Prezident Miloš Zeman odmítá jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Vyčítá mu údajně nízkou kvalifikaci nebo vztahy k Izraeli, visegrádské čtyřce a sudetským Němcům. Ústava podle Zemana neukládá povinnost, aby musel akceptovat každý návrh, který je mu předložen, s čímž vznikající kabinet nesouhlasí. Výhrady má Hrad i k dalším kandidátům na ministry, ty ale jmenuje. Zeman to uvedl v prohlášení, které na webu Pražského hradu zveřejnil jeho mluvčí. Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) chce oznámit své další kroky v pondělí po schůzce s prezidentem v Lánech.
Zeman odmítl jmenovat Lipavského
„Ve snaze přispět k ustavení nové vlády neodmítne prezident republiky svůj podpis na jmenování ministrů, pouze na problém nízké odbornosti a preference politických, respektive stranických funkcí, upozornil předsedu vlády,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Nepřekročitelné výtky má prezident ale k Janu Lipavskému. Vadí mu kvůli tomu, že má jen bakalářský titul a odevzdal údajně málo kvalitní závěrečnou práci, že jeho postoj k visegrádské spolupráci nebo Izraeli je podle Hradu v rozporu s programovým prohlášením Fialovy vlády a že prý navrhl, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky. Lipavský opakovaně odmítl, že by s Izraelem nebo V4 nechtěl spolupracovat.
Sudetští Němci považují Zemanovo vytažení sudetské karty za absurdní. Jejich nejvyšší představitel Bernd Posselt míní, že ke „strašení zlým sudetským Němcem“ se uchyluje v Česku jen ten, kdo nevidí žádné jiné východisko vnitropolitických sporů. Posselt si dlouhodobě přeje, aby se některý z dalších sjezdů uskutečnil v Česku. Zdůrazňuje ale, že se tak stane pouze, až proti tomu nebude mít Praha námitky.
V minulosti Zeman dočasně pověřil řízením stejného ministerstva Jana Hamáčka (ČSSD), který pouze s maturitou zastával i funkci ministra vnitra a prvního místopředsedy vlády.
„Prezident republiky konstatuje, že Ústava ČR neukládá prezidentu republiky povinnost akceptovat každý návrh, který je mu předložen. Naopak, ústavodárcův výraz 'návrh' implikuje, že tento návrh může být jak přijat, tak odmítnut, jinak by nebyl návrhem,“ dodal ve stanovisku prezidentův mluvčí.
Spor o výklad ústavy
Je potřeba, aby Ústavní soud jednou provždy vyřešil otázku kompetencí ohledně jmenování nových členů vlády, uvedl v pátek designovaný premiér Petr Fiala (ODS). Po pondělní schůzce s prezidentem Zemanem v Lánech chce oznámit konkrétní kroky. Už dříve řekl, že bude nucen podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, pokud prezident nejmenuje všechny ministry nové vlády.
Na nutnosti podání této žaloby se shodují i další šéfové stran vznikající vlády SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský už dříve odhadl, že takové řízení by mohlo trvat dva až pět měsíců.
„Kompetenční žaloba je jedna z variant, ale podle mého názoru až ta nejzazší. Protože samozřejmě znamená výrazný časový posun,“ okomentoval pro Český rozhlas Radiožurnál vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář.
Bartoš: Piráti za nominací stojí
Předseda Pirátů Ivan Bartoš sdělil, že strana plně stojí za nominací Lipavského. Zopakoval, že jde o kvalitního a kompetentního kandidáta, který reprezentuje koaliční program vznikající vlády.
„Ta se opírá o hlasy lidí při volbách, což je klíčové. Není možné z těchto principů ustupovat. Občané se potřebují spolehnout na platnost zákonů v této zemi, že žijeme v parlamentní demokracii a že má jejich hlas ve volbách smysl,“ zdůraznil Bartoš a připomněl, že Zeman dříve zastával názor, že prezident nemá pravomoci kandidáty na ministry „kádrovat“.
Podobně se vyjádřil i Lipavský. „Platí má nominace na post ministra zahraničí, za kterou stojí i K5 včetně premiéra Petra Fialy. Reprezentuji a chci prosazovat koaliční program vznikající vlády, která se jasně opírá o hlasy lidí ve volbách,“ poznamenal.
Předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný označil argumenty Hradu za „malicherné, až nicotné“. „Já pana kolegu znám z Poslanecké sněmovny čtyři roky. On tam skutečně působil jako naprosto věrohodný a respektovaný expert na zahraniční politiku. Toto mi přijde naprosto nedůstojné,“ řekl v pátečních Událostech, komentářích.
Současný prezident v roce 1998 v roli předsedy ČSSD a budoucího premiéra vyjádřil přesvědčení, že prezident nemá podle ústavy právo odmítnout některého z ministerských kandidátů. Tisk v té době uváděl, že důvěru tehdejšího prezidenta Václava Havla nemají jako případní kandidáti na funkce ministra zahraničí a ministra vnitra Jan Kavan a Václav Grulich.
„Naprosto chápu právo pana prezidenta mít informace o těchto záměrech…, ale pokud jde o jakési personální veto, tak se domnívám, že by to bylo v rozporu s příslušným článkem ústavy,“ řekl Zeman v červenci 1998. Prezident Havel vládu premiéra Zemana i s ministry Kavanem a Grulichem ten samý měsíc jmenoval.
Za adekvátní považuje Zemanův postup jeho předchůdce v prezidentské funkci Václav Klaus. „Nemáme prezidentský systém, aby mohl vládu nadiktovat prezident, nemáme ani premiérsko-kancléřský systém, v němž vládu nadiktuje předseda vlády. Náš systém je jiný a vyžaduje, aby mezi prezidentem a premiérem došlo k dohodě,“ uvedl Klaus ve stanovisku pro server iDNES.cz.
Ústava podle něj neříká, že prezident musí premiérův návrh přijmout. Podle Klause je nedůstojné, aby byl politický problém, jehož řešení vyžaduje kompromis, převáděn podáním žaloby. Dodal, že Lipavský na funkci ministra zahraničí nemá.
Pohled ústavního práva
Ústavní právníci se shodují, že prezident nesmí při výkonu pravomocí zohledňovat své osobní či politické sympatie ke konkrétním lidem. Odepřít jmenování ministra by podle nich mohl jen tehdy, pokud by mu bránila právní překážka na straně kandidáta. Pokud se Fiala obrátí na Ústavní soud, bude mít podle nich šanci uspět. Shodli se, že vláda je odpovědná sněmovně, ne prezidentovi.
Že prezident nesmí při výkonu pravomocí zohledňovat své osobní či politické sympatie ke konkrétním lidem, si myslí ústavní právník Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. I podle ústavního právníka Jana Wintra je povinen jmenovat členy vlády tak, jak je navrhl předseda vlády, na čemž se shodují komentáře ústavy i dosavadní praxe.
Případný verdikt ve prospěch Fialy očekává například emeritní soudce Ústavního soudu Stanislav Balík. „Zcela jednoznačně bych rozhodl ve prospěch navrhovatele, tedy předsedy vlády. Ústava zní jasně – prezident na návrh předsedy vlády jmenuje členy. Není tam žádná možnost, že by si mohl vybírat,“ řekl pro ČT. Dodal, že to, že je v ústavě napsáno „jmenuje“, znamená, že prezidentu nedává jinou možnost.
Varianty dalšího vývoje
Existuje pět variant řešení situace kolem resortu zahraničí. Nejpravděpodobněji nechá Fiala sebe nebo jiného člena vlády pověřit vedením ministerstva. Prezident tak jmenuje nový kabinet bez Lipavského. Poté ho premiér na post navrhne znovu. Pokud hlava státu nevyhoví, přijde na řadu kompetenční žaloba.
Jako méně pravděpodobné se jeví, že Fiala jmenování celé vlády kvůli Lipavskému odmítne a na Ústavní soud se obrátí ihned. Nástup nového kabinetu by se tím oddálil.
Následují ještě tři varianty, ty jsou ale nepravděpodobné. V té první by se Lipavský své nominace vzdal. V dalších by ustoupil buď premiér, nebo prezident.
Šéf Senátu a místopředseda ODS Miloš Vystrčil pro ČT uvedl, že je třeba, aby nová vláda nastoupila co nejrychleji. „Ale zároveň je potřeba to udělat tak, aby to bylo v souladu s ústavou. Předpokládám, že to všechno budeme ještě jednou zvažovat,“ řekl s tím, že jako první přijde na řadu pokus o přesvědčení prezidenta o změně názoru. „Pokud se to nepodaří, tak dojde ke kompetenční žalobě,“ dodal.
V domluvu doufá také Výborný. „Já chci pořád věřit v to, že se ještě v pondělí podaří nějakým způsobem panu prezidentovi vysvětlit, že si skutečně za veškerou nominací tak, jak ji přednesl Petr Fiala, stojíme,“ sdělil. Po pondělním setkání se podle něj bude konat jednání všech pěti předsedů nastupující vládní koalice SPOLU a Pirátů se STAN. Výborný dodal, že Česko není aktuálně v takové situaci, aby si mohlo dovolit otálet se jmenováním nové vlády.