Francouzský prezident Emmanuel Macron se v úterý večer v Berlíně sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským prezidentem Andrzejem Dudou. Informoval je o výsledcích svého pondělního jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě a úterní schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Vrcholní představitelé Francie, Německa a Polska prohlásili, že chtějí zabránit válce v Evropě.
Chceme zabránit válce v Evropě, prohlásili Scholz, Macron a Duda. Francouzský prezident ostatní informoval o schůzce s Putinem
On-line přenos
Rusko-ukrajinský konflikt
- 5:33
V ukrajinských přístavních městech Mariupol a Oděsa přistáli ruští vojáci, uvádí Interfax. Místní novináři na internetu informují o tvrdých bojích.
- 5:24
Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, uvedl na Twitteru šéf ukrajinské diplomacie Kuleba. Napsal, že úderům čelí pokojná ukrajinská města.
- 5:21
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo vojenskou akci na Ukrajině a respektovalo její suverenitu a územní celistvost. Útok Ruska na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, řekl Stoltenberg. NATO chystá mimořádnou schůzku.
Scholz na setkání prohlásil, že ruský útok na Ukrajinu by měl dalekosáhlé politické, hospodářské a geostrategické důsledky a dodal, že cílem řešení ukrajinské krize je zabránit válce v Evropě. Duda podotkl, že situace v Evropě je nejvážnější od roku 1989, kdy se začaly hroutit komunistické režimy podřízené Sovětskému svazu. Také on se prý chce vyvarovat ozbrojenému konfliktu.
Macron shrnul postoj Západu do tří bodů. Prvním je zabránit válce, druhým udržení jednoty spojeneckých zemí a zajištění jejich ochrany a třetím pak obhajoba zásad, které Evropa za posledních třicet let rozvinula. „Mír a stabilita v Evropě jsou naším největším pokladem, který máme povinnost chránit,“ prohlásil francouzský prezident.
Evropa je podle Dudy svědkem bezprecedentního rozmístění ruských vojáků podél ukrajinských hranic. Kreml vojenskou přítomnost v pohraničí zdůvodňuje cvičením. Západ se ale obává přípravy možné invaze, což Moskva popírá.
Rusko zároveň od západních zemí, především od USA, žádá záruku, že se Ukrajina nestane členskou zemí Severoatlantické aliance. Pro NATO je ale poskytnutí podobné garance nepřijatelné, neboť žádná třetí země by neměla mít možnost rozhodovat, kdo se členem aliance stane a kdo ne.
„Je na nás, abychom našim společnostem zajistili klid. Je na nás, abychom zaručili mezinárodní právo a územní celistvost i zemím, které nejsou členy Evropské unie a NATO,“ řekl Polský prezident. Ukrajinu pak označil za zemi, která chce nezávislost a suverenitu.
Jednání v Kyjevě
Francouzský prezident se v úterý také sešel v Kyjevě se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, kterého také informoval o své pondělní schůzce s ruským prezidentem Putinem v Moskvě.
Jednání prý pomohlo předejít dalšímu zhoršení bezpečnostní krize kolem Ukrajiny, tvrdí Elysejský palác. Macron podle svých slov obdržel od Putina příslib, že ve sporu Moskvy a Západu ohledně Ukrajiny nebude následovat „zhoršení nebo vyostření“. Kreml však později popřel, že by Putin s Macronem uzavřeli jakoukoli dohodu.
Události: Další jednání o řešení rusko-ukrajinské krize (zdroj: ČT24)
Francouzský prezident dodal, že svůj cíl zabránit další eskalaci a dát prostor novým vyhlídkám považuje za splněný. Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov ale podle tiskové agentury TASS popřel, že by během jednání v Kremlu byla uzavřena nějaká dohoda.
Mluvčí reagoval na článek listu Financial Times, který napsal, že podle nejmenovaných francouzských představitelů Putin přislíbil, že nepodnikne na Ukrajině žádnou vojenskou akci. Údajně také řekl, že tisíce ruských vojáků, které jsou nyní v Bělorusku, se stáhnou, až skončí plánovaná společná cvičení. Podle Peskova se však ani nepředpokládalo, že by ruští vojáci v sousední zemi po skončení cvičení zůstali.
Vladimir Putin nicméně připustil mírný pokrok. „Mučil mě šest hodin otázkami, zárukami a návrhy, jak problém vyřešit. To je ušlechtilá mise,“ poznamenal ruský prezident. Jako jednu z hlavních překážek jednání a zdroj odporu Ruska k potenciálnímu vstupu Ukrajiny do NATO označil otázku Krymu.
„Pokud Ukrajina bude v NATO a pokusí se vojensky znovu získat Krym, evropské státy budou automaticky vtaženy do vojenského konfliktu s Ruskem,“ myslí si Putin.
Po schůzce v Kjevě Macron zdoplnil, že řešení krize může trvat ještě měsíce, ale že už existují konkrétní plány, jak spor vyřešit. Zároveň uvedl, že jak Zelenskyj, tak Putin se zavázali dodržovat minské dohody, jejichž cílem je ukončit boje na východní Ukrajině.
Macron podle deníku Ukrajinska pravda rovněž potvrdil, že další schůzka zástupců Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny se uskuteční 10. února v Berlíně. Prezident podle listu také doufá, že následovat by mohl summit vůdců uvedených zemí, kteří se naposledy sešli v prosinci 2019 v Paříži.
Trpělivá krasavice
Ukrajinský prezident na tiskové konferenci s Macronem zareagoval na Putinovo pondělní prohlášení, že Zelenskému se „nelíbí ani jediný bod minských dohod“. Ale „ať se líbí, nebo ne, buď trpělivá, moje krasavice“, protože jinak to nejde a minské dohody je třeba plnit, dodal ruský prezident.
Zelenskyj Putinovi rusky vzkázal, že Ukrajina bezesporu krasavice je, ale „moje“ (tedy Putinova) je „trošku přehnané“. A že Ukrajina je velice trpělivá, a tím i moudrá, protože to je důležité nejen pro ni, ale i pro Evropu a samotné Rusy. Na ukrajinské trpělivosti totiž závisí eskalace konfliktu, a proto Ukrajinci neodpovídají na provokace druhé strany, přestože na své půdě brání vlastní zemi.
Putinův výrok o krasavici podle agentury AFP vyvolal na ruskojazyčných stránkách spory, zda jde o narážku schvalující znásilnění, trestání dítěte či rozvernou hádanku ze sovětských časů. Mluvčí Kremlu ale ujistil, že ruský prezident měl na mysli jen to, že když se stát jednou k něčemu zaváže, musí své závazky splnit.
Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií UK o napětí mezi Ukrajinou a Ruskem (zdroj: ČT24)
Johnson: Sankce máme připravené
Pokud by Rusko zaútočilo na Ukrajinu, britské sankce budou připravené, napsal v článku pro deník The Times britský premiér Boris Johnson. Velká Británie podle něj také zvažuje umístění dalších jednotek britského letectva a námořnictva do východní Evropy, aby ji případně mohlo chránit.
„Britské sankce a další opatření budou připraveny na případný další ruský útok,“ napsal Johnson. „Vláda požádá parlament o nové pravomoci k uvalení sankcí na další osoby a subjekty, včetně jakýchkoliv společností napojených na ruský stát nebo působících v odvětví strategického významu pro Kreml,“ dodal.
Velká Británie chce posílit jednotky NATO v Estonsku, kterým aktuálně velí. V pobaltské zemi je v tuto chvíli asi dvanáct set aliančních vojáků. Do Polska k ukrajinské hranici Velká Británie na důkaz solidarity s Kyjevem pošle tři sta padesát vojáků. Do Polska se od soboty přesunuje také asi sedmnáct set amerických vojáků.
Johnson také uvítal rozhodnutí Německa zahrnout mezi sankce pozastavení plynovodu Nord Stream 2. „Žádné odvětví není důležitější než energetika. (…) Vítám prohlášení Německa, že projekt plynovodu Nord Stream 2 bude v případě (ruské) invaze přehodnocen,“ napsal premiér.
Biden jednal se Scholzem
O případném ukončení Nord Streamu 2 v pondělí večer informoval po setkání s německým kancléřem Scholzem americký prezident Joe Biden. USA, Německo a země NATO jsou podle šéfa Bílého domu připraveny společně reagovat na možnou ruskou agresi. Berlín společný postup potvrdil.
Britská ministryně zahraničí Liz Trussová se ve čtvrtek vypraví na jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. O den později do Moskvy pojede i britský ministr obrany Ben Wallace, oznámil Johnson. Do Kyjeva přijel i český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Podle zvláštního zpravodaje v Kyjevě Andrease Papadopulose mezi Ukrajinci silně rezonoval Lipavského výrok o tom, že za bezpečí Evropy se bojuje právě na ukrajinských hranicích. Podle Kyjeva je současná vlna solidarity ze strany Západu a vysoký počet diplomatických návštěv tím, co pomáhá Rusko zadržet od případné agrese.
Rusko shromažďuje desetitisíce vojáků u svých hranic s Ukrajinou, v Bělorusku, v Podněstří či na okupovaném Krymu, Západ se obává možné invaze. Státníci intenzivně jednají o mírovém řešení konfliktu.