Plynovodem Jamal už patnáctým dnem proudí ruský plyn v obráceném směru – z Německa do Polska. Tok je navíc v úterý mnohem silnější než v předchozích dnech. Cena plynu kolem poledne vykazovala růst o více než třicet procent, zůstává ale hluboko pod rekordy z konce loňského roku. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Berlín může situaci pomoci tím, když nebude přeprodávat plyn do Polska a na Ukrajinu.
Plyn v úterý ráno proudil Jamalem z Německa do Polska v hodinovém objemu téměř 9,9 milionu kilowatthodin, ukazují záznamy z německé měřicí stanice Mallnow, která leží u hranice s Polskem. V pondělí to bylo 5,8 milionu a minulý týden ve čtvrtek 1,2 milionu kilowatthodin. Jamal přivádí do Evropy plyn ze sibiřské části Ruska.
Potrubím proudí zhruba šestina běžného ročního objemu plynu, který Rusko vyváží do Evropy a Turecka. Moskva preferuje dlouhodobé smlouvy na dodávání této strategické suroviny, Evropská unie se od nich však začala odklánět. Brusel už dlouho deklaruje, že Unie chce závislost na ruském plynu snížit.
Ruský plynárenský podnik Gazprom si tak jako v minulých dnech ani na úterý nezarezervoval žádnou tranzitní kapacitu pro export plynu Jamalem, ukazují výsledky příslušné aukce. Gazprom si na prosincové aukci zarezervoval na leden tranzitní kapacitu pro export suroviny plynovodem Jamal v objemu 8,3 milionu kilowatthodin za hodinu.
Vývoj cen plynu
Cena plynu ve světě se loni na podzim začala prudce zvyšovat, jak se začaly obnovovat ekonomické aktivity dříve citelně utlumené kvůli pandemii. Cena pro evropský trh se postupně vyšplhala nad 180 eur (4470 korun) za megawatthodinu. V úterý dopoledne se cena suroviny s dodáním v únoru pohybovala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku kolem 87 eur (2160 korun).
Později se ale začala výrazně zvyšoval a kolem třinácté hodiny přidávala přes třicet procent na 99 eur (2450 korun) za megawatthodinu. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.
Ceny plynu v posledních týdnech výrazně kolísají. Před koncem roku se po výstupu na rekord začaly rychle snižovat, až se dostaly k 80 eurům za megawatthodinu. K přechodnému poklesu cen přispěl i fakt, že se na lodích do Evropy začal více dovážet zkapalněný zemní plyn ze Spojených států.
Cena plynu dodávaného podle dlouhodobých smluv je zpravidla nižší, upozornil už dříve Gazprom.
Americký list The Wall Street Journal (WSJ) po prvním citelnějším růstu cen plynu loni na podzim napsal, že Evropské unii se strategie rušení dlouhodobých smluv o dodávkách plynu z Ruska vyplácela, protože plyn byl dlouho levný a bylo ho dost.
Když se ale začala citelně zvyšovat poptávka a zásobníky v některých evropských zemích nebyly před zimou dostatečně naplněny, cena prudce vzrostla. Dodávky plynu podle krátkodobých smluv, které EU preferuje, tak začaly být výrazně dražší.
Neprodávejte Polsku a Ukrajině, vyzval Putin Německo
Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že Německo by mohlo přispět ke zklidnění situace na trhu, kdyby plyn neprodávalo Polákům a Ukrajincům podle smluv o takzvaných reverzních dodávkách. Obrácený tok plynu v potrubí také Gazpromu komplikuje plnění zásobníků na území EU. Podle ruského prezidenta jsou tak za vysoký růst cen plynu v Evropě zodpovědní němečtí dovozci suroviny.
Požadovaná kapacita na přepravu ruského plynu z Ukrajiny na Slovensko přes hraniční uzel Veľké Kapušany, což je další významná cesta pro přepravu ruského plynu dál do Evropy, v úterý rovněž zůstává nižší. Pohybuje se kolem 285 288 megawatthodin, o trochu více než v pondělí, kdy byla nejnižší od loňského února. Na začátku prosince ale činila téměř 900 tisíc megawatthodin, ukazují data slovenského provozovatele plynovodů Eustream.
Gazprom se svými západoevropskými partnery před koncem loňského roku dokončil plynovod Nord Stream 2, který má přepravovat ruský plyn po dně Baltského moře přímo do Německa. Zdvojnásobí tak přepravní kapacitu plynovodu Nord Stream, který vede paralelně a který je v provozu od roku 2011. Německé úřady ale zatím nechtějí Nord Streamu 2 vydat povolení k zahájení provozu.
Část politiků v EU tvrdí, že Gazprom schválně dodává méně plynu, aby si vynutil brzké zprovoznění Nord Streamu 2. Kreml, který má nad Gazpromem kontrolu, taková obvinění odmítá a poukazuje na unijní energetickou politiku. Gazprom své závazky z dlouhodobých smluv plní na sto procent, potvrzují opakovaně jeho největší odběratelé v západní Evropě. Rusko dodává přes 40 procent plynu, který se v EU spotřebovává.
