Země Evropské unie jsou připraveny obětovat v případě ruské invaze na Ukrajinu dodávky plynu, které mají začít proudit přes plynovod Nord Stream 2. Politici z dosud skeptických zemí jako Německo či Rakousko se v posledních dnech přidávají na stranu zastánců zablokování projektu, na což naléhají i Spojené státy. Diplomatické zdroje obeznámené s aktuální přípravou sankcí podle listu Financial Times tvrdí, že postihy by se vedle toho měly týkat i dalších nových plynových projektů v Rusku. Lídři EU a USA se shodli, že Američané pomohou Evropě zajistit plyn pro případ ruské invaze.
Zejména Berlín dlouhodobě odmítal obětovat podmořský plynovod, který obchází ukrajinské území a má přivádět plyn z Ruska přímo do Německa. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková však ve čtvrtek poslancům německého parlamentu řekla, že Nord Stream 2 je součástí sankčního balíčku připravovaného Evropskou unií v koordinaci s USA a Velkou Británií.
Podpořil to také šéf rakouského parlamentu Wolfgang Sobotka, jehož vládní kolegové se dosud stavěli k omezování dodávek plynu odmítavě. „Tady je nutné jasné stanovisko, a my určitě podporujeme sankce zahrnující Nord Stream a pochopitelně plyn,“ řekl bruselskému webu Politico.
EU přitom stejně jako její spojenci opakuje, že sankce musejí být natolik významné, aby Rusko od agrese odradily. Brusel dává stejně jako Washington přednost diplomatickému řešení napjaté situace.
Dosud nezprovozněný plynovod dlouhodobě rozděluje Evropu. Berlín jeho výstavbu prosadil i přes odpor mnohých spojenců včetně USA, Ukrajiny, Polska či pobaltských zemí.
Hlavním investorem projektu je ruský Gazprom. Polovinu z investice jedenácti miliard dolarů (240 miliard korun) zaplatily evropské energetické firmy Uniper, Wintershall Dea, Shell, OMV a Engie. Plynovod má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Plyn z projektu má využívat i Česko.
Americký velvyslanec: Sankce by se dotkly i Nord Streamu 2
Také americký velvyslanec v Moskvě John Sullivan prohlásil, že hospodářské sankce by byly součástí širší reakce Západu vůči Rusku v případě, že by ruská armáda Ukrajinu opět napadla. Další opatření by se podle něj dotkla plynovodu Nord Stream 2, kontroly vývozu zboží a zahrnovala by větší ochranu amerických spojenců v Evropě.
„V případě vpádu Ruské federace na Ukrajinu bych očekával, že opatření proti (plynovodu) Nord Stream 2 budou součástí významných, kolosálních hospodářských důsledků, které by Rusko za takového scénáře postihly,“ řekl podle agentury TASS diplomat.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Sankce by mohly dopadnou i na budoucí ruské projekty
Unijní země v současnosti pokrývají čtyřicet procent své spotřeby plynu dodávkami z Ruska, a aby se v průběhu zimy vyhnuly problémům s dodávkami, nemají se sankce týkat již fungujících plynovodů.
Zahrnovat však podle diplomatů mají budoucí investice do energetických projektů, na něž Rusko i kvůli západním technologiím a expertům často spoléhá. To by mohlo postihnout firmy jako Shell, BP či Total, které do ruského plynárenství vkládají významné částky, například do chystané produkce zkapalněného zemního plynu (LNG) na severu či východě Ruska. Patrně by to však nemělo vliv na okamžité dodávky plynu do Evropy.
„Rusko by zabolelo postižení odvětví, které je pro ně opravdu důležité. A zároveň by se tím Evropa nechytila do vlastní pasti, jako kdyby se snažila krátkodobě omezit vývoz (ruského plynu),“ řekl listu Financial Times analytik James Waddell z konzultantské společnosti Energy Aspects. S dalšími experty se shoduje v tom, že zacílení sankcí na plynárenství může přinést Rusku významnější ztráty než jakékoli dosavadní postihy.
Unijní diplomaté hovoří o tom, že vedle plynu má chystaný balíček dopadnout také na finanční a bankovní sektor.
USA pomohou EU zajistit plyn pro případ ruské invaze, shodli se lídři
Spojené státy budou s Evropskou unií spolupracovat na zajištění přísunu plynu do Evropy pro případ ruské invaze na Ukrajinu. Shodli se na tom v pátek americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle nichž budou obě strany hledat možnost rozšíření dodávek plynu do Evropy. Ve společném prohlášení uvedli, že obě strany chtějí zajistit energetickou bezpečnost EU a urychlit celosvětový přechod k udržitelným zdrojům energie.
EU z Ruska dováží 40 procent své spotřeby zemního plynu a někteří evropští politici tvrdí, že Moskva využívá omezování dodávek k vytváření tlaku na jejich země. Rusko to odmítá.
„Spojené státy a EU společně usilují o trvalé, dostatečné a včasné dodávky zemního plynu do EU z různých zdrojů po celém světě s cílem předejít otřesům včetně těch, které by mohla způsobit další ruská invaze na Ukrajinu,“ uvedli Biden a von der Leyenová. Podotkli, že USA jsou již nyní největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu (LNG) do EU a že obě strany pracují s dalšími státy a subjekty na trhu na rozšíření objemů dodávek. „LNG může v krátkodobém výhledu zvýšit bezpečnost dodávek, zatímco budeme pokračovat v přechodu k nulovým emisím,“ píše se ve společném prohlášení.
