Německá kancléřka Angela Merkelová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varovali Rusko, aby nový baltský plynovod Nord Stream 2 nepoužívalo jako „politickou zbraň“, jinak budou na Moskvu uvaleny sankce. Merkelová to podle agentury DPA v řekla Kyjevě při nedělním setkání s hlavou ukrajinského státu. Německo se na tom dohodlo se Spojenými státy, zdůraznila kancléřka.
„Považuji to za nebezpečnou zbraň nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu,“ uvedl Zelenskyj. Ukrajina se obává, že po zprovoznění nového plynovodu už nebude mít pro ruské dodávky plynu do Evropy žádný význam coby tranzitní země, čímž přijde o zásadně důležité miliardové příjmy.
Merkelová dala najevo, že Německo chce Ukrajinu při budoucím využívání tranzitní sítě podporovat. Produktovody by podle ní mohly být využity například k transportu vodíku. Dodala, že v jednání je „vodíkové partnerství“ s Ukrajinou. Zelenskyj ale upozornil, že takový přechod bude časově náročný a Nord Stream 2 je aktuální problém.
Německo sice opakovaně prohlašovalo, že se u Ruska zasadí o pokračování dohody o tranzitu plynu přes Ukrajinu, ruský prezident Vladimir Putin však při pátečním setkání s Merkelovou v Moskvě dal najevo, že to závisí na poptávce na trhu. Stávající tranzitní dohodu platnou do roku 2024 však Rusko dodrží, ujistil Putin.
Význam Ukrajiny jako tranzitní země pro ruský plyn klesá
Ukrajina byla dlouho nejvýznamnější tranzitní zemí pro dodávky ruského plynu do Evropy. Její význam však už několik let klesá kvůli zprovoznění plynovodu Nord Stream 1 před zhruba deseti lety i kvůli plynovodům vedoucím přes Bělorusko a Černé moře.
Jestliže ještě v roce 1998 šlo přes Ukrajinu 141 miliard kubických metrů zemního plynu, v roce 2020 to bylo necelých 56 miliard, podotýká DPA. To se odráží i na poklesu příjmů z poplatků za tranzit z někdejších více než dvou miliard eur na zhruba 1,7 miliardy v minulém roce. Pro letošek se očekává, že budou činit něco přes miliardu.
Zelenskyj se na konci měsíce ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Joem Bidenem. Spojené státy jsou přitom také proti téměř dokončenému plynovodu.
Německo finančně i diplomaticky podporuje Ukrajinu od ruské anexe Krymu a od propuknutí války na Donbasu v roce 2014. Merkelová zopakovala, že Německo považuje anexi Krymu za protiprávní. Řekla také, že si přeje větší pokrok v mírových rozhovorech o východní Ukrajině, a vyzvala k jednáním v takzvaném „normandském formátu“ mezi lídry Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny. „To by podle mého názoru umožnilo pokrok,“ citovala Merkelovou agentura Reuters. Zelenskyj podle ní vyjádřil připravenost k takovému setkání.
