V pátek večer hradní kancléř vydal prohlášení, že se prezident Miloš Zeman nebude vyjadřovat pro Respekt, Seznam Zprávy, Deník N a pořady České televize 168 hodin a Reportéři ČT. Novináři z těchto médií a pořadů podle Pražského hradu „vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní“. Jsou to přitom právě slova Miloše Zemana, která často používá ruská státní propaganda k šíření vlastních dezinformací. Prokremelská média teď navíc v propagandě proti Česku přitvrzují. Jak pokračuje ruský mediální útok na Česko a jak mu pomáhají někteří čeští politici, popsal Newsroom ČT24.
Navzdory závěrům českých tajných služeb mluví prezident Miloš Zeman v případu Vrbětice o více vyšetřovacích verzích. Tento týden svůj názor znovu zopakoval a zopakovala ho i ruská státní média. Ta už dřív citovala také českou ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO), podle které mohli zaměstnanci muničního skladu vytvořit explozi schválně.
„Ruská strana ví, na koho se může spolehnout. V Rusku se nijak netají s tím, že Miloš Zeman je jejich člověk v Praze, a on to dává najevo setrvale. V poslední době to byl právě Miloš Zeman, kdo replikoval ruský postoj vůči kauze Navalného, kdo zpochybnil závěry západních zpravodajských služeb, pokud šlo o sestřelení letadla MH17, o otravu Skripala a pochopitelně i pokud jde o vyšetřování ve Vrběticích,“ říká politický geograf Michael Romancov.
Přitom právě Pražský hrad teď argumentuje bojem proti dezinformacím, proč už nadále nebude komunikovat s vybranými českými redakcemi. „Kancelář prezidenta republiky v souladu se zákonem dbá o svou pověst, přičemž zmiňovaná média dlouhodobě a vědomě šíří informace zkreslené, lživé a neobjektivní. V případě poskytování součinnosti ve formě zodpovídání dotazů e-mailem či telefonicky by se pracovníci KPR mohli naopak podílet na poškození dobrého jména České republiky, což je v rozporu s jejich pracovní smlouvou,“ píše kancléř Vratislav Mynář v prohlášení o boji proti dezinformacím zveřejněném na stránkách Pražského hradu.
Zástupci tisku: Prezidentská kancelář odporuje zákonům
Takovým rozhodnutím KPR podle Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) porušuje ústavu i Listinu základních práv a svobod. „Žádný zákon neumožňuje úředníkům postupovat tak, aby část občanů, tedy čtenáře uvedených médií nebo diváky uvedených pořadů, těchto práv zbavili,“ upozorňuje předseda CZ IPI Michal Klíma.
Český výbor uvádí, že podobně postupuje Úřad vlády ČR, který neumožňuje účast novinářům internetového deníku Forum 24 na tiskových konferencích vlády. Stanovisko výbor zveřejnil na svém webu. Připojila se k němu i centrála Mezinárodního tiskové institutu (IPI).
Postup Pražského hradu kritizoval i předseda Syndikátu novinářů České republiky Adam Černý. Rozhodnutí Mynáře podle něj nemá solidní právní podklad, protože odporuje zákonu o svobodném přístupu k informacím, který zavazuje státní orgány poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti. Uvedl, že kancléř rozhodl odepřít informace novinářům, jejichž práce se jim nelíbí. Pokud k ní měl výhrady, mohl využít tiskového zákona, zákona o České televizi nebo zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, mohl také podat žalobu k soudu.
Česká pomoc ruské propagandě
Nejsou to jen slova prezidenta a ministryně spravedlnosti. Ruské propagandě nahrávají také rozepře mezi českou vládou a opozicí nebo nečekaný odchod nejvyššího státního zástupce z funkce. „Samozřejmě se to objevuje v ruských sdělovacích prostředcích, které potom argumentují: podívejte, ani Češi si sami nejsou jistí, nikdy nebudeme vědět, jak to bylo. A podporuje to jejich teorii o tom, že je to prefabrikovaná, vymyšlená událost s cílem zavděčit se Spojeným státům,“ míní analytik Institutu pro politiku a společnost Roman Máca.
„Velmi často se tam objevují narativy toho, jak si Češi úplně protiřečí a jaký je to nesmysl,“ analyzuje ruské reportáže šéfredaktor Aktuálně.cz a někdejší zpravodaj České televize v Moskvě Josef Pazderka.
Očerňování Česka je jedním z hlavních témat pro ruskou propagandu především po zveřejnění aktuálního seznamu zemí, které vůči Rusku nejsou přátelské. Na něm jsou kromě České republiky už jen Spojené státy americké. „Termín nepřátelská země neznamená nezbytně nutně nepřítel ve vojensko-politickém smyslu. Je to země, která se vůči Rusku nechová tak, jak si Rusové představují, že by se chovat měla. Pro Česko je to nová situace, my nejsme zvyklí, že bychom se stali terčem pozornosti nějaké velmoci. Pro Spojené státy je to naopak situace, která je v zásadě standardní,“ vysvětluje politický geograf Michael Romancov.
Manipulace s respondenty
Propagandisté „nespoléhají“ pouze na to, jakým směrem se dění v Česku ubírá, do Prahy totiž přijíždějí také novináři ruských státních médií. Respondentům přitom často zamlčí, z jakého média jsou a jaké vyznění jejich reportáže budou mít. Analýzu jednoho takového příspěvku, který citoval českou studentku medicíny, sepsal analytik Roman Máca. „Po zveřejnění článku se mi ozvala ta studentka s tím, že nevěděla, o koho se jedná, že se představili úplně jinak a že natáčí reportáž o tom, aby lidi dodržovali protiepidemická opatření. Vůbec netušila, co z toho v závěru vyjde,“ potvrzuje Máca.
Už dřív se také ukázalo, že se jako respondenti v reportážích objevují spolupracovníci ruských médií, kteří jsou ale titulkovaní pouze jako „Češi“.
