V zimě se svět popere o něco, co je neviditelné, ale zásadní a není toho dostatek. Jde o zemní plyn, píše Bloomberg

Státy jsou stále více než kdy jindy závislé na zemním plynu, který vytápí domácnosti i dodává elektřinu průmyslu, kvůli snahám opustit uhlí a zvýšit využití čistějších zdrojů energie. Na trhu však není k dispozici takové množství plynu, které by mohlo pohánět oživení z pandemie i doplnit vyčerpané zásoby před nástupem chladných měsíců. Státy se tak předhánějí, kterému se podaří nabídnout více, aby získal dodávky, protože země jako Rusko se snaží udržet více této suroviny doma, a s poklesem teplot se situace zřejmě zhorší. Krize v Evropě je předzvěstí problémů pro zbytek planety, píše agentura Bloomberg.

Zásoby v Evropě jsou v tomto období na rekordně nízké úrovni. Dodávky plynovodů z Ruska a Norska jsou omezené. To je znepokojující, protože klidnější počasí omezilo produkci elektřiny z větrných turbín a stárnoucí evropské jaderné elektrárny se postupně odstavují z provozu nebo jsou náchylnější k výpadkům. To zvyšuje důležitost plynu. Není divu, že jeho ceny za poslední rok stouply o téměř pět set procent a obchodují se blízko rekordních hodnot.

Tento prudký růst donutil některé výrobce hnojiv v Evropě omezit výrobu a očekává se, že další je budou následovat. Hrozí tak, že stoupnou náklady zemědělcům, což potenciálně zvýší ceny potravin. V Británii již vysoké ceny energií donutily několik dodavatelů ukončit činnost.

Očekává se, že ceny zemního plynu dále porostou po celém světě i v případě, že chladné počasí na severní polokouli bude takové, jak je pro toto období běžné. Energetické firmy a politici se modlí za mírné teploty, protože na zvýšení dodávek je příliš pozdě.

Výhled růstu energetických nákladů ve spojení s napjatou situací v dodavatelských řetězcích a cenami potravin na nejvyšší úrovni za deset let by mohly vyvolat u více centrálních bankéřů pochybnosti o tom, zda růst inflace je přechodný, jak nyní doufají. Obchodníci budou pečlivě rozebírat každou předpověď počasí zveřejněnou od nynějška až do prosince.

Dovozci zkapalněného zemního plynu (LNG) v Asii nyní platí rekordní ceny pro toto roční období, aby si zajistili dodávky, a někteří se obracejí na „špinavější“ paliva, jako uhlí a topný olej, pro případ, že by dodávky nebyly dostatečné. To může ohrozit plány vlád na ambicióznější ekologické cíle, protože plyn při spalování vypouští přibližně o polovinu méně oxidu uhličitého než uhlí.

Chybějící plyn v Číně může vyvolat růst cen ocele a hliníku

Čína, největší kupec zemního plynu na světě, dostatečně nedoplnila zásobníky, přestože podle údajů celního úřadu je dovoz téměř dvojnásobný ve srovnání s loňským rokem. Několik čínských provincií již poskytuje elektřinu průmyslovým firmám na příděl, aby splnily cíle prezidenta Si Ťin-pchinga v oblasti energetické účinnosti a snížení znečištění. Krize v dodávkách by mohla výpadky ještě prohloubit, pokud by se úřady rozhodly přednostně dodávat plyn pro svícení a vytápění domácností.

Pokud se čínské továrny budou muset potýkat s rozsáhlým výpadkem elektřiny, vzrostou globální ceny ocele a hliníku. Aby toho nebylo málo, země se potýká také s nedostatkem uhlí.

Energetické podniky v Japonsku a Jižní Koreji jsou z velké části chráněné díky dlouhodobým kontraktům na LNG, jejichž cena je vázána na ceny ropy. I tak společnost Korea Electric Power před pár dny oznámila, že poprvé za téměř osm let zvýší ceny elektřiny. Náhlé ochlazení by mohlo donutit další energetické společnosti, aby se vydaly na spotový trh a nakoupily nouzové dodávky plynu za rekordně vysoké ceny. To se stalo minulou zimu.

Náklady na zajištění dodávek LNG vyvolaly politickou roztržku v Pákistánu. Opoziční politici zde požadují prošetření nákupů státního dovozce.

V Brazílii zase nejnižší průtok v povodí řeky Paraná za téměř sto let snížil produkci vodních elektráren a donutil energetické firmy spolehnout se více na plyn. Země zvýšila v červenci dovoz této suroviny na rekord a účty za elektřinu rostou. Vzhledem k tomu, že inflace v zemi je již tak vysoká, mohlo by to snížit šanci prezidenta Jaira Bolsonara na znovuzvolení v příštím roce.

Katar varoval, že nemůže uspokojit všechny

Ve světě se tak schyluje k mohutnému souboji mezi Asií, Evropou, Blízkým východem a Jižní Amerikou o dodávky LNG od vývozců jako Katar, Trinidad a Tobago a USA. „Máme obrovskou poptávku od všech našich zákazníků a bohužel nemůžeme uspokojit všechny,“ varoval tento měsíc katarský ministr pro energetiku Saad Kaabí. 

Američtí vývozci jsou připraveni dodávat více LNG než kdykoliv předtím, protože koncem roku budou uvedeny do povozu nové projekty. Ale protože více plynu putuje do zahraničí, doma ho bude k dispozici méně. Ceny plynu v USA jsou sice výrazně nižší než v Evropě a Asii, i tak se obchodují blízko nejvyšší úrovně od roku 2014. Zásoby plynu jsou pak pod pětiletým sezonním průměrem. Přesto se američtí těžaři z břidlic zdráhají zvýšit těžbu kvůli obavám, že by to snížilo jejich ziskovost a odradilo investory.

Sdružení amerických průmyslových spotřebitelů energie požádalo americké ministerstvo pro energetiku, aby omezilo vývoz z USA, dokud se zásoby nevrátí na normální úroveň. To by mohlo dále zhoršit nedostatek v zahraničí.

Průměrný člověk dříve obvykle nevěnoval příliš pozornost vývoji tržních cen plynu. To není jako u ropy, kde rozhodnutí OPEC téměř okamžitě ovlivní to, kolik zaplatí lidé u benzinových pump. Letos v zimě ale svět zřejmě zjistí, jak moc globální ekonomika závisí na zemním plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
před 10 hhodinami

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
před 17 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
2. 7. 2026

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
2. 7. 2026

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Evropský pohled