Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
Zasedání celostátního fóra začalo v kongresovém centru v Prachaticích v 9 hodin, volba předsedy byla na programu už během dopoledne. Krátce po deváté přednesli oba kandidáti své projevy. Po jedenácté hodině bývalý předseda strany a poslanec Ivan Bartoš oznámil, že post předsedy obhájil hned v prvním kole Hřib, jehož podpořilo 469 hlasujících ze 611. Witosze podpořilo 257 hlasujících.
Čtyřiačtyřicetiletý Hřib po zvolení řekl, že chce vést stranu tak, aby byla klíčovou součástí příští vlády bez Andreje Babiše (ANO). Dodal, že důležité budou už letošní podzimní komunální volby, které podle něj budou referendem o současném kabinetu. Znovuzvolený šéf Pirátů avizoval, že v následujících třech letech se Piráti chtějí připravit na úspěch v příštích sněmovních volbách. „Úkolem opozice není to, aby křičela. Opozice má mít konkrétní řešení a připravit se na další volební období, aby byla schopna převzít vládu,“ míní Hřib.
Hřib se stal předsedou Pirátů předloni v listopadu poté, co kvůli neúspěchu v krajských a senátních volbách rezignovalo vedení dlouholetého předsedy Bartoše. Porazil tehdy bývalého pražského senátora Lukáše Wagenknechta se slibem reforem, které měly zlepšit vnitřní fungování strany a zajistit lepší výsledky ve volbách do sněmovny.
V sobotní kandidátské řeči Hřib podotkl, že když stranu v roce 2024 přebíral, veřejnost Pirátům předpovídala krach. „Bylo za námi několik volebních neúspěchů a konec vládního angažmá. Ale žádný krach se nestal, což je práce nás všech. Rozhodli jsme se pro novou pirátskou vlnu, udělali jsme vnitrostranické změny, udělali nás akceschopnější a přestali jsme sami sobě ubližovat,“ zdůraznil.
Piráti ve sněmovních volbách obdrželi necelých devět procent hlasů a získali osmnáct mandátů. V novém volebním období budou v opozici. „Já chci, aby Piráti byli sebevědomou, konstruktivní a tvrdou opoziční silou. Chci, abychom byli lídry opozice, která nejen kritizuje, ale také má plán. Plán na dostupné bydlení, plán na to, jak zlevnit lidem potraviny, plán na to, jak snížit životní náklady a jak udělat z naší země moderní stát,“ zdůraznil Hřib na sobotním kongresu.
Úspěch ve sněmovních volbách podle něj nebyl náhoda. Dodal, že pro Piráty je nadále zásadní, aby fungoval právní stát. Stejně tak je prioritou ukotvení Česka v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Nyní a ani do budoucna si nedokáže představit spolupráci s žádnou ze současných vládních stran ANO, SPD a Motoristé. „Jedná se o koalici, která si jen řeší vlastní zájmy,“ uvedl s tím, že pro některé současné koaliční činitele je nejdůležitější získání imunity, s níž by se vyhnuli trestnímu stíhání. Týká se to podle něj premiéra Babiše i předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD).
Hřib také poznamenal, že všechny současné opoziční strany mají pro Piráty zajímavý koaliční potenciál. „Sice soupeříme o podobné voliče, ale v nejdůležitějších hodnotových otázkách musíme stát s těmi, s nimiž soutěžíme. Jen tak máme šanci porazit Babiše a jeho ještě nebezpečnější poskoky,“ domnívá se.
Prioritou Witosze byla finanční stabilizace strany
Witosz se účastnil voleb předsedy Pirátů i v minulosti. V roce 2022 neprošel přes první kolo, posledně z volby odstoupil a vyjádřil podporu Wagenknechtovi. „Musíme finančně stabilizovat stranu, protože základem dobrého hospodaření v tomto státě je zejména dobře hospodařit s naší stranickou pokladnou,“ řekl ve své úvodní řeči na fóru. Je podle něj také nutné rozšířit stranickou základnu, protože v komunální politice můžou Piráti mít stěžejní vliv na kvalitu života občanů. „Zároveň musíme znovu takříkajíc obsadit kraje, abychom mohli přenášet náš program do způsobu rozvoje území, integrované dopravy, životního prostředí a tak dále,“ doplnil Witosz.
Ten dále sdělil, že přichází proto, aby podpořil ty, jejichž chuť pracovat je větší než osobní ambice. „Ambice nejsou špatné, ale musí být vždy podloženy konkrétní a reálnou dlouhodobou prací. Protože ambice může mít každý, ale dlouhodobě pracovat pro stranu a pro stát, to je to, oč tady běží. A toho já chci být jako předseda symbolem,“ dodal.
Politolog Jakub Stauber už v pátek zmínil, že Witosz je komunální politik, jehož odborností je především doprava. „To, co kritizuje na současném, ale i trochu na minulém vedení, je, že strana se orientuje na politický marketing a málo se věnuje rozvoji členské základny a generování expertízy, což jsou obecné problémy téměř všech politických stran v České republice, a to by chtěl pan Witosz změnit,“ míní Stauber.
Piráti zvolili i místopředsedy
Pozice místopředsedů obhájili předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Richterová a poslanec Šmída. Richterová řekla, že chce ve vedení strany zastupovat rozumnou sociální politiku a řešení v ekonomických tématech, která zohlední, co potřebují rodiny. Zmínila podporu dostupného bydlení či růst rodičovského příspěvku. „To je hlavní politická agenda, kterou hájím a kde zastupuji půl milionu voličů, kteří nás vyslali do sněmovny. Ráda bych ji nesla i v předsednictvu strany,“ uvedla. Za velmi dobrou označila spolupráci s Hřibem a ráda by v ní pokračovala.
V souboji o místo v nejužším vedení uspěli také místopředsedkyně poslaneckého klubu Stojanová a podnikatel Hlavenka. Ve druhém kole volby místopředsedů hlasovalo 589 členů strany. Šmída obdržel 434 hlasů, Stojanová získala 419 hlasů, Hlavenku podpořilo 366 hlasujících a Richterová získala 322 hlasů. Místopředsedou se chtěl stát i student politologie Zacharias Samuel Fischer, který ovšem vypadl již v prvním kole. Do volby místopředsedů propadl i neúspěšný uchazeč o předsednickou pozici Witosz, který neuspěl ve druhém kole.
„Pro mě je to obrovský závazek a Pirátům a Pirátkám jsem hodně děkovala. Beru to hlavně jako symbol, že Piráti a Pirátky chtějí stále dávat prostor mladé generaci. Já jsem tomu moc ráda, protože mladí voliči nás dlouhodobě ve volbách favorizují, tak tohle snad dobře ukazuje, že mladou generaci bereme vážně, jak směrem navenek, tak i uvnitř Pirátské strany,“ uvedla ke svému zvolení v rozhovoru pro ČT Stojanová.
Šmída, který obhájil post místopředsedy, očekává kontinuitu. Zmínil ale i body, které bude chtít vedení strany zlepšit. „Chceme nabrat členy, chceme udělat kvalitní komunální kandidátky, chceme znovu rozpohybovat spolupráci s odborníky a s resortními týmy,“ vyjmenoval a dodal, že velmi důležitá je i opoziční práce v Poslanecké sněmovně.
Piráti ve sněmovně po loňských říjnových volbách díky zisku téměř devíti procent hlasů posílili ze čtyř na osmnáct poslanců. Jsou čtvrtým nejsilnějším klubem a stejně jako v posledním roce uplynulého volebního období patří do opozice. V posledních komunálních volbách získali jako navrhující strana v obcích 274 mandátů, obhajovali jich přitom 358.
Politologové nevidí ve volbě nového vedení Pirátů žádné překvapení
Politologové žádné zásadní překvapení ve volbě nového vedení Pirátů nevidí. „Piráti na tom jsou teď velmi dobře. Zčtyřnásobili počet svých poslanců, daří se jim. Nemají proto důvod, aby dělali nějaké změny,“ podotkl vedoucí katedry politologie Masarykovy univerzity Otto Eibl.
„Je vidět, že opoziční role Pirátům sedí. Jsou dostatečně ostří a mají velké cíle. Jen já bych byl opatrnější v těch prohlášeních,“ dodal Eibl, který myslel především Hřibovo tvrzení o komunálních volbách. Předseda Pirátů uvedl, že se bude jednat o referendum o současné Babišově vládě. „Myslím si, že tohle možná platí jen o velkých městech, ale v republice je více než šest tisíc obcí. A navíc komunální volby jsou naprosto odlišné a nedají se nazvat referendem o vládě,“ míní Eibl.
Podle Petra Jüptnera z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy budou muset Piráti v současném volebním období více bojovat o své postavení. V opozici ve sněmovně se totiž potkávají se subjekty, které mají podobný typ voličů. „Velmi by jim pomohla konkrétní kompetence, což vidím například v oblasti digitalizace,“ poznamenal Jüptner.
Dodal, že se nedalo očekávat, že si Piráti po loňských úspěšných sněmovních volbách nějak zásadně změní vedení. Rozhodně ne v podobě svého předsedy. „Zdeněk Hřib si navíc umí získat mediální pozornost,“ konstatoval politolog. Podle něj by se ale strana měla nyní více zaměřit především na komunální politiku. Na rozdíl od celorepublikové scény totiž na nižší úrovni v posledních letech moc neuspěla. „Úkolem by mělo být návrat do krajů, kde Piráti ztratili své pozice,“ myslí si Jüptner.
