Ruská vláda označila Česko a USA za země, které nejsou přátelské. Další krok k eskalaci vztahů, reaguje Praha

Ruská vláda schválila seznam zemí, které nejsou přátelské, přičemž do něj zařadila jen Českou republiku a Spojené státy. Zároveň stanovila maximální počet lidí v Rusku, kteří pro tyto země smějí pracovat. V případě Česka jde o devatenáct osob, zatímco pro USA nesmí pracovat nikdo. Příslušné nařízení bylo zveřejněno na oficiálním internetovém portálu právních informací. Podle Prahy jde o další krok k eskalaci vztahů nejen s Českem, ale i s Evropskou unií. Předseda Evropské rady Charles Michel Česku vyjádřil plnou solidaritu.

Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova uvedení jen dvou států na seznamu zemí, které vůči Rusku nejsou přátelské, odráží ochotu Moskvy vést dialog. „Moskva soustavně zdůrazňuje svou připravenost k dialogu,“ citovala agentura TASS reakci Peskova na zařazení pouze České republiky a USA na seznam.

List Kommersant připomněl, že vláda sestavila seznam na základě prezidentského dekretu „O aplikaci protiopatření na nepřátelské akce jiných států“. Tento dokument podepsal šéf Kremlu Vladimir Putin 23. dubna v době nových diplomatických konfliktů.

V nyní zveřejněném vládním nařízení se uvádí, že seznam obsahuje státy, které „provádějí nepřátelské akce proti Ruské federaci, proti občanům Ruské federace nebo proti ruským právnickým osobám“.

Stanovují se limity pro počty osob, které se nacházejí na území Ruské federace a s nimiž mohou diplomatická zastoupení, konzulární úřady, státní orgány a instituce zemí uvedených v seznamu uzavírat pracovní smlouvy. V přiložené tabulce je u Spojených států nula a u České republiky číslice 19.

MZV: Další krok k eskalaci vztahů

Podle českého ministerstva zahraničí tento krok Moskvy jen dále stupňuje napětí ve vztazích s Českem, ale i s Evropskou unií a jejími spojenci. „Je nám líto, že Rusko volí cestu konfrontace k vlastní škodě, neboť takovéto opatření bude mít nepřímo vliv i na případný rozvoj kontaktů mezi obyčejnými občany, pro turismus či rozvoj obchodních vztahů,“ uvedl Černínský palác.

Takový postup je podle něj v rozporu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích, a to zejména ve vztahu k závazku umožnit řádné fungování diplomatických misí, a s principem nediskriminace mezi jednotlivými státy.

Rozhodnutí Česka zastropovat počet pracovníků na ruské ambasádě v Praze se aktem ruské vlády nemění. „Na rozdíl od ruského postupu je tento náš krok v plném souladu s mezinárodním právem,“ dodala česká diplomacie.

Hamáček: Reakce na Vrbětice byla správná

Česko-ruská roztržka začala po oznámení Prahy ze 17. dubna, že z výbuchů v muničním skladě ve Vrběticích v roce 2014 jsou důvodně podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. Česko a Rusko si následně vzájemně vypověděly desítky diplomatů a česká vláda vyřadila ruskou společnost Rosatom z tendru na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.

Obvinění související s vrbětickými explozemi Moskva odmítá a ruští představitelé je opakovaně označují za bezdůvodná, rozporuplná, nezodpovědná či provokativní.

Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) nový ruský krok potvrzuje, že Česko reagovalo ve vrbětické kauze správně. „Razantní česká reakce spočívající v rozbití rezidentur GRU a SVR na našem území Rusko zasáhla natolik, že považovali za nutné nás na seznam nepřátelských zemí dát spolu s USA. Jsem hrdý na to, že jsem se mohl podílet na přípravě a realizaci této české reakce.“

Prezident Miloš Zeman se podle mluvčího Jiřího Ovčáčka k záležitosti vyjádří v nedělním rozhovoru na Frekvenci 1.

„Rozhodnutí ruské vlády (…) je dalším vyhrocením situace a podrývá diplomatické vztahy. Snahy o rozdělení EU jsou marné. Plná solidarita s Českou republikou,“ napsal na Twitteru předseda Evropské rady Michel. „Vyzýváme Rusko, aby plně respektovalo Vídeňskou úmluvu (o diplomatických stycích),“ dodal.

S USA se Rusko střetlo mimo jiné kvůli sankcím

TASS připomněl, že USA v posledních letech opakovaně zaváděly sankce vůči Rusku, naposledy v polovině letošního dubna. Kreml také velmi podráždilo, když prezident Joe Biden v rozhovoru, který v polovině března odvysílala televize ABC News, přisvědčil na otázku, zda pokládá Putina za „zabijáka“, a prohlásil, že Rusko „zaplatí“ za údajné vměšování do amerických voleb.

Moskva označila USA za zemi, která není přátelská, v době, kdy se hovoří o možném uspořádání schůzky prezidentů obou zemí Bidena a Putina. O rusko-americkém summitu se spekuluje už týdny, přičemž obě strany dávají najevo, že na něm mají zájem. Příležitost přináší Bidenova první zámořská cesta, která má příští měsíc hlavu státu zavést do Evropy. Od 11. do 13. června bude ve Velké Británii kvůli summitu skupiny G7, načež se přesune do Bruselu na summit NATO, kde bude zřejmě jedním z hlavních témat právě Rusko.