Rusko a Maďarsko podepsaly dohodu o dodávkách plynu, Ukrajině se to nelíbí

Maďarsko a Rusko v pondělí podepsaly novou dlouhodobou dohodu o dodávkách zemního plynu. Smlouva předpokládá, že ruská státní plynárenská společnost Gazprom bude ročně do Maďarska dodávat 4,5 miliardy krychlových metrů suroviny. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že dohoda ohrožuje energetickou bezpečnost Evropy, a odsoudilo ji. Dodávky mají do Maďarska proudit z území Srbska a z Rakouska, a Ukrajinu tak obejdou. Přijde tak o tranzitní poplatky, podobně jako u projektu Nord Stream 2, který bude dodávat plyn z Ruska do Německa.

K podpisu smlouvy přicestoval do Budapešti šéf Gazpromu Alexej Miller. Dohoda vstoupí v platnost k prvnímu říjnu – do Maďarska díky ní bude proudit 3,5 miliardy kubíků zemního plynu přes Srbsko a miliarda kubíků z Rakouska.

Dohoda je uzavřená na 15 let. 

Maďarsko se spoléhalo na Rusko u většiny plynu, který dováželo přes Ukrajinu. V posledních letech ale země dodávky plynu diverzifikovala, otevřela například přeshraniční propojovací potrubí s většinou svých sousedů a přes terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Chorvatsku si zajistila dodávky od britsko-nizozemské společnosti Royal Dutch Shell.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó koncem srpna uvedl, že smlouva se uzavře na patnáct let.

Cenu dodávek tehdy nesdělil, uvedl ale, že bude příznivější než ta dosavadní.

Podpis maďarsko-ruské energetické smlouvy přichází v době, kdy ceny zemního plynu v Evropě trhají ještě před začátkem zimní topné sezony rekordy.

Evropské státy jsou na zemním plynu závislé více než kdy jindy kvůli snahám opustit uhlí a zvýšit využití čistějších zdrojů energie. Používají ho k vytápění domácností a dodává elektřinu průmyslu.

Další rána Ukrajině

Kyjev se pokusům Ruska využít energii jako politickou zbraň proti Ukrajině a Evropě brání. Ostře kritizoval už výstavbu plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa, který obchází Ukrajinu jako tranzitní zemi. Západní experti přitom tvrdí, že současné vysoké ceny plynu na burzách by mohlo snížit zprovoznění právě plynovodu Nord Stream 2.

„Považujeme to za čistě politické, ekonomicky nerozumné rozhodnutí přijaté ve prospěch Kremlu a na úkor národních zájmů Kyjeva a ukrajinsko-maďarských vztahů,“ stojí v prohlášení ukrajinského ministerstva zahraničí.

Šéf maďarské diplomacie Szijjártó ale v reakci označil výtky Ukrajiny za vměšování do vnitřních záležitostí Maďarska. „Spotřeba plynu v Evropě se nebude snižovat a nebude se snižovat ani úloha Gazpromu,“ řekl podle agentury Reuters. „Energetická bezpečnost je pro Maďarsko spíš záležitostí bezpečnosti, svrchovanosti a ekonomiky než záležitostí politickou,“ dodal Szijjártó.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 5 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 12 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 12 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...