Změna německého postoje k Rusku je nevyhnutelná, míní Boháček. Česko na tom podle Jocha vydělá

15 minut
UK: Ministr Lipavský se vrací z Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) spolu s šéfy diplomacie Slovenska a Rakouska odjel na Ukrajinu vyjádřit zemi solidaritu v situaci, kdy kolem jejích hranic Rusko hromadí vojenské jednotky. Zatímco Česko dodalo Kyjevu dělostřeleckou munici, Německo je v otázce dodávky zbraní zdrženlivější. Vládnoucí sociální demokraté jsou příznivci dobrých vztahů s Ruskem, z dlouhodobého hlediska však musí dojít ke změně, domnívá se analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček. Změna německého postoje by mohla být výhodná i pro Česko, doplnil publicista Občanského institutu Roman Joch. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře.

Ministři zahraničí Česka, Slovenska a Rakouska chtěli společnou cestou na Ukrajinu vyjádřit podporu politické nezávislosti této země, řekl Lipavský. Znovu zdůraznil, že ruské požadavky, aby se Severoatlantická aliance (NATO) zavázala nepřijmout Ukrajinu za členský stát, jsou nepřijatelné.

Podle publicisty, komentátora a pedagoga Jocha byla cesta spíš symbolickým vyjádřením solidarity. Větší reálný dopad podle něj má munice, kterou Česká republika Ukrajině v souvislosti s rostoucím napětím nabídla.

Také podle analytika Boháčka šlo zejména o důležité gesto, které mělo ukázat, že Evropa stojí za Ukrajinou. Cesta se však zaměřila pouze na eskalaci napětí v posledních měsících a neřešila dlouhodobý problém. Evropa si dle analytika nedokáže sama zajistit bezpečnost, a závisí tak na dalších státech, především USA. „Vladimir Putin míří na to, že neopouštíme tento starý systém,“ domnívá se Boháček.

Kritiku za malou viditelnost v rámci řešení ukrajinské krize si vysloužil německý kancléř Olaf Scholz od zemí NATO ve východní Evropě i od Spojených států. Podle Boháčka však změna nastala po schůzce s americkým prezidentem Joem Bidenem, kde státníci oznámili balíček sankcí v případě ruského útoku. Scholzův postoj se zdál podle analytika kritičtější zejména ve srovnání s vystoupením francouzského prezidenta Macrona, který ve své pozici vůči Rusku působil mnohem střídměji.

Joch však upozornil, že Francie na rozdíl od Německa vyslala své vojenské jednotky do Rumunska. „Kdy byly francouzské jednotky naposledy ve východní Evropě? Teď jsou, takže Macron může mít diplomatické řeči, ale skutky mluví mnohem jasnější řečí, než jsou německé skutky, které jsou veškeré žádné,“ uvedl komentátor.

Německá zdrženlivost je podle něj dána kombinací energetické závislosti země na Rusku, pacifismu vyplývajícího z druhé světové války a také velké dávky porozumění pro Rusko, vyplývajícího z pocitu historické viny.

Německá pozice se točí kolem ruského plynu

Joe Biden v pondělí řekl, že pokud k ruské agresi dojde, skončí projekt Nord Stream 2, který má Německu zajistit dodávky ruského plynu. Spojené státy se přitom projektu nijak neúčastní. Dle Boháčka šlo zejména o rozšíření arzenálu hrozeb Západu proti Rusku. „Odstrašující arzenál nemůže zůstávat stejný, sankce se musí rozšiřovat, aby měly nějaký efekt,“ uvedl.

Joch se domnívá, že šlo nejspíš o dohodu Spojených států s Německem, kterou měl prezentovat právě německý kancléř, ne americký prezident. Pokud by Německo bylo ochotné přehodnotit svůj postup, dostala by se země do energetické pasti. To by ale bylo výhodné pro Českou republiku. „My a Francie, to znamená země s atomovými elektrárnami, můžeme vydělávat na tom, že budeme prodávat elektrickou energii do Německa,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 22 mminutami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
16:01Aktualizovánopřed 57 mminutami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
13:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 2 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
06:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 7 hhodinami

Násilné protesty i spory ve vládní straně prohlubují nejistotu před bolivijskými volbami

Bolívií před srpnovými volbami zmítají protesty a silniční blokády organizované příznivci bývalého prezidenta Evo Moralese. Jejich cílem je zvrátit rozhodnutí, které mu znemožnilo opětovnou kandidaturu. Demonstrace probíhají na pozadí hluboké ekonomické krize a rozkolu mezi někdejšími spojenci a klíčovými postavami vládního Hnutí za socialismus (MAS), exprezidentem Moralesem a současnou hlavou státu Luisem Arcem. Ačkoli ani jeden z nich letos nekandiduje, jejich spor má vliv na volební klání, které zatím nemá jasného favorita.
před 8 hhodinami

Propalestinští aktivisté pronikli na základnu RAF, poničili vojenská letadla

Propalestinští aktivisté vnikli na základnu britského Královského letectva (RAF) v Brize Norton ve střední Anglii a nastříkali červenou barvu do motorů dvou vojenských letadel, píše BBC. Záběry zveřejnila organizace Palestine Action. Skupina tvrdí, že letouny také poničila páčidly. Britský premiér Keir Starmer akci odsoudil, policie po podezřelých pátrá.
12:17Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...