Velkou část českých domácností čeká razantní zdražení cen energií, a to až o tisíce korun ročně. Ceny elektřiny a plynu se můžou podle ekonomů zvýšit o víc než deset procent. Některé společnosti už klientům ceníky upravují. Jiné to s velkou pravděpodobností udělají do konce roku. Na burzách energie zdražily za posledních dvanáct měsíců bezmála na dvojnásobek.
Domácnosti zřejmě zaplatí citelně více za energie. U vytápění může jít i o tisíce korun navíc
6 minut
Domácnosti zřejmě zaplatí citelně více za energie
Svícení, vaření nebo vytápění elektřinou – za to všechno si teď Češi připlatí. Ve schránkách některých domácností se už teď objevuje oznámení o vyšší ceně. Ne každému je ale jasné, kolik po zdražení nakonec zaplatí.
„Musím připustit, že vyúčtování je pro většinu odběratelů stále nesrozumitelné. Mají pořád pochybnosti, jaký produkt vlastně odebírají. Dodavatelé dodávají změněný celý ceník v plném rozsahu, to znamená i těch produktů, které se netýkají daného odběratele. To znamená není to úplně optimální,“ konstatuje výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
V ceníku je nejdůležitější celková cena s DPH. Ta je včetně všech příplatků, třeba měsíčního poplatku za odběrné místo. A zapomenout nesmí odběratelé na to, že většinou jsou ceny uvedené za jednu megawatthodinu. Průměrná česká domácnost přitom spotřebuje asi tři až čtyři megawatthodiny ročně.
„Celkově lze tedy konstatovat, že si všichni zřejmě připlatíme kolem deseti procent, což v případě vytápění bude znamenat už tisíce navíc,“ dodává Gavor.
To, že je elektřina dražší, vnímá například i majitelka kavárny v Krkonoších. Když před jedenácti lety začínala, platila zálohy zhruba dvanáct tisíc korun ročně. Teď je to přes 35 tisíc. Její provoz je na elektřině závislý. Počítá s tím, že pokud ceny porostou, pocítí to i její zákazníci. „Mají většinou roboty, pece, všechno jede na elektřinu, určitě se to promítne do ceny zákusku, která teď už je docela velká, ale spotřebitel to určitě pocítí, nějaký nárůst bude,“ říká majitelka kavárny Alena Uxová.
Běžecké pásy, sauna, další cvičící stroje a hlavně svícení zase stojí za spotřebou v jednom pražském fitness centru. Jen co mohli po koronavirových restrikcích plně otevřít, stoupají jim náklady. Klienti se jim navíc ještě úplně nevrátili.
„Máme to nastavené tak, že cenu máme flexibilní podle aktuální ceny. Budeme zvažovat nějakou fixaci, ale čekáme, co udělá trh, jestli ceny půjdou nahoru, nebo se to uklidní,“ vysvětluje majitel tohoto fitness centra Jan Pulkráb.
Ceny energií porostou, míní analytici
Zdražovat vstupné ale ještě neplánují. „Nejsme rádi, že nám stoupají náklady, ale zatím váháme, jestli to opravdu promítnout do cen, protože to nechceme zase házet zpátky na zákazníky, takže vyčkáváme,“ dodal.
Zatímco tedy v tomto případě doufají, že se situace na trhu s energiemi uklidní, ekonomové takto optimističtí nejsou. „Souvisí to také s evropskou iniciativou zohlednit emise CO2 do cen energií. Takže nejenom letošní rok, ale i v následujících letech se dá bohužel očekávat, že ceny energií, tepla, ale i běžné elektrické energie či plynu budou růst,“ vysvětluje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Za růstem cen stojí podle odborníků také očekávaný konec jaderné energetiky v Německu a odklon od uhlí.
- Loni se v Česku poprvé více vyrobilo elektrické energie v jaderných elektrárnách než v těch hnědouhelných, konkrétně v poměru 37 procent ku 36. Mírně také stoupla produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů, připadá na ni podíl ve výši třinácti procent.
- Na burze za posledních dvanáct měsíců zdražila elektřina o 82 procent, cena plynu pak rostla ještě víc – v průměru skoro o devadesát procent.
- Některé společnosti už energie zdražují, například Pražská energetika podraží asi o sedm procent. Ceny u fixací na dva až tři roky zvyšuje také Bohemia Energy a přidává se i ČEZ.
Ceny uhlí na světových burzách jsou ale také na rekordním maximu. Můžou za to zřejmě čínské průmyslové zóny, kterým stoupla spotřeba elektřiny. Stejně tak v Japonsku, Jižní Koreji a v USA. Na burze se sice obchoduje s černým uhlím, někteří odborníci se ale domnívají, že jeho rostoucí cena by mohla vytáhnout nahoru i cenu toho hnědého pro domácnosti v Čechách.
„Předpokládám, že bude zvýšení marže těchto maloobchodníků a že to malí spotřebitelé, kteří kupují ještě uhlí do sklepa, pocítí,“ říká předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Tomáš Drápela.
Uhlím například doma topí i Helena Šeflová z Karlových varů. Do roku 2022 ale musí ze zákona koupit nový kotel. Na letošní zimu tak uhlí ještě kupovat bude. „To je špatné, pro důchodce a lidi s nižšími platy je to špatné, protože je to všechno drahé, nejsem také nadšená,“ uvedla. Jestli se zvedne cena za uhlí pro maloodběratele, jako je paní Šeflová, ukáže až čas.
Například hnědouhelný lom Vršany na Mostecku, který vlastní těžební společnost Seven Energy, podle mluvčí ceny nezvedal už několik let. A zdražovat se nechystá ani budoucna.
