Pro Česko je v kauze Vrbětice zásadní podpora EU, ne vyhošťování, řekl Kulhánek

Zařazení Česka na ruský seznam zemí, které nejsou přátelské, je vizitkou Moskvy, nikoli Prahy. V rozhovoru pro německý deník Süddeutsche Zeitung to prohlásil český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Řekl, že v kauze Vrbětice nejde o soutěž ve vyhošťování diplomatů, a že pro Česko je důležitá podpora od Evropské unie, o kterou se Praha opřít může.

„Přirozeně mě to netěší, ale je to špatné vysvědčení ne pro nás, ale pro Rusko,“ řekl Kulhánek o tom, zda je pro Česko ctí, nebo naopak přítěží, že je spolu se Spojenými státy na ruském seznamu. Tento rejstřík podle Kulhánka spor jen dále eskaluje, což v konečném součtu uškodí především Rusku. „Poté, co nás zapsalo na ten seznam, dostalo se nám podpory ze strany spojenců. Pro mě je zásadní, zda máme EU na své straně. A to máme,“ řekl.

Kulhánek také nesouhlasí s názorem, že by Česko stálo v kauze osamocené, protože řada spojenců sice vyjádřila solidaritu, ruské diplomaty ale nevypověděla. „Ruští velvyslanci v mnoha evropských zemích byli předvoláni. Některé země přikročily i k vyhoštění ruských diplomatů. Nejde však o žádnou soutěž ve vyhošťování,“ řekl.

Německo, které Kulhánek v úterý navštívil a kde jednal s šéfem německé diplomacie Heikem Maasem, žádné ruské diplomaty nevypovědělo. Podle zdrojů ČTK se cítilo být zaskočeno tím, že o celé kauze nebylo předem informováno. Němečtí diplomaté poukazují na to, že kolektivní vyhoštění je nezbytné koordinovat, což Praha zanedbala. Maas při setkání s Kulhánkem zdůraznil, že Německo se rozhodlo Česku pomoci především na diplomatické úrovni, mimo jiné se zajištěním chodu českého velvyslanectví v Moskvě.

Vyšetřovací verze je jen jedna

V Berlíně se hovoří i o tom, že v takto citlivé kauze je důležitý jednotný postoj země. Zatímco česká vláda tvrdí, že za výbuchy stáli ruští agenti, prezident Miloš Zeman zmínil i jinou vyšetřovací verzi, která zapojení Moskvy zpochybňuje. „Ne, je jen jedna verze,“ řekl český ministr zahraničí. Uvedl, že na důvěrném jednání s velvyslanci zemí NATO spojence o zjištěních informoval. „Žádný z partnerů neprojevil pochybnosti ohledně toho, co se dozvěděli od české vlády,“ dodal.

Stejně tak Kulhánek odmítá spekulace, že Česko chtělo kauzu zamést pod koberec výměnou za ruskou vakcínu Sputnik V. „To je nesmysl. Pokud chcete udělat nějaký obchod, musíte mít co nabídnout. Zde ale nic takového není,“ podotkl. Poukázal také na to, že o případu věděla již celá řada novinářů.

Pokud jde o sankce proti Rusku, je Kulhánek zastáncem pragmatického přístupu. „O hospodářských tématech nebo odzbrojování s Ruskem musíme mluvit. Rusko však samo preferuje konflikt. Snaží se spojence v EU a NATO štěpit,“ řekl s tím, že Moskva jedná podle hesla rozděl a panuj. I proto se podle Kulhánka nesmí dokončovaný německo-ruský plynovod Nord Stream 2 stát mocenským nástrojem ruské politiky. „Připouštím, že mě projekt Nord Stream 2 nijak zvlášť netěší,“ nastínil. Věří ale, že Německo pochybnosti a obavy rozptýlí.

Kulhánek dále řekl, že jak ve vztahu k Rusku, tak vůči Číně je nezbytný jednotný postoj Evropské unie. Názory, že by EU v zájmu tohoto postoje měla opustit v zahraniční politice princip jednomyslnosti a přiklonit se k většinovému rozhodování, ale odmítá. „Doba na to ještě nedozrála,“ řekl s tím, že v budoucnu si ovšem takovou změnu představit dokáže.

Změnu jednomyslnosti ve prospěch většinového rozhodování v zahraniční politice EU naopak podporuje trojice hlavních kandidátů na německého kancléře pro zářijové parlamentní volby: spolupředsedkyně Zelených Annalena Baerbocková, šéf konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet a volební lídr sociálních demokratů SPD Olaf Scholz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...