Modernizační fond české energetiky nabídne zhruba 150 miliard korun. Dotace začne rozdělovat příští rok

3 minuty
Události: Miliardy na snížení emisí
Zdroj: ČT24

Ministerstvo životního prostředí představilo Modernizační fond, který má pomoci se snižováním emisí a podpořit obnovitelné zdroje. O to jak, kam a komu se bude rozdělovat zhruba 150 miliard korun, se ale už nyní vedou spory.

Třiašedesát hektarů na dohled od Prunéřova jsou oficiálně zemědělskou půdou, obilí ani brambory na ní ale nikdy neporostou. „Dříve zde bylo úložiště vedlejších energetických produktů z prunéřovské elektrárny, na to se navezla hlína, aby se to zrekultivovalo do podoby, jak to vidíme dnes,“ řekl mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký. 

Podle energetické firmy ČEZ jde o ideální místo pro solární panely. Podle ní však Modernizační fond s takovým využitím výsypek nepočítá. „Pokud chcete dekarbonizovat českou energetiku, tak se bez fotovoltaických elektráren neobejdete,“ uvedl mluvčí ČEZu Roman Gazdík.

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák se domnívá, že právě fotovoltaika je nejlevnější řešení, které může Česká republika zvolit pro navyšování podílu obnovitelných zdrojů.

Spor o velké hráče

Proti solárním parkům je Komora obnovitelných zdrojů. Kritizuje, že podle návrhu by většina peněz z fondu měla jít velkým elektrárnám a teplárnám. Podporu mají podle ní dostat taky obce nebo živnostníci.

„V budoucnu bude energetika otevřená všem, a to právě skrze malé a střední decentrální obnovitelné zdroje,“ soudí předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Modernizační fond, ve kterém mají být pro českou energetiku peníze z prodeje emisních povolenek, nabídne v následující dekádě odhadem 150 miliard. Má Česko přiblížit unijním cílům – a ty už s uhlím nepočítají. Dotace by měl začít rozdělovat příští rok.

  • Obnovitelné zdroje              60
  • Zásobování teplem                    40
  • Energetická účinnost                30
  • Zdroj: Návrh Modernizačního fondu

Nejvíc by měl fond přispět na rozvoj obnovitelných zdrojů, proměnu výroby tepla a úspory energií. Podle ministerstva životního prostředí ale půjde přesouvat peníze podle potřeby a dosáhnou na ně všichni hráči i různé technologie.

„Co bude úplně zásadní, bude naprostá změna teplárenství, na které jsou napojeny miliony lidí, takže se určitě bude přecházet z uhlí na plyn, popřípadě na jiná paliva,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). 

Kdy má Česko přestat využívat uhlí, posuzuje takzvaná uhelná komise. Datum má oznámit začátkem prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 30 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...