minuty
Události: Poškození plynovodů Nord Stream
Zdroj: ČT24

Plyn z poškozeného plynovodu Nord Stream bude podle dánského ministra energetiky a životního prostředí Dana Jörgensena unikat nejméně týden, než se plynovody mezi Ruskem a Německem zcela vyprázdní. Teprve pak bude možné poškozená místa detailněji prozkoumat. Německé rozvědky varují, že Nord Stream možná po havárii už nebude nikdy fungovat. Část evropských politiků nyní hovoří o tom, že masivní podmořské výbuchy v Baltském moři byly cílenou sabotáží. Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné, a naopak zmiňuje Spojené státy. Moskva havárii vyšetřuje jako mezinárodní terorismus a chce svolat jednání Rady bezpečnosti OSN.

Poté, co švédská premiérka v úterý hovořila o tom, že masivní podmořské výbuchy, které plynovod poškodily, jsou úmyslným činem, se vyjádřil i lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. Podle něj jde o incident, kvůli kterému vstoupil evropský kontinent do nové fáze hybridní války. 

„NATO a EU by měly úmyslné útoky na Nord Stream brát vážně a patřičně na ně reagovat,“ uvedl Rinkévičs, který o věci telefonicky hovořil s šéfem dánské diplomacie Jeppem Kofodem.

Dánský ministr obrany Morten Bodskov situaci ve středu probíral s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem. Podle něj se shodli na tom, že Severoatlantická aliance by měla lépe chránit kritickou infrastrukturu v členských zemích. Dánsko už v úterý okolí uzavřelo pro letadla i lodě, protože se tam mohou propadnout do hlubin.

„Rusko je v Baltském moři silně vojensky přítomno a my očekáváme, že bude dál chřestit zbraněmi,“ uvedl Bodskov. Podle něj potrvá jeden až dva týdny, než bude bezpečné prozkoumat místa, kde jsou plynovody poškozené, a zjistit, co se tam stalo.

Moskva nařčení evropských státníků ze sabotáže odmítá. Ruská tajná služba FSB ve středu uvedla, že začala poškození plynovodů vyšetřovat jako „mezinárodní terorismus“. Ruská generální prokuratura takové vyšetřování zdůvodnila tím, že poškození plynovodů „způsobilo Rusku značné hospodářské škody“. 

Plyn stále uniká

Ze třech z celkových čtyř větví podmořských plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 po pondělním náhlém poklesu tlaku uniká plyn. Skandinávští seismologové také potvrdili, že v pondělí zaznamenali na dně Baltského moře výbuchy. 

Plyn uniká ze třech míst poblíž dánského ostrova Bornholm, a to v dánských i švédských vodách. Švédská pobřežní stráž ve středu agentuře DPA sdělila, že množství plynu, které se dostává ze dna na hladinu, se zatím nijak nezměnilo. 

Systém ležící zhruba sedmdesát metrů pod hladinou moře zasáhly ve třech místech otřesy o síle srovnatelné s výbuchem sto kilogramů dynamitu. Kyjev z incidentu obvinil Rusko. Právě Moskva na konci srpna zastavila dodávky Nord Streamem 1. Nord Stream 2 nebyl kvůli ruské invazi na Ukrajinu vůbec uveden do provozu. Přesto byla obě zařízení stále naplněná plynem.

Podle provozovatele možná půjde potrubí opravit, německá rozvědka tvrdí opak

Provozovatel plynovodního potrubí, konsorcium Nord Stream AG, během středy sdělil, že zatím nevylučuje, že se vedení podaří po havárii obnovit a zprovoznit.

„Nikdo teď nedokáže seriózně říci, jak to tam dole vypadá,“ řekl mluvčí Ulrich Lissek. Dá se prý odhadovat, že poškození je rozsáhlé, o způsobu opravy nebo nákladech na ni nechtěl spekulovat.

Německé rozvědky ale varují, že Nord Stream možná po havárii už nebude nikdy fungovat. Informoval o tom deník Tagesspiegel. Pokud se nepodaří potrubí opravit velmi rychle, dostane se do něj obrovské množství slané vody, což způsobí korozi, uvádí zpráva. 

Podle analytiků nehrozí v Česku po útocích na plynovody nedostatek plynu. Výbuchy zvýšily ceny plynu na burze, českých domácností se ale podle expertů, které oslovila ČTK, zdražení nyní bezprostředně nedotkne.

Poškození bylo úmyslné, shodují se evropští politici

O úmyslném poškození v úterý hovořila dánská i švédská vláda a také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. „Tyto incidenty nejsou náhoda a mají dopad na nás všechny“, sdělil ve středu šéf diplomacie EU Josep Borrell. Zatím není jasné, kdo nebo proč na plynovody zaútočil.

Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová oznámila, že na vyšetřování incidentu se bude podílet i německé námořnictvo. „Okolnosti tohoto znepokojivého incidentu se musí rychle vyjasnit a je třeba zjistit, kdo je za něj zodpovědný,“ řekla Lambrechtová.

Norský ministr energetiky Terje Aasland informoval, že Oslo kvůli incidentu zvýšilo úroveň bezpečnosti v okolí svých ropných plošin i pevninských terminálů. Podle premiéra Jonase Gahra Störeho však Norsku žádné konkrétní nebezpečí nehrozí. Ruské velvyslanectví v Kodani podle agentury RIA Novosti požádalo Kodaň, aby mu sdělila veškeré podrobnosti o poškozeních plynovodu, jakmile je bude mít k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...