V zimě se svět popere o něco, co je neviditelné, ale zásadní a není toho dostatek. Jde o zemní plyn, píše Bloomberg

Státy jsou stále více než kdy jindy závislé na zemním plynu, který vytápí domácnosti i dodává elektřinu průmyslu, kvůli snahám opustit uhlí a zvýšit využití čistějších zdrojů energie. Na trhu však není k dispozici takové množství plynu, které by mohlo pohánět oživení z pandemie i doplnit vyčerpané zásoby před nástupem chladných měsíců. Státy se tak předhánějí, kterému se podaří nabídnout více, aby získal dodávky, protože země jako Rusko se snaží udržet více této suroviny doma, a s poklesem teplot se situace zřejmě zhorší. Krize v Evropě je předzvěstí problémů pro zbytek planety, píše agentura Bloomberg.

Zásoby v Evropě jsou v tomto období na rekordně nízké úrovni. Dodávky plynovodů z Ruska a Norska jsou omezené. To je znepokojující, protože klidnější počasí omezilo produkci elektřiny z větrných turbín a stárnoucí evropské jaderné elektrárny se postupně odstavují z provozu nebo jsou náchylnější k výpadkům. To zvyšuje důležitost plynu. Není divu, že jeho ceny za poslední rok stouply o téměř pět set procent a obchodují se blízko rekordních hodnot.

Tento prudký růst donutil některé výrobce hnojiv v Evropě omezit výrobu a očekává se, že další je budou následovat. Hrozí tak, že stoupnou náklady zemědělcům, což potenciálně zvýší ceny potravin. V Británii již vysoké ceny energií donutily několik dodavatelů ukončit činnost.

Očekává se, že ceny zemního plynu dále porostou po celém světě i v případě, že chladné počasí na severní polokouli bude takové, jak je pro toto období běžné. Energetické firmy a politici se modlí za mírné teploty, protože na zvýšení dodávek je příliš pozdě.

Výhled růstu energetických nákladů ve spojení s napjatou situací v dodavatelských řetězcích a cenami potravin na nejvyšší úrovni za deset let by mohly vyvolat u více centrálních bankéřů pochybnosti o tom, zda růst inflace je přechodný, jak nyní doufají. Obchodníci budou pečlivě rozebírat každou předpověď počasí zveřejněnou od nynějška až do prosince.

Dovozci zkapalněného zemního plynu (LNG) v Asii nyní platí rekordní ceny pro toto roční období, aby si zajistili dodávky, a někteří se obracejí na „špinavější“ paliva, jako uhlí a topný olej, pro případ, že by dodávky nebyly dostatečné. To může ohrozit plány vlád na ambicióznější ekologické cíle, protože plyn při spalování vypouští přibližně o polovinu méně oxidu uhličitého než uhlí.

Chybějící plyn v Číně může vyvolat růst cen ocele a hliníku

Čína, největší kupec zemního plynu na světě, dostatečně nedoplnila zásobníky, přestože podle údajů celního úřadu je dovoz téměř dvojnásobný ve srovnání s loňským rokem. Několik čínských provincií již poskytuje elektřinu průmyslovým firmám na příděl, aby splnily cíle prezidenta Si Ťin-pchinga v oblasti energetické účinnosti a snížení znečištění. Krize v dodávkách by mohla výpadky ještě prohloubit, pokud by se úřady rozhodly přednostně dodávat plyn pro svícení a vytápění domácností.

Pokud se čínské továrny budou muset potýkat s rozsáhlým výpadkem elektřiny, vzrostou globální ceny ocele a hliníku. Aby toho nebylo málo, země se potýká také s nedostatkem uhlí.

Energetické podniky v Japonsku a Jižní Koreji jsou z velké části chráněné díky dlouhodobým kontraktům na LNG, jejichž cena je vázána na ceny ropy. I tak společnost Korea Electric Power před pár dny oznámila, že poprvé za téměř osm let zvýší ceny elektřiny. Náhlé ochlazení by mohlo donutit další energetické společnosti, aby se vydaly na spotový trh a nakoupily nouzové dodávky plynu za rekordně vysoké ceny. To se stalo minulou zimu.

Náklady na zajištění dodávek LNG vyvolaly politickou roztržku v Pákistánu. Opoziční politici zde požadují prošetření nákupů státního dovozce.

V Brazílii zase nejnižší průtok v povodí řeky Paraná za téměř sto let snížil produkci vodních elektráren a donutil energetické firmy spolehnout se více na plyn. Země zvýšila v červenci dovoz této suroviny na rekord a účty za elektřinu rostou. Vzhledem k tomu, že inflace v zemi je již tak vysoká, mohlo by to snížit šanci prezidenta Jaira Bolsonara na znovuzvolení v příštím roce.

Katar varoval, že nemůže uspokojit všechny

Ve světě se tak schyluje k mohutnému souboji mezi Asií, Evropou, Blízkým východem a Jižní Amerikou o dodávky LNG od vývozců jako Katar, Trinidad a Tobago a USA. „Máme obrovskou poptávku od všech našich zákazníků a bohužel nemůžeme uspokojit všechny,“ varoval tento měsíc katarský ministr pro energetiku Saad Kaabí. 

Američtí vývozci jsou připraveni dodávat více LNG než kdykoliv předtím, protože koncem roku budou uvedeny do povozu nové projekty. Ale protože více plynu putuje do zahraničí, doma ho bude k dispozici méně. Ceny plynu v USA jsou sice výrazně nižší než v Evropě a Asii, i tak se obchodují blízko nejvyšší úrovně od roku 2014. Zásoby plynu jsou pak pod pětiletým sezonním průměrem. Přesto se američtí těžaři z břidlic zdráhají zvýšit těžbu kvůli obavám, že by to snížilo jejich ziskovost a odradilo investory.

Sdružení amerických průmyslových spotřebitelů energie požádalo americké ministerstvo pro energetiku, aby omezilo vývoz z USA, dokud se zásoby nevrátí na normální úroveň. To by mohlo dále zhoršit nedostatek v zahraničí.

Průměrný člověk dříve obvykle nevěnoval příliš pozornost vývoji tržních cen plynu. To není jako u ropy, kde rozhodnutí OPEC téměř okamžitě ovlivní to, kolik zaplatí lidé u benzinových pump. Letos v zimě ale svět zřejmě zjistí, jak moc globální ekonomika závisí na zemním plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 4 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 13 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.