Ruský prezident Vladimir Putin pronesl tradiční poselství k oběma komorám parlamentu. Věnoval se především domácím tématům zdravotnictví, sociálních věcí a ekonomiky. V části o mezinárodní politice a bezpečnosti kritizoval protiruskou politiku Západu jako neopodstatněnou. Rusko podle něj zajistí své zájmy.
Zprvu se věnoval pandemii. Ocenil „zodpovědnost a solidaritu“ obyvatel, které přispěly k jejímu zvládnutí, a poděkoval jim. Vypíchl lékaře. Poděkoval také například zemědělcům, že sklidili jednu z rekordních úrod, armádě, že zajistila bezpečnost, a představitelům všech náboženských společností za jejich příspěvek.
Promluvil i o pokračujícím úbytku obyvatel: „Situace v oblasti demografie je výjimečná.“ Cílem vlády je, aby ruských občanů začalo znovu přibývat a aby se prodlužovala délka dožití. V tomto kontextu vyzval k dalšímu dodržování pandemických opatření a k co nejširšímu proočkování populace. Naléhá také na posílení zdravotnické a vědecké infrastruktury s cílem zajištění strategické nezávislosti.
Mezinárodní politika
Smyslem zahraniční politiky Ruska je podle Putina zajistit mír a blahobyt pro vlastní občany. Rusko má vlastní zájmy, které hodlá bránit na mezinárodní scéně stejně, jako to dělají i ostatní.
Kritizoval sankce a naznačil, že existovaly plány na státní převrat v Bělorusku a vraždu Alexandra Lukašenka. Podivil se, že Západ to neznepokojuje.
Odmítl protiruskou politiku Západu, která podle něj není odůvodněná. „Stalo se to jakýmsi sportem.“ Zopakoval ruskou pozici, s tím že hlavním agresorem jsou Spojené státy a jejich spojenci se jim snaží zalíbit. Rusko podle něj reaguje skromně a usiluje o dobré vztahy se všemi.
Varoval však, že odpověď Ruska na překročení červené linie bude „asymetrická, rychlá a tvrdá“. Červené linie si Rusko bude průběžně stanovovat samo. Poté vyjmenoval nové zbraňové systémy včetně mezikontinentálních raket, útočného letectva i námořnictva. Zopakoval nabídku jaderným velmocem k dohodě o zajištění bezpečnosti v této oblasti.
Plány
V domácí politice slíbil například dodávky stovek nových sanitek či školních autobusů do regionů, otevření nových škol, navrhl prodloužit program dotací pro návštěvy lázní nebo podpořit dětské tábory. Zmínil i mnohou další podporu lidem zasaženým ekonomickými dopady pandemie. „Peníze jsou vyhrazené, musíme je začít utrácet efektivně.“
Plánuje „jediné okénko“, v němž si občané budou moci zařídit všechnu nutnou komunikaci s úřady. Do tří let by také mělo být možné zařídit vše přes internet. „Máma s děťátkem v rukou nesmí běhat po úřadech a sbírat potvrzení.“
Vypíchl, že materiální pomoc je třeba především pro rodiny s dětmi. Předestřel širokou paletu různých nových příspěvků pro neúplné rodiny nebo nemocné. Dlouze se věnoval podpoře školství a sdělil, že Rusko nabízí v mezinárodním srovnání nejširší nabídku vysokoškolského vzdělání. „Práce vědeckých institucí musí být podřízena centrálnímu cíli: zlepšení životů obyvatel.“
Ekonomika
Připustil, že pandemie prohloubila sociální nerovnosti a snížila příjmy. Odmítl myšlenku zavedení úředních cen na potraviny a další zdražující zboží: „Nelze přijmout direktivní opatření, která v 90. letech vedla k prázdným pultům v obchodech.“ Naznačil, že proti inflaci bude bojovat tržními mechanismy. Do regionů plánuje poslat 500 miliard rublů v půjčkách na infrastrukturní projekty. Uvažuje také o daňové reformě v souvislosti s rekordními zisky korporací.
Pohovořil i o změnách klimatu a ekologických haváriích, na které je třeba reagovat proměnou zemědělství i průmyslu. Věří, že to mimo jiné přinese nová kvalitní a dobře placená pracovní místa.
Zahraniční publikum
Projev měl letos pravděpodobně početnější publikum ve světě, než je běžné. Rusko se totiž v poslední době znovu dostalo do popředí zájmu západních zemí.
Čerstvé je obvinění, že ruští agenti vyhodili do povětří muniční sklad ve Vrběticích, kde zemřeli dva lidé. Česko kvůli tomu vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády a k solidární akci vyzvalo partnery v EU a NATO. Rusko obvinění odmítá, z Moskvy se muselo vrátit 20 zaměstnanců českého velvyslanectví.
Kreml také stupňuje napětí kolem rusko-ukrajinské války. Jím ovládaní ozbrojenci zintenzivnili střelbu porušující příměří na Donbase. Ruská armáda stahuje k hranici a na okupovaný Krym desítky tisíc vojáků, těžkou pozemní techniku, námořnictvo i letectvo. Z Moskvy zní, že to je jen odpověď na rostoucí tlak NATO a Ukrajiny.
