Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
„Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá prezidenta republiky, aby respektoval Ústavu ČR a bez zbytečného odkladu jmenoval členy vlády, jsou-li mu předsedou vlády navrženi. Posuzovat vhodnost jednotlivých kandidátů na členy vlády je úlohou Poslanecké sněmovny, která pak jedině vyjádří, nebo nevyjádří vládě svou důvěru,“ stojí v usnesení, které podpořilo 101 ze 183 poslanců.
Předseda Motoristů Petr Macinka v této souvislosti ještě před schválením usnesení řekl, že pokud prezidenta dolní komora vyzve, je na něm, zda bude vůli suveréna moci, což je parlament, respektovat, nebo nebude. „Nerespektuje návrh předsedy vlády a teď ještě nebude respektovat vůli sněmovny,“ podotkl Macinka s tím, že situace se tak posune. Kroky prezidenta současně odmítl předjímat.
Později Macinka Radiožurnálu řekl, že hlava státu by přijaté usnesení měla vnímat vážně a Pavlův přístup k výkladu ústavy označil za velmi sporný. Pokud by prezident pohrdal vůlí dolní parlamentní komory, cítí se prý Macinka zavázán k tomu, aby se sněmovny zastával.
„Kancelář prezidenta republiky bere na vědomí dnešní usnesení sněmovny týkající se postupu při jmenování členů vlády. Prezident republiky vede jednání o členech vlády výhradně s předsedou vlády. Premiérovi své argumenty k nejmenování navrženého kandidáta (pozn. redakce Filipa Turka) sdělil,“ reagoval Hrad.
Dále uvedl, že je nezadatelným právem sněmovny zaujímat stanoviska ve věci jmenování ministrů, komora ale nemůže prezidentovi ukládat povinnosti ani stanovovat, jakým způsobem má postupovat. Usnesení prezidentův dosavadní názor nezměnilo. „Přijaté usnesení Poslanecké sněmovny tedy nic nemění na dosavadním stanovisku prezidenta republiky v této věci,“ dodal Hrad.
Pavel odmítl jmenovat Turka členem vlády jako jediného z navržených adeptů se zdůvodněním, že poslanec opakovaně prokazoval nedostatek respektu vůči českému právnímu řádu. Počet, intenzita a dlouhodobý charakter tohoto chování svědčí o tom, že v jeho případě nejde o jednorázové excesy kupříkladu z mladické nerozvážnosti, uvedl prezident v dopise premiérovi.
Kritika opozice
Zástupci opozice během sněmovní diskuse připomínali, že nynější koaliční politici v minulosti hájili právo předchozího prezidenta Miloše Zemana nejmenovat Jana Lipavského (nyní za ODS) ministrem zahraničí.
Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) naopak poukazoval na to, že prezident by měl jmenovat členy vlády bez zbytečného odkladu a bez jejich hodnocení. Odvolával se přitom na názory bývalého předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského i někdejšího premiéra a předsedy ODS Petra Fialu.
Šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob označil předloženou koaliční výzvu za snahu „okopávat panu prezidentovi kotníky“. Je to podle něj nezbytná úlitba jednomu z koaličních partnerů, tedy Motoristům. Michal Zuna (TOP 09) označil navrhované stanovisko za pokrytecké, groteskní a schizofrenní. Připomenul, že Macinka před čtyřmi lety kvitoval Zemanovo odmítání Lipavského, kterého označil za „nedospělého fracka“.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib pokládá počínání koalice za velice nevyspělé. „Pokud nesouhlasíte, podejte ústavní žalobu a nevymýšlejte nesmyslné deklarace,“ prohlásil. Výzvu vládě, aby na prezidenta podala kompetenční žalobu, doporučil také Jiří Pospíšil (TOP 09). Vláda, premiér i Motoristé však toto řešení dosud odmítali.
„Není to ani vrtoch starce, ani vyřizování si osobních účtů,“ uvedl lidovec Petr Hladík s poukazem na to, že prezident jmenoval jiné členy vlády, i když k němu byli v minulosti nevybíravě kritičtí.
Sněmovna nakonec žádný z opozičních návrhů k tomuto bodu neschválila. Místopředseda STAN Karel Dvořák neprosadil usnesení, podle něhož výkon veřejné moci předpokládá loajalitu k ústavnímu pořádku a jeho hodnotám, že odpovědnost za složení vlády má premiér a že aktuální postup prezidenta nelze zaměňovat za hodnocení odbornosti a politické kvality kandidátů. Sněmovna tak ani nevyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby po dohodě v koalici navrhl místo Turka osobu důvěryhodnou a kompetentní a už dále nezatěžoval veřejnost nedůstojným kabaretem.
Zařazení bodu prosadila v úterý do programu schůze koalice ANO, SPD a Motoristů na návrh ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé). Na jeho znění se podle premiéra dohodla celá vládní koalice.
Vláda v pondělí jmenovala Turka vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal. Jako zmocněnec má působit na ministerstvu životního prostředí, které prozatímně vede vicepremiér a ministr zahraničí Macinka.
Sněmovna nemůže prezidenta úkolovat, míní ústavní právník
V systému dělby moci nemůže sněmovna prezidenta úkolovat, nejde o vztah nadřízenosti a podřízenosti, řekl ústavní právník a pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Ondřej Preuss. Usnesení vnímá jako poměrně asertivní krok.
Preuss dále sdělil, že stěžejní pro sestavení vlády je skutečně otázka důvěry, v tom mají poslanci pravdu. Důvěru vládě sněmovna vyslovila ve čtvrtek.
Marie Zámečníková z katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity konstatovala, že jediným nástrojem v nynějším sporu koalice s prezidentem je kompetenční žaloba. „Pokud ji Andrej Babiš nepodá, tak situace bude taková, jaká je,“ podotkla.
Politolog Ústavu veřejné správy a sociální politiky Lukáš Vomlela míní, že usnesení má spíše symbolickou rovinu, „Myslím si, že je to poměrně zajímavý krok, který může zvýšit tlak na prezidenta,“ uvedl. Nemyslí si však, že bude mít na Pavla velký vliv. Hlava státu podle něj nemá moc prostor ke změně svého chování vzhledem k tomu, jak doteď komunikovala svoje postoje k Turkovi. Vomlela považuje za důležité, že deklarace nezmiňuje konkrétní jména. Vidí v tom snahu premiéra Babiše nevyostřovat spory s prezidentem.
