Plynovod Jamal stále pracuje v obráceném režimu a nedodává plyn do Německa

Plynovod Jamal, který přepravuje ruský plyn přes Polsko do Německa, nadále pracuje v obráceném režimu a transportuje plyn ze západu na východ. Ukazují to aktuální údaje německého provozovatele plynovodní sítě Gascade. Průtok plynu do Německa se na měřicí stanici v tamní obci Mallnow zastavil v sobotu ráno a stále nebyl obnoven. Větší problémy to ale nezpůsobuje, ceny plynu v úterý dopoledne pokračovaly v mírném poklesu. Podle Gascade lze očekávat, že plynovod zůstane v obráceném režimu minimálně do středy, uvedla agentura Reuters.

List The New York Times (NYT) upozornil, že některé východoevropské země kvůli neshodám s Moskvou nekupují plyn přímo z Ruska, ale prostřednictvím kontraktů s jinými zeměmi. Podle ruské agentury Interfax stojí za obrácením toku plynovodu Jamal právě tyto takzvané reverzní kontrakty. Jejich označení je odvozeno od toho, že plyn od Ruska nakoupí západoevropské podniky a ty jej následně posílají zpátky na východ.

Na cenu plynu ale obrácený režim plynovodu Jamal zatím vliv nemá. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v prosinci vykazovala dopoledne pokles o více než půl procenta a držela se mírně nad 65 eury (1660 korun) za megawatthodinu (MWh). Později přešla do mírného zisku, ukazují data pro obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu.

Cena plynu je tak už hluboko pod maximem ze začátku října, kdy poprvé překonala 160 eur za MWh. Proti loňsku, kdy se pohybovala jen kolem patnácti eur za MWh, je ale nadále výrazně vyšší.

Na reverzní kontrakty už podle listu The New York Times plně přešla například Ukrajina. Ta má s Ruskem vážné politické neshody již od občanské války na východě Ukrajiny z roku 2014, kdy se Moskva zároveň zmocnila poloostrova Krym. Vývoz plynu z Ruska na západ Evropy zajišťuje sítí plynovodů společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml.

Reverzní kontrakty nicméně fungují pouze v případě existence tranzitu ruského plynu přes plynovody na území východoevropských zemí. Rusko se však v posledních letech snaží přejít na přímé dodávky do západní Evropy prostřednictvím podmořských plynovodů, které obcházejí východní Evropu a znemožňují reverzní kontrakty, upozorňuje The New York Times.

Nyní se Rusko snaží získat souhlas k zahájení provozu nově dokončeného plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Kritici tvrdí, že tento nový plynovod ve skutečnosti není zapotřebí a jeho účelem je posílit energetický vliv Moskvy ve východní Evropě.

Vybrané plynovody v západním Středomoří. Žlutě plynovod Maghreb-Evropa, modře Medgaz
Zdroj: Wikimedia Commons/Sémhur

Plynovod Jamal přivádí ruský plyn přes běloruské a polské území do Německa. Jeho kapacita je až třiatřicet miliard metrů krychlových ročně. Loni vypršela platnost smlouvy mezi Ruskem a Polskem týkající se tranzitu suroviny, ale Gazprom si může objednávat přepravní kapacitu v aukcích.

Polský provozovatel plynovodů Gaz-System v pondělí uvedl, že v současnosti neregistruje žádnou poptávku po tranzitu plynu do Německa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 1 hhodinou

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 3 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 4 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 6 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 7 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.