Jamalem přestal proudit ruský plyn do Evropy. Příčina je nejasná

Dodávky ruského plynu přes plynovod Jamal směrem na západ se v sobotu zastavily, vyplývá z dat provozovatele plynovodní sítě, společnosti Gascade. Agentura Interfax uvedla, že tok plynu byl přesměrován opačným směrem – ze západu na východ. Příčiny nejsou jasné.

Jak dlouho tento stav potrvá, se zatím neví, poznamenala agentura Reuters. Ruská, státem ovládaná společnost Gazprom později uvedla, že závazky vůči svým zákazníkům v Evropě plní.

Plynovod vede přes území Polska. Mluvčí tamní státní plynárenské společnosti PGNiG řekl, že množství plynu je výrazně nižší než obvykle, Polsko ho ale stále dostává nasmlouvané množství. Zástupce polského provozovatele plynovodů Gaz-System sdělil, že ruský plyn do země přichází v obráceném směru –⁠ tedy ze západu na východ. „V současnosti není poptávka po přepravě plynu směrem do Německa,“ uvedl.

Podle společnosti NET4GAS, která zajišťuje mezinárodní přepravu plynu do Česka, bude mít přerušení dodávek na republiku velmi malý dopad. „Česká republika odebírá plyn především z jiných přepravních tras. Proto v současné době neočekáváme snížení vstupních objemů do země,“ řekl mluvčí firmy Vojtěch Meravý.

Dodávky plynu z Ruska se ostře sledují v situaci, kdy ceny této suroviny v Evropě strmě vzrostly. Na vině je více faktorů, zejména ale vyšší poptávka po pandemii a nízké zásoby. Někteří kritici tvrdí, že Gazpromu tato situace vyhovuje a že se tak snaží tlačit na rychlé schválení plynovodu Nord Stream 2, který už je hotový a který bude přivádět plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Gazprom taková obvinění odmítá.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) a někteří europoslanci obviňují Gazprom, že nedělá dost pro zvýšení dodávek do Evropy. Ruský plynárenský gigant ovšem tvrdí, že vždy dodržuje své smluvní závazky, což potvrzují i jeho odběratelé v jižní a západní Evropě. Ti si žádné dodatečné dodávky plynu v době nejvyššího růstu cen od Gazpromu neobjednali, ukázal říjnový průzkum agentury Reuters.

Plynovod Jamal přivádí ruský plyn přes běloruské a polské území do Německa. Jeho kapacita je až 33 miliard metrů ročně. Loni vypršela platnost smlouvy mezi Ruskem a Polskem týkající se tranzitu suroviny, ale Gazprom si může objednávat přepravní kapacitu v aukcích.

Cena zemního plynu pro evropský trh na začátku října skokově vzrostla, za dva dny skoro o 60 procent nad 160 eur (tehdy 4070 korun) za megawatthodinu (MWh). Pak se začala snižovat, proti loňsku je ale pořád velmi vysoká.

Cena plynu stoupla za rok na více než čtyřnásobek

Kontrakt na dodání plynu v prosinci se v pátek odpoledne pohyboval kolem 66,10 eura (1695 korun) za MWh, ukazují data pro virtuální obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu. Před rokem se cena pohybovala kolem 15 eur (382 korun) za MWh.

V reakci na prudký růst cen plynu už zastavilo činnost několik dodavatelů, v České republice se to týká například společnosti Bohemia Energy, která měla skoro milion zákazníků. V Británii několik distribučních firem zkrachovalo, potíže mají i firmy v Německu.

V reakci na současný rychlý růst cen energií Evropská komise (EK) tento týden oznámila, že prověří výhody a rizika společných nákupů plynu, což podporuje část zemí sedmadvacítky. Evropská unie by mohla plyn v době nízkých cen nakupovat a skladovat pro pozdější využití. V současné době ale mezi státy Unie nepanuje jednotný postoj, jak si s vysokými cenami energií poradit.

Česká vláda jako okamžité řešení zdražování elektřiny a plynu zvolila dočasné zavedení nulové daně z přidané hodnoty (DPH) na listopad a prosinec, což je ale v rozporu s unijními pravidly. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) doufá, že vzhledem ke složité situaci bude mít Brusel pro tento krok pochopení a nezahájí s Českem řízení, případně je Praha připravena upravit návrh snížené DPH.

V polovině tohoto týdne ceny plynu i elektřiny v Evropě začaly klesat. Ruský prezident Vladimir Putin totiž Gazpromu nařídil začít čerpat plyn do evropských zásobníků, jakmile naplní zásobníky v Rusku. To by podle šéfa Gazpromu Alexeje Millera mohlo být po prvním listopadovém týdnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 31 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 33 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 2 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 3 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...