Dohodu o plynovodu Nord Stream 2 kritizují zákonodárci z devíti zemí včetně Česka. Pozdě, míní Jirušek

5 minut
Jirušek v Horizontu ČT24: Iniciativa na dokončení plynovodu nic nezmění
Zdroj: ČT24

Jedenáct zákonodárců ze Spojených států, Česka a dalších sedmi evropských zemí vydalo prohlášení kritizující rusko-německý plynovod Nord Stream 2 a nedávnou dohodu mezi Washingtonem a Berlínem o jeho dokončení. Varují před nárůstem vlivu Ruska na Evropu a před důsledky pro bezpečnost na Ukrajině. Podle Martina Jiruška z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě ale tato iniciativa přichází pozdě.

„My, předsedové zahraničních výborů našich příslušných národních parlamentů, nadále nesouhlasíme s projektem plynovodu Nord Stream 2 a s velkou lítostí jsme zaznamenali nedávné rozhodnutí Spojených států a Německa ohledně Nord Streamu 2, které má za následek návrat k dokončování plynovodu,“ píše se v prohlášení zákonodárců.

Česko má mezi signatáři dva zástupce: senátora Pavla Fischera (KDU-ČSL) a poslance Ondřeje Veselého (ČSSD). Kromě nich jsou pod textem podepsaní demokratický člen Senátu USA Bob Menendez, šéf zahraničního výboru britské Dolní sněmovny Tom Tugendhat, dva polští zákonodárci Marek Kuchinski a Bogdan Klich, Ukrajinec Oleksandr Merežko, irský poslanec Charles Flanagan a zástupci tří pobaltských států.

„Nord Stream 2 považujeme za geopolitický projekt sledující rozšíření ruského vlivu na Evropu skrze ovládnutí energetického trhu. Dokončení plynovodu posílí vliv ruského plynu v evropském energetickém mixu, ohrozí národní bezpečnost členských zemí EU a Spojených států a ohrozí již tak nejistou bezpečnost a svrchovanost Ukrajiny,“ uvedli politici z devíti zemí.

Fischer a Veselý poukazují na zhoršení pozice Ukrajiny

Fischer uvedl, že prohlášení politici připravovali společně v minulých týdnech. „Jsem rád, že se k němu mohli připojit nejen kolegové z parlamentů zemí EU, ale také ze Spojeného království a USA. Je v našem zájmu, abychom energetickou bezpečnost řešili společně.“

Nord Stream 2 podle něj posiluje vliv Ruska na evropském kontinentu. „Do nevýhodné situace se dostává Ukrajina, kterou nový tranzit plynu obchází,“ dodal. Za nutnost považuje hledání cest k energetice, která nebude na dodávkách z Ruska závislá. Společný apel chápe Fischer jako příležitost k dialogu o tom, jak zajistit bezpečnost občanů vůči režimům, které otevřeně popírají to, na čem stojí místní parlamentní demokracie.

Také Veselý potvrdil, že prohlášení podepsal. „Důvodem byla skutečnost, že podle mého to tady Německo s pragmatickým přístupem k diplomacii už přehnalo a Ukrajinu prostě hodilo přes palubu,“ podotkl.

Plynovod Nord Stream 2
Zdroj: Wikipedia.org/nord-stream2.com

Jirušek: Na zastavení projektu je pozdě

„Je to jakási deklarace, nicméně efekt na dokončení plynovodu to již mít žádný nebude,“ komentoval iniciativu zákonodárců v Horizontu ČT24 Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě.

„Česká republika ostatně spíš vystupuje jako jakýsi tichý podporovatel (plynovodu Nord Stream 2). Minimálně zhruba od roku 2017, kdy vešlo ve známost, jaké objemy plynu potečou a kudy potečou a (že) Česká republika bude v těchto dodávkách hrát poměrně významnou roli,“ pokračoval Jirušek.

„Je namístě se ptát, proč se proti Nord Streamu 2 nevzedmula tak ostrá aktivita v roce 2018, kdy se se stavbou začalo, v době, kdy již bylo možné vytýkat Rusku spoustu z věcí, které dělalo - ať už vůči Ukrajině, nebo další aktivity v západní Evropě,“ uzavřel.

Americký ústupek Německu

Nord Stream 2 je již dlouho zdrojem napětí mezi Německem a jeho spojenci z NATO. Plynovod, který vede Baltským mořem a vyhýbá se Ukrajině i Polsku, je nicméně velmi blízko dokončení.

USA dlouhodobě projekt kritizují a přistupovaly i k sankcím, v červenci nicméně Washington oznámil dohodu s Německem, která umožňuje dotažení stavby do konce bez dalších postihů. Obě země se zároveň zavázaly, že pokud Rusko využije plynovod jako politickou zbraň, uvalí na něj nové sankce.

Těmto slibům ale nevěří Ukrajina, která dohodu považuje za svou porážku, stejně jako Pobaltské státy nebo Polsko. Ve Varšavě vnímají rozhodnutí Washingtonu stavbu neblokovat částečně jako zradu. Polsko německo-ruský projekt kritizuje od začátku, považuje ho za zásadní bezpečnostní hrozbu. Na tomto postoji se navíc vzácně shoduje celé tamní politické spektrum.

Pro vládu amerického prezidenta Joea Bidena představuje dohoda s Německem ústupek, neboť šéf Bílého domu se už od nástupu do funkce usilovně snaží vylepšit pošramocené vztahy s Berlínem. Největší evropskou ekonomiku chce totiž mít po svém boku při případné konfrontaci s Čínou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zcela zničily íránské jaderné provozy, oznámil Trump

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.
02:17Aktualizovánopřed 47 mminutami

Sebevražedný útok na kostel v Damašku má dvacet obětí

Sebevražedný útočník zabil v kostele v Damašku na dvacet lidí a dalších 52 zranil. Uvedlo to podle agentury AFP syrské ministerstvo zdravotnictví. Resort vnitra tvrdí, že na kostel zaútočil muž, který se hlásil k teroristické organizaci Islámský stát. Útok odsoudila Francie.
před 1 hhodinou

Trumpova vláda propustila většinu zbývajících zaměstnanců Hlasu Ameriky

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dala v pátek výpověď stovkám novinářů Hlasu Ameriky (VOA). Propustila tak většinu zbývajících zaměstnanců a fakticky ukončila činnost této zpravodajské stanice financované Spojenými státy, informuje zpravodajský server BBC.
před 2 hhodinami

Turisté evakuovaní kvůli požáru na jihu Chorvatska se vrací do ubytování

Situace na jihu Chorvatska poblíž druhého největšího města Splitu, kde v sobotu vypukl požár, je podle českých cestovních kanceláří pod kontrolou. Hasiči už jen kontrolují ohniska. Evakuovaní turisté se mohli vrátit do svých původních ubytování. Žádné hotely nebyly při požáru poškozeny, uvedl místopředseda Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Jan Papež. V sobotu byly kvůli požáru z oblasti evakuovány stovky místních obyvatel a turistů, mezi nimi i desítky Čechů.
17:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čipy pro psy i kočky a jejich registrace. Evropské nařízení má omezit množírny

Mikročip povinně nejen pro psy, ale nově také pro kočky. Europoslanci v týdnu přijali usnesení, podle kterého by chovatelé zvířata měli mimo jiné registrovat v jednotné databázi. To má zkomplikovat existenci množíren. Část odborníků ale tvrdí, že by lépe fungovaly vyšší sankce. Podoba legislativy ještě není konečná, vyjadřovat se k ní budou také ministři členských zemí.
před 2 hhodinami

Záchranáři v Izraeli hlásí raněné po íránských útocích

V Tel Avivu se v neděli ráno rozezněly sirény protivzdušné obrany, která podle svědků agentur Reuters a AFP zasahovala nad Jeruzalémem. Izraelská armáda krátce předtím varovala, že Írán vypustil směrem na židovský stát balistické střely. Záchranáři hlásí necelou stovku zraněných. Armáda židovského státu odpoledne uvedla, že pokračovala s údery na Írán a zaměřila se i na cíle v okolí Búšehru, kde je jediná funkční íránská jaderná elektrárna.
07:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Američané přiblížili podrobnosti operace Půlnoční kladivo

Americký předseda sboru náčelníků štábů Dan Caine popsal průběh úderů USA na íránská jaderná zařízení v rámci operace s názvem „Půlnoční kladivo“ (Midnight Hammer). Zahrnovala více než 125 letadel a použití několika bombardérů B-2 rozmístěných nad Pacifikem jako „návnady“. Další B-2 shodily více než tucet masivních bomb na íránská zařízení Fordo a Natanz, zatímco rakety Tomahawk byly vypáleny na zařízení v Isfahánu. Příprava operace trvala měsíce a podle Cainea o ní věděl jen úzký okruh lidí.
17:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Před summitem NATO se podařilo překonat námitky Španělska k pěti procentům

Zástupci členských zemí NATO se v neděli dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se aliančního summitu, která počítá se zvýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP do roku 2035, uvedli podle agentury Reuters před vrcholnou schůzkou v Haagu diplomaté. Reuters píše, že se tak podařilo překonat dosavadní námitky Španělska.
19:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...