Nord Stream 2 strana 2 z 4

Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Oznámení přivítal Washington i Londýn, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovodu „příliš málo“. Podle ruského ministerstva zahraničí jde o snahu propojit politiku s energetikou, Kreml rozhodnutí Německa lituje.

Německé Spolkové shromáždění v neděli zvolí federálního prezidenta. Pokud se nestane něco nečekaného, bude ve funkci pokračovat stávající hlava státu Frank-Walter Steinmeier, kterému kromě vládní koalice slíbili podporu i opoziční konzervativci. Spíš než otázka, kdo bude stát v čele Německa dalších pět let, tak před volbou budila pozornost nominace jednoho ze tří Steinmeierových soupeřů, jenž kvůli kandidatuře zřejmě přijde o stranickou knížku. Samotnou volbu, které se coby delegátka spolkové země Meklenbursko – Přední Pomořansko zúčastní mimo jiné i exkancléřka Angela Merkelová, ovlivnila pandemie, a oproti zvyklostem se nebude konat ve Spolkovém sněmu.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) spolu s šéfy diplomacie Slovenska a Rakouska odjel na Ukrajinu vyjádřit zemi solidaritu v situaci, kdy kolem jejích hranic Rusko hromadí vojenské jednotky. Zatímco Česko dodalo Kyjevu dělostřeleckou munici, Německo je v otázce dodávky zbraní zdrženlivější. Vládnoucí sociální demokraté jsou příznivci dobrých vztahů s Ruskem, z dlouhodobého hlediska však musí dojít ke změně, domnívá se analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček. Změna německého postoje by mohla být výhodná i pro Česko, doplnil publicista Občanského institutu Roman Joch. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v úterý večer v Berlíně sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským prezidentem Andrzejem Dudou. Informoval je o výsledcích svého pondělního jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě a úterní schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Vrcholní představitelé Francie, Německa a Polska prohlásili, že chtějí zabránit válce v Evropě.

Na balíčku sankcí pro případ útoku Ruska proti Ukrajině se v pondělí domluvili ve Washingtonu americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Pokud Rusové překročí hranice Ukrajiny, Nord Stream 2 končí, prohlásil poté americký prezident. Ve stejný den se odehrála i další diplomatická jednání. Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Moskvě. Německá ministryně zahraničí zahájila návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě jednal i šéf české diplomacie Jan Lipavský spolu s kolegy ze Slovenska a Rakouska.

Severoatlantická aliance je v současné krizi kolem Ukrajiny jednotnější než dříve, Rusko ale zřejmě nevěří, že by se mu NATO podařilo rozklížit. V Horizontu ČT24 to řekl bezpečnostní analytik Jan Ludvík. Komentoval tak pochybnosti, které o jednotě Aliance vzbuzují některé kroky Maďarska či Německa.

Země Evropské unie jsou připraveny obětovat v případě ruské invaze na Ukrajinu dodávky plynu, které mají začít proudit přes plynovod Nord Stream 2. Politici z dosud skeptických zemí jako Německo či Rakousko se v posledních dnech přidávají na stranu zastánců zablokování projektu, na což naléhají i Spojené státy. Diplomatické zdroje obeznámené s aktuální přípravou sankcí podle listu Financial Times tvrdí, že postihy by se vedle toho měly týkat i dalších nových plynových projektů v Rusku. Lídři EU a USA se shodli, že Američané pomohou Evropě zajistit plyn pro případ ruské invaze.

Spojené státy nařídily, aby rodiny diplomatů na Ukrajině odjely. Povolily i odjezd postradatelných diplomatických pracovníků. Polovinu zaměstnanců odvolá i Velká Británie. Důvodem jsou obavy z ruské invaze. Ukrajina kroky označila za přehnané a předčasné. Ani členské státy EU k obdobnému postupu zatím nevidí důvod. Evropská komise oznámila, že chce Ukrajině poslat přes miliardu eur. NATO i USA hodlají posílit jednotky ve východní Evropě, Rusko zahájilo cvičení v Baltském moři.

Plynovodem Jamal už patnáctým dnem proudí ruský plyn v obráceném směru – z Německa do Polska. Tok je navíc v úterý mnohem silnější než v předchozích dnech. Cena plynu kolem poledne vykazovala růst o více než třicet procent, zůstává ale hluboko pod rekordy z konce loňského roku. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Berlín může situaci pomoci tím, když nebude přeprodávat plyn do Polska a na Ukrajinu.

Dodávky ruského zemního plynu do Německa prostřednictvím plynovodu Jamal se v úterý ráno zastavily, tok se posléze obrátil opačným směrem. S odvoláním na německého provozovatele plynovodní sítě Gascade o tom informuje agentura Reuters. Upozorňuje, že dodávky se již od soboty snižovaly. Objem plynu a směr jeho toku v plynovodu se řídí podle požadavků odběratelů. Ceny plynu v Evropě vystoupily na dosavadní maximum a překonaly 170 eur za megawatthodinu.

Plynovod Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, nezíská povolení k provozu dříve než v červenci příštího roku. Vyplývá to z vyjádření šéfa německého úřadu, který má schvalovací proceduru na starosti. Plynovod je už hotov a ruské ministerstvo zahraničí minulý týden vyjádřilo naději, že povolení k provozu získá na jaře.

Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem opět nebezpečně stoupá. Proti výraznému posilování ruské vojenské přítomnosti na ukrajinské hranici se důrazně ohradily Spojené státy i NATO. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky dokonce uvedl, že Moskva už naplánovala útok na začátek příštího roku. Moskva naopak kritizuje obranné aktivity Ukrajiny a jejích západních partnerů.

Spojené státy uvalily další sankce v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2. Oznámil to americký ministr zahraničí Antony Blinken. Terčem je společnost Transadria spojená s Ruskem a její loď, která na plynovodu pracovala. Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Plynovod je už hotov, k zahájení provozu ale ještě potřebuje získat v Německu povolení.

Proces schvalování německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 je dočasně pozastaven, německý regulační úřad projektu nyní povolení k provozu nedá. Požaduje, aby provozovatel nejprve upravil svou obchodní strukturu podle německého práva, oznámila Spolková agentura pro sítě, která certifikaci provádí. Provozovatel zatím plánuje založit ke správě potrubí v Německu dceřinou společnost, což podle úřadu není dostačující řešení.

Plynovod Jamal, který přepravuje ruský plyn přes Polsko do Německa, nadále pracuje v obráceném režimu a transportuje plyn ze západu na východ. Ukazují to aktuální údaje německého provozovatele plynovodní sítě Gascade. Průtok plynu do Německa se na měřicí stanici v tamní obci Mallnow zastavil v sobotu ráno a stále nebyl obnoven. Větší problémy to ale nezpůsobuje, ceny plynu v úterý dopoledne pokračovaly v mírném poklesu. Podle Gascade lze očekávat, že plynovod zůstane v obráceném režimu minimálně do středy, uvedla agentura Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zvednout dodávky zemního plynu do Evropy od listopadu. Státní podnik Gazprom s nimi má začít, až naplní domácí podzemní zásobníky. V Evropě je před příchodem zimy napjatá situace na trhu s energiemi – ceny zemního plynu se od začátku roku zvýšily o 365 procent. Evropští představitelé požadují, aby Rusko dodávky zvýšilo, to ale zatím jen plnilo stávající dohody.

Poslanci nového Spolkového sněmu se v úterý sešli na ustavující schůzi. Tímto aktem formálně skončil mandát vlády Angely Merkelové, která zemi nadále povede do jmenování nového kabinetu, což se očekává začátkem prosince. V čele Spolkového sněmu vystřídala Wolfganga Schäubleho (CDU) poslankyně sociální demokracie (SPD) Bärbel Basová. Druhou nejvyšší ústavní funkci v Německu bude vykonávat jako třetí žena v historii.

Rusko je připraveno bezprostředně po schválení provozu nového plynovodu Nord Stream 2 zvýšit dodávky plynu do Evropy, a to zhruba o deset procent. Podle listu Financial Times to řekl ruský prezident Vladimir Putin.

Dalším tématem předvolební debaty lídrů v Moravskoslezském kraji byla podpora podnikatelů. Jak jim pomoci,  se ale neshodli. Volební lídři řešili také vysoké ceny energií. Pozvání do diskuze přijali Lukáš Černohorský (PirátiSTAN), Jiří Komárek (PŘÍSAHA), Leo Luzar (KSČM), Tomio Okamura (SPD), Zbyněk Stanjura (SPOLU), Ivo Vondrák (ANO) a Lubomír Zaorálek (ČSSD). Debatu moderoval Martin Řezníček.

Maďarsko a Rusko v pondělí podepsaly novou dlouhodobou dohodu o dodávkách zemního plynu. Smlouva předpokládá, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom bude ročně do Maďarska dodávat 4,5 miliardy krychlových metrů suroviny. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že dohoda ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy, a odsoudilo ji. Dodávky mají do Maďarska proudit z území Srbska a z Rakouska, a Ukrajinu tak obejdou. Přijde tak o tranzitní poplatky, podobně jako u projektu Nord Stream 2, který bude dodávat plyn z Ruska do Německa.

Německá kancléřka Angela Merkelová se vyslovila pro řešení sporu Evropské unie s Polskem kvůli kontroverzní reformě justice jednáním, nikoli soudní cestou. Podle agentury DPA to řekla po sobotním jednání s polským premiérem Mateuszem Morawieckým ve Varšavě.

Nástup radikálního hnutí Taliban k moci nad Afghánistánem představuje globální riziko, protože hrozí, že se země stane centrem mezinárodního terorismu, a zopakují se tak útoky podobné těm z 11. září 2001. V projevu k českým velvyslancům to prohlásil prezident republiky Miloš Zeman, podle kterého se Západ bude muset do Afghánistánu dříve, či později vrátit.

Německá kancléřka Angela Merkelová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varovali Rusko, aby nový baltský plynovod Nord Stream 2 nepoužívalo jako „politickou zbraň“, jinak budou na Moskvu uvaleny sankce. Merkelová to podle agentury DPA v řekla Kyjevě při nedělním setkání s hlavou ukrajinského státu. Německo se na tom dohodlo se Spojenými státy, zdůraznila kancléřka.

Jedenáct zákonodárců ze Spojených států, Česka a dalších sedmi evropských zemí vydalo prohlášení kritizující rusko-německý plynovod Nord Stream 2 a nedávnou dohodu mezi Washingtonem a Berlínem o jeho dokončení. Varují před nárůstem vlivu Ruska na Evropu a před důsledky pro bezpečnost na Ukrajině. Podle Martina Jiruška z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě ale tato iniciativa přichází pozdě.