Změna německého postoje k Rusku je nevyhnutelná, míní Boháček. Česko na tom podle Jocha vydělá

15 minut
UK: Ministr Lipavský se vrací z Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) spolu s šéfy diplomacie Slovenska a Rakouska odjel na Ukrajinu vyjádřit zemi solidaritu v situaci, kdy kolem jejích hranic Rusko hromadí vojenské jednotky. Zatímco Česko dodalo Kyjevu dělostřeleckou munici, Německo je v otázce dodávky zbraní zdrženlivější. Vládnoucí sociální demokraté jsou příznivci dobrých vztahů s Ruskem, z dlouhodobého hlediska však musí dojít ke změně, domnívá se analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček. Změna německého postoje by mohla být výhodná i pro Česko, doplnil publicista Občanského institutu Roman Joch. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře.

Ministři zahraničí Česka, Slovenska a Rakouska chtěli společnou cestou na Ukrajinu vyjádřit podporu politické nezávislosti této země, řekl Lipavský. Znovu zdůraznil, že ruské požadavky, aby se Severoatlantická aliance (NATO) zavázala nepřijmout Ukrajinu za členský stát, jsou nepřijatelné.

Podle publicisty, komentátora a pedagoga Jocha byla cesta spíš symbolickým vyjádřením solidarity. Větší reálný dopad podle něj má munice, kterou Česká republika Ukrajině v souvislosti s rostoucím napětím nabídla.

Také podle analytika Boháčka šlo zejména o důležité gesto, které mělo ukázat, že Evropa stojí za Ukrajinou. Cesta se však zaměřila pouze na eskalaci napětí v posledních měsících a neřešila dlouhodobý problém. Evropa si dle analytika nedokáže sama zajistit bezpečnost, a závisí tak na dalších státech, především USA. „Vladimir Putin míří na to, že neopouštíme tento starý systém,“ domnívá se Boháček.

Kritiku za malou viditelnost v rámci řešení ukrajinské krize si vysloužil německý kancléř Olaf Scholz od zemí NATO ve východní Evropě i od Spojených států. Podle Boháčka však změna nastala po schůzce s americkým prezidentem Joem Bidenem, kde státníci oznámili balíček sankcí v případě ruského útoku. Scholzův postoj se zdál podle analytika kritičtější zejména ve srovnání s vystoupením francouzského prezidenta Macrona, který ve své pozici vůči Rusku působil mnohem střídměji.

Joch však upozornil, že Francie na rozdíl od Německa vyslala své vojenské jednotky do Rumunska. „Kdy byly francouzské jednotky naposledy ve východní Evropě? Teď jsou, takže Macron může mít diplomatické řeči, ale skutky mluví mnohem jasnější řečí, než jsou německé skutky, které jsou veškeré žádné,“ uvedl komentátor.

Německá zdrženlivost je podle něj dána kombinací energetické závislosti země na Rusku, pacifismu vyplývajícího z druhé světové války a také velké dávky porozumění pro Rusko, vyplývajícího z pocitu historické viny.

Německá pozice se točí kolem ruského plynu

Joe Biden v pondělí řekl, že pokud k ruské agresi dojde, skončí projekt Nord Stream 2, který má Německu zajistit dodávky ruského plynu. Spojené státy se přitom projektu nijak neúčastní. Dle Boháčka šlo zejména o rozšíření arzenálu hrozeb Západu proti Rusku. „Odstrašující arzenál nemůže zůstávat stejný, sankce se musí rozšiřovat, aby měly nějaký efekt,“ uvedl.

Joch se domnívá, že šlo nejspíš o dohodu Spojených států s Německem, kterou měl prezentovat právě německý kancléř, ne americký prezident. Pokud by Německo bylo ochotné přehodnotit svůj postup, dostala by se země do energetické pasti. To by ale bylo výhodné pro Českou republiku. „My a Francie, to znamená země s atomovými elektrárnami, můžeme vydělávat na tom, že budeme prodávat elektrickou energii do Německa,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Aktivisté pátrají po Izraelcích viněných z válečných zločinů

Neziskové organizace stále důsledněji pátrají po izraelských vojácích, které viní ze spáchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Propalestinská nadace Hind Radžáb (HRF) se obrátila na úřady v desítce zemí, aby začaly vyšetřovat příslušníky izraelské armády. Pro ně je tak stále riskantnější vycestovat do zahraničí třeba na dovolenou. Velení židovského státu v reakci na to začalo více utajovat identitu svých vojáků.
před 1 hhodinou

Trump telefonoval s Putinem, poté se Zelenským

Americký prezident Donald Trump ve středu hovořil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o okamžitém zahájení jednání s cílem ukončit válku na Ukrajině. Dohodli se na osobním setkání, které by se mělo odehrát v Saúdské Arábii, píše agentura AFP. Šéf Bílého domu následně hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ve středu jednala také kontaktní skupina NATO pro Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Jednání o sestavení vlády v Rakousku ztroskotala, oznámil Kickl

Šéf Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl ve středu oznámil, že jeho jednání o sestavení vlády s Rakouskou lidovou stranou (ÖVP) ztroskotala, píší agentury. Prezident Alexander Van der Bellen uvedl, že bude v nadcházejících dnech jednat s jednotlivými stranami. Nevyloučil ani předčasné volby.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko čelí demografické krizi, dětí se narodilo nejmíň od druhé světové války

Porodnost v Polsku je jednou z nejnižších v celé Evropě. V roce 2024 klesla populace pod 37,5 milionu lidí a počet narozených byl nejnižší od konce druhé světové války. Jen loni ubylo 152 tisíc obyvatel země. „Je to číslo, které vystrašilo celou řadu Poláků a potvrdilo velmi negativní trend, který je patrný už někdy od roku 2012,“ popsal zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA propustily výměnou za Fogela ruského občana, tvrdí Kreml

Spojené státy propustily výměnou za Američana Marka Fogela ruského občana. Jeho jméno zatím Moskva neuvedla. Podle agentury Reuters by to měl být Alexandr Vinnik, podezřelý z praní špinavých peněz. Prezident Donald Trump tvrdí, že šéf Kremlu Vladimir Putin dostal výměnou za propuštění učitele jen velmi málo. Dohodu s Moskvou označil za férovou. Jeden Američan byl pak spolu s dalšími dvěma lidmi propuštěn z běloruského vězení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Americký Senát potvrdil Gabbardovou do čela tajných služeb

Republikánská většina v americkém Senátu schválila ve středu jednoho z nejpřekvapivějších kandidátů do kabinetu prezidenta Donalda Trumpa, když potvrdila jmenování bývalé kongresmanky Tulsi Gabbardové ředitelkou tajných služeb. Bude dohlížet na práci osmnácti různých agentur.
před 4 hhodinami

Fico dal koalici ultimátum. Porušení dohody, soptí Danko

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) navrhne změny ve vládě, pokud dva vládní partneři jeho strany do pondělí nezajistí po ztrátě poslanců koaliční většinu ve sněmovně. Strana Hlas v reakci uvedla, že je připravena jednat o rekonstrukci vlády. Předseda nejmenší vládní Slovenské národné strany (SNS) Andrej Danko kvůli ultimátu obvinil Fica z porušení koaliční dohody.
před 11 hhodinami

„To není možné,“ odmítá Kreml plán Ukrajiny na výměnu území

Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za to, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky, prohlásil podle tiskových agentur mluvčí ruského vůdce Vladimira Putina. Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě právě výměnu obsazených území.
před 11 hhodinami
Načítání...