Jedenáct zákonodárců ze Spojených států, Česka a dalších sedmi evropských zemí vydalo prohlášení kritizující rusko-německý plynovod Nord Stream 2 a nedávnou dohodu mezi Washingtonem a Berlínem o jeho dokončení. Varují před nárůstem vlivu Ruska na Evropu a před důsledky pro bezpečnost na Ukrajině. Podle Martina Jiruška z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě ale tato iniciativa přichází pozdě.
„My, předsedové zahraničních výborů našich příslušných národních parlamentů, nadále nesouhlasíme s projektem plynovodu Nord Stream 2 a s velkou lítostí jsme zaznamenali nedávné rozhodnutí Spojených států a Německa ohledně Nord Streamu 2, které má za následek návrat k dokončování plynovodu,“ píše se v prohlášení zákonodárců.
Česko má mezi signatáři dva zástupce: senátora Pavla Fischera (KDU-ČSL) a poslance Ondřeje Veselého (ČSSD). Kromě nich jsou pod textem podepsaní demokratický člen Senátu USA Bob Menendez, šéf zahraničního výboru britské Dolní sněmovny Tom Tugendhat, dva polští zákonodárci Marek Kuchinski a Bogdan Klich, Ukrajinec Oleksandr Merežko, irský poslanec Charles Flanagan a zástupci tří pobaltských států.
„Nord Stream 2 považujeme za geopolitický projekt sledující rozšíření ruského vlivu na Evropu skrze ovládnutí energetického trhu. Dokončení plynovodu posílí vliv ruského plynu v evropském energetickém mixu, ohrozí národní bezpečnost členských zemí EU a Spojených států a ohrozí již tak nejistou bezpečnost a svrchovanost Ukrajiny,“ uvedli politici z devíti zemí.
Fischer a Veselý poukazují na zhoršení pozice Ukrajiny
Fischer uvedl, že prohlášení politici připravovali společně v minulých týdnech. „Jsem rád, že se k němu mohli připojit nejen kolegové z parlamentů zemí EU, ale také ze Spojeného království a USA. Je v našem zájmu, abychom energetickou bezpečnost řešili společně.“
Nord Stream 2 podle něj posiluje vliv Ruska na evropském kontinentu. „Do nevýhodné situace se dostává Ukrajina, kterou nový tranzit plynu obchází,“ dodal. Za nutnost považuje hledání cest k energetice, která nebude na dodávkách z Ruska závislá. Společný apel chápe Fischer jako příležitost k dialogu o tom, jak zajistit bezpečnost občanů vůči režimům, které otevřeně popírají to, na čem stojí místní parlamentní demokracie.
Také Veselý potvrdil, že prohlášení podepsal. „Důvodem byla skutečnost, že podle mého to tady Německo s pragmatickým přístupem k diplomacii už přehnalo a Ukrajinu prostě hodilo přes palubu,“ podotkl.
Jirušek: Na zastavení projektu je pozdě
„Je to jakási deklarace, nicméně efekt na dokončení plynovodu to již mít žádný nebude,“ komentoval iniciativu zákonodárců v Horizontu ČT24 Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě.
„Česká republika ostatně spíš vystupuje jako jakýsi tichý podporovatel (plynovodu Nord Stream 2). Minimálně zhruba od roku 2017, kdy vešlo ve známost, jaké objemy plynu potečou a kudy potečou a (že) Česká republika bude v těchto dodávkách hrát poměrně významnou roli,“ pokračoval Jirušek.
„Je namístě se ptát, proč se proti Nord Streamu 2 nevzedmula tak ostrá aktivita v roce 2018, kdy se se stavbou začalo, v době, kdy již bylo možné vytýkat Rusku spoustu z věcí, které dělalo - ať už vůči Ukrajině, nebo další aktivity v západní Evropě,“ uzavřel.
Americký ústupek Německu
Nord Stream 2 je již dlouho zdrojem napětí mezi Německem a jeho spojenci z NATO. Plynovod, který vede Baltským mořem a vyhýbá se Ukrajině i Polsku, je nicméně velmi blízko dokončení.
USA dlouhodobě projekt kritizují a přistupovaly i k sankcím, v červenci nicméně Washington oznámil dohodu s Německem, která umožňuje dotažení stavby do konce bez dalších postihů. Obě země se zároveň zavázaly, že pokud Rusko využije plynovod jako politickou zbraň, uvalí na něj nové sankce.
Těmto slibům ale nevěří Ukrajina, která dohodu považuje za svou porážku, stejně jako Pobaltské státy nebo Polsko. Ve Varšavě vnímají rozhodnutí Washingtonu stavbu neblokovat částečně jako zradu. Polsko německo-ruský projekt kritizuje od začátku, považuje ho za zásadní bezpečnostní hrozbu. Na tomto postoji se navíc vzácně shoduje celé tamní politické spektrum.
Pro vládu amerického prezidenta Joea Bidena představuje dohoda s Německem ústupek, neboť šéf Bílého domu se už od nástupu do funkce usilovně snaží vylepšit pošramocené vztahy s Berlínem. Největší evropskou ekonomiku chce totiž mít po svém boku při případné konfrontaci s Čínou.
