Polsko nezastaví těžbu v uhelném dole Turów, jak na žádost Česka nařídil Soudní dvůr Evropské unie. Při příchodu na summit EU to řekl polský premiér Mateusz Morawiecki, podle něhož by přerušení prací v dole a provozu sousední elektrárny bylo „ekologickou a energetickou katastrofou“. Morawiecki dodal, že polské rozhodnutí odpoledne v Bruselu prezentoval českému premiéru Andreji Babišovi (ANO) s tím, že Polsko hodlá s českou stranou hledat společné řešení problému.
České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Polsko podle české strany porušuje unijní právo tím, že umožnilo pokračování těžby bez posouzení jejího vlivu na životní prostředí. Varšava to odmítá. Pokud se soudnímu rozhodnutí nepodřídí, hrozí jí vysoká pokuta.
V pondělí v podvečer jednali o dole Turów také liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) a náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž s polskými protějšky. Polsko vyzvali v první řadě k respektování rozhodnutí Soudního dvora EU. „Pokud tak Polsko neučiní, jsme připraveni soudu navrhnout takovou pokutu, která bude Polsko motivovat k respektování soudního rozhodnutí,“ uvedl Smrž.
Česká strana zopakovala požadavky, za kterých je ochotna případně stáhnout žalobu. „Jsou to především písemné a současně finanční záruky, že Polsko bude minimalizovat a kompenzovat dopady těžby na Českou republiku. Vedle ovzduší a hluku se jedná především o stav podzemních vod, na které těžba v Turówu dlouhodobě negativně dopadá,“ poznamenal náměstek.
Mezinárodní smlouva jako řešení
Zástupci zemí jednali i o způsobu, jak záruky zakotvit do formy mezivládní smlouvy. Obsahovala by podle představ resortu i podmínky a sankce, pokud by ji Polsko nedodrželo.
Podle Půty jsou jednání dobrým signálem ke zdárnému řešení. „Liberecký kraj přicházel s návrhy řešení již několik let a učinil v této věci maximum. Nyní snad nastává čas, kdy řešení bude garantováno smlouvou na úrovni vlád obou zemí,“ uvedl.
„Nikdy jsme od Polska nedostali žádné jasné písemné záruky, jakým způsobem bude kompenzovat zásadní negativní efekty, které to má pro české občany,“ řekl po zasedání kabinetu český ministr životního prostředí Richard Brabec. Dodal, že česká vláda nechce Polsku uškodit, ale hájí zájmy českých občanů.
„Je nutno říct, že rozhodnutí Soudního dvora EU je velice nebezpečné jak z hlediska možných ekologických hrozeb, protože hrozí přímo ekologická katastrofa, tak je i nebezpečné pro energetickou bezpečnost Polska a pro zajištění práce pro pět tisíc lidí, kteří tam jsou zaměstnaní,“ prohlásil premiér Mateusz Morawiecki po poradě ve Vratislavi. „Polská vláda na to nemůže nebrat zřetel. Proto nejenže určitě přistoupíme k jednání s českou stranou, ale předložíme i nové argumenty Soudnímu dvoru EU.“
Europoslankyně a vicepremiér: Polsko verdikt splnit odmítne
Europoslankyně Anna Zalewská z polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) a podle agentury AP také vicepremiér Jaroslaw Gowin avizovali, že Polsko předběžné opatření Soudního dvora EU splnit odmítne. Místo toho se Varšava podle Gowina pustí do velmi intenzivní diplomatické a také právní ofenzivy, aby zajistila pokračování těžby v dole i provoz tamní elektrárny.
„Důl se nezavírá načas, ale je to naprosto nezvratný proces. Uzavření Dolu Turów zabije celý region,“ řekla na tiskové konferenci uspořádané před dolem. „Nesouhlasíme s tím a nesplníme rozhodnutí Soudního dvora EU.“ Zalewská uvedla, že má vlastní zkušenost z rodné oblasti v okolí města Walbrzych, kde uzavření dolů podle ní způsobilo „dědičnou nezaměstnanost, dědičnou bídu“.
Podle europoslankyně bude Varšava žádat o změnu rozhodnutí unijní soudkyně na základě předložení důkazů, že předběžné opatření je nepřiměřené. Uzavření dolu by totiž znamenalo uzavření i přečerpávacích stanic, což by podle ní nejen způsobilo nezvratné škody, ale i vyvolalo skutečné „problémy se stavem vod na české straně“.
„Ukazuje se, že se nás dnes od evropského společenství dotýká stejné bezpráví a křivda jako kdysi od sovětského okupanta,“ prohlásil odborářský předák Jaroslaw Grzesik, kterého cituje PAP.
Zpravodaj ČT Mathé: Informace o jednání premiérů se různí
Podle Zalewské bude o situaci jednat polský premiér Mateusz Morawiecki s šéfem české vlády Andrejem Babišem v pondělí či v úterý. „Podle informací polského rádia RMF FM chce polský premiér Morawiecki poprosit českého premiéra Babiše, aby Česko změnilo ve věci názor,“ doplnil zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.
„Podle informací, které snad unikly z odpovědného zdroje, se mluví o tom, že by mohla existovat jakási hrozba, že by Polsko chtělo napadnout u Soudního dvora EU skutečnost, že v Česku dál fungují hnědouhelné doly v Podkrušnohoří. Ale zároveň existuje druhá, možná trochu opačná informace, a to, že by se Morawiecki chtěl s Babišem dohodnout na tom, že se Polsko bude podílet na kompenzacích - především jde o ztrátu vody pro lidi, kteří bydlí na české straně hranice,“ dodal Mathé.
Podle Česka důl ohrožuje kvalitu pitné vody
Soudní dvůr EU minulý týden rozhodl, že Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v Dole Turów. Vyhověl tak české žádosti o vydání předběžného opatření. Zákaz těžby bude podle soudu platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu. Proti rozhodnutí se vzápětí ohradili polský premiér Morawiecki i společnost PGE, která důl vlastní.
„Rozhodnutí je zcela jasné, Česká republika dostala za pravdu,“ řekl v pondělí šéf české diplomacie Jakub Kulhánek (ČSSD). „Teď nás čekají složitá jednání. Jsme připraveni jednat, ale musí to být seriózní jednání,“ doplnil.
České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Polsko podle české strany porušuje unijní právo tím, že umožnilo pokračování těžby bez posouzení jejího vlivu na životní prostředí. Varšava to odmítá a nedávno schválila prodloužení provozu dolu do roku 2044.
Důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu, kterou také vlastní společnost PGE. Podle odhadů ekonomického webu Business Insider pokrývá zařízení zhruba osm procent poptávky po elektřině v zemi, jiné údaje uvádějí čtyři až sedm procent.
Polsku hrozí pokuty
Pokud by polské úřady verdikt soudu nerespektovaly, může soud na žádost Evropské komise vyměřit zemi vysoké pokuty.
Polsku pokuty hrozí například v jiném sporu týkajícím se ochrany přírody, a to o těžbu dřeva v Bělověžském pralese. Unijní soud už v roce 2018 nařídil ukončit kácení ve velkém, které ohrožovalo místní výjimečný ekosystém. Komise letos v únoru uvedla, že Varšava se verdiktu zcela nepodřídila, na pokuty ale zatím nedošlo.
Podle Mathého proto bude rozhodující, jak předběžné opatření soudu interpretuje Evropská komise. „Tam (v rozhodnutí soudu) se mluví o okamžitém pozastavení těžby. Jak ovšem to okamžité pozastavení, především ten přívlastek, bude interpretovat Evropská komise, to je vůbec nejdůležitější,“ uzavřel s tím, že na vyjádření Komise se zatím čeká.
