Dohodu o plynovodu Nord Stream 2 kritizují zákonodárci z devíti zemí včetně Česka. Pozdě, míní Jirušek

5 minut
Jirušek v Horizontu ČT24: Iniciativa na dokončení plynovodu nic nezmění
Zdroj: ČT24

Jedenáct zákonodárců ze Spojených států, Česka a dalších sedmi evropských zemí vydalo prohlášení kritizující rusko-německý plynovod Nord Stream 2 a nedávnou dohodu mezi Washingtonem a Berlínem o jeho dokončení. Varují před nárůstem vlivu Ruska na Evropu a před důsledky pro bezpečnost na Ukrajině. Podle Martina Jiruška z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě ale tato iniciativa přichází pozdě.

„My, předsedové zahraničních výborů našich příslušných národních parlamentů, nadále nesouhlasíme s projektem plynovodu Nord Stream 2 a s velkou lítostí jsme zaznamenali nedávné rozhodnutí Spojených států a Německa ohledně Nord Streamu 2, které má za následek návrat k dokončování plynovodu,“ píše se v prohlášení zákonodárců.

Česko má mezi signatáři dva zástupce: senátora Pavla Fischera (KDU-ČSL) a poslance Ondřeje Veselého (ČSSD). Kromě nich jsou pod textem podepsaní demokratický člen Senátu USA Bob Menendez, šéf zahraničního výboru britské Dolní sněmovny Tom Tugendhat, dva polští zákonodárci Marek Kuchinski a Bogdan Klich, Ukrajinec Oleksandr Merežko, irský poslanec Charles Flanagan a zástupci tří pobaltských států.

„Nord Stream 2 považujeme za geopolitický projekt sledující rozšíření ruského vlivu na Evropu skrze ovládnutí energetického trhu. Dokončení plynovodu posílí vliv ruského plynu v evropském energetickém mixu, ohrozí národní bezpečnost členských zemí EU a Spojených států a ohrozí již tak nejistou bezpečnost a svrchovanost Ukrajiny,“ uvedli politici z devíti zemí.

Fischer a Veselý poukazují na zhoršení pozice Ukrajiny

Fischer uvedl, že prohlášení politici připravovali společně v minulých týdnech. „Jsem rád, že se k němu mohli připojit nejen kolegové z parlamentů zemí EU, ale také ze Spojeného království a USA. Je v našem zájmu, abychom energetickou bezpečnost řešili společně.“

Nord Stream 2 podle něj posiluje vliv Ruska na evropském kontinentu. „Do nevýhodné situace se dostává Ukrajina, kterou nový tranzit plynu obchází,“ dodal. Za nutnost považuje hledání cest k energetice, která nebude na dodávkách z Ruska závislá. Společný apel chápe Fischer jako příležitost k dialogu o tom, jak zajistit bezpečnost občanů vůči režimům, které otevřeně popírají to, na čem stojí místní parlamentní demokracie.

Také Veselý potvrdil, že prohlášení podepsal. „Důvodem byla skutečnost, že podle mého to tady Německo s pragmatickým přístupem k diplomacii už přehnalo a Ukrajinu prostě hodilo přes palubu,“ podotkl.

Plynovod Nord Stream 2
Zdroj: Wikipedia.org/nord-stream2.com

Jirušek: Na zastavení projektu je pozdě

„Je to jakási deklarace, nicméně efekt na dokončení plynovodu to již mít žádný nebude,“ komentoval iniciativu zákonodárců v Horizontu ČT24 Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií na Masarykově univerzitě.

„Česká republika ostatně spíš vystupuje jako jakýsi tichý podporovatel (plynovodu Nord Stream 2). Minimálně zhruba od roku 2017, kdy vešlo ve známost, jaké objemy plynu potečou a kudy potečou a (že) Česká republika bude v těchto dodávkách hrát poměrně významnou roli,“ pokračoval Jirušek.

„Je namístě se ptát, proč se proti Nord Streamu 2 nevzedmula tak ostrá aktivita v roce 2018, kdy se se stavbou začalo, v době, kdy již bylo možné vytýkat Rusku spoustu z věcí, které dělalo - ať už vůči Ukrajině, nebo další aktivity v západní Evropě,“ uzavřel.

Americký ústupek Německu

Nord Stream 2 je již dlouho zdrojem napětí mezi Německem a jeho spojenci z NATO. Plynovod, který vede Baltským mořem a vyhýbá se Ukrajině i Polsku, je nicméně velmi blízko dokončení.

USA dlouhodobě projekt kritizují a přistupovaly i k sankcím, v červenci nicméně Washington oznámil dohodu s Německem, která umožňuje dotažení stavby do konce bez dalších postihů. Obě země se zároveň zavázaly, že pokud Rusko využije plynovod jako politickou zbraň, uvalí na něj nové sankce.

Těmto slibům ale nevěří Ukrajina, která dohodu považuje za svou porážku, stejně jako Pobaltské státy nebo Polsko. Ve Varšavě vnímají rozhodnutí Washingtonu stavbu neblokovat částečně jako zradu. Polsko německo-ruský projekt kritizuje od začátku, považuje ho za zásadní bezpečnostní hrozbu. Na tomto postoji se navíc vzácně shoduje celé tamní politické spektrum.

Pro vládu amerického prezidenta Joea Bidena představuje dohoda s Německem ústupek, neboť šéf Bílého domu se už od nástupu do funkce usilovně snaží vylepšit pošramocené vztahy s Berlínem. Největší evropskou ekonomiku chce totiž mít po svém boku při případné konfrontaci s Čínou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské rakety zabily v Kryvém Rihu čtyři lidi, drony mířily na Charkov

Při ruském raketovém útoku na Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti ve středu zemřeli čtyři lidé, dalších deset se zranilo, informuje ukrajinská agentura Ukrinform a list The Kyiv Independent. Po útoku podle místních úřadů vypukl požár. Rusko už dříve v noci podle letectva bránící se země na Ukrajinu vyslalo 74 dronů. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila více než čtyřicet z nich, dvě desítky nedosáhly cíle. Rusové zase tvrdí, že zničili 93 ukrajinských dronů.
10:33Aktualizovánopřed 22 mminutami

Palestinci hlásí devatenáct mrtvých po izraelském úderu na budovu UNRWA

Úřad palestinské civilní obrany napojený na teroristické hnutí Hamás ve středu oznámil, že při izraelském úderu na zdravotnickou kliniku Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) na severu Pásma Gazy přišlo o život nejméně devatenáct lidí. Izraelská armáda krátce nato oznámila, že v místě podnikla údery proti teroristům z hnutí Hamás.
08:35Aktualizovánopřed 35 mminutami

Tesle klesl odbyt o více, než se čekalo

Americké automobilce Tesla, kterou vede miliardář Elon Musk, v prvním čtvrtletí klesl odbyt o třináct procent na 336 681 vozů, oznámila ve středu firma. Propad je výraznější, než se čekalo. Vedle slabšího zájmu o nabízené elektromobily se na tom podle analytiků mohly podepsat i výzvy k bojkotu kvůli Muskově působení v administrativě prezidenta Donalda Trumpa.
před 2 hhodinami

Hasiči v Myanmaru vytáhli z trosek živého muže. Počet obětí přesáhl tři tisíce

Záchranáři vytáhli z trosek hotelu v myanmarském hlavním městě Neipyijto živého šestadvacetiletého muže, informovaly agentury AP a AFP. Naděje na nalezení dalších přeživších pět dní po ničivém zemětřesení ovšem slábne a záchranáři vyprošťují hlavně mrtvé. Počet obětí v Myanmaru přesáhl tři tisíce, uvádí Reuters a AP s odvoláním na tamní a čínská média. Myanmarská junta vyhlásila v rámci usnadnění pomoci po katastrofě dočasné příměří s místními povstalci.
12:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Maďarsko hodlá opustit Mezinárodní trestní soud, píše RFE/RL

Maďarsko se rozhodlo opustit Mezinárodní trestní soud (ICC), informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odvoláním na diplomatické zdroje v Maďarsku. Informace se objevila v den, kdy izraelský premiér Benjamin Netanjahu zemi navštíví, navzdory zatykači, který na něj vydal ICC kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Pásmu Gazy.
10:33Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump nechal Waltze ve funkci, aby nepřiznal chybu, píše WSJ

Americký prezident Donald Trump na veřejnosti hájil svého poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze po úniku utajovaných informací přes aplikaci Signal, ale v zákulisí zvažoval, zda ho má vyhodit, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). Trumpovi vadilo, že Waltz měl číslo na šéfredaktora časopisu The Atlantic, zároveň nechtěl vyhazovat své blízké spolupracovníky nedlouho po začátku svého mandátu, podobně jako to bylo během jeho prvního funkčního období.
před 6 hhodinami

Miska vah se v Súdánu obrací, zemi ale hrozí rozpad

Súdánská armáda (SAF) koncem března po dvou letech osvobodila hlavní město Chartúm. Někteří experti hovoří o bodu zvratu, jiní ale varují, že válka není u konce. Podle analytika Jana Havlíčka hrozí africké zemi rozpad. Povstalecké Jednotky rychlé podpory (RSF) podporují podle USA i odborníků Spojené arabské emiráty. Súdánská vláda stát žaluje u Mezinárodního soudního dvora kvůli podílu na genocidě. Abú Dhabí to popírá.
před 6 hhodinami

Rádio Svobodná Evropa posílá některé pražské zaměstnance na částečně placené volno

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) začalo v úterý posílat zaměstnance pražské centrály na částečně placené volno na základě překážek v práci. Médium totiž neobdrželo Kongresem vyčleněné prostředky na dubnový provoz. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa chce financování RFE/RL ukončit, rozhlasová stanice se proti tomu brání soudní cestou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...