Vláda ČR strana 2 z 5

Vláda vyhodnocuje bezpečnostní rizika. Jedním ze scénářů bylo i to, že by se Ukrajina nedokázala ruské agresi bránit, řekl v rozhovoru se zpravodajem ČT ve Spojených státech Bohumilem Vostalem ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ten přiletěl do New Yorku na zasedání OSN. Šéf české diplomacie také zdůraznil nutnost podpory válkou sužované země.

Europoslanci potvrdili, že od roku 2035 se budou –⁠ při pořízení nového vozu –⁠ prodávat už jenom bezemisní automobily. Už za dva roky má ale začít platit nová norma Euro 7, ke které má výhrady česká vláda. A k tomuto kritickému postoji se připojil i Senát. Evropská komise připomíná, že silniční provoz je hlavním zdrojem znečištění ve městech, a proto je potřeba předpisy zpřísnit. Tuzemští výrobci jsou ale proti, argumentují možným propouštěním, chybí jim prý i čas na přípravu.

K energiím je potřeba se naučit přistupovat jinak. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) to může znamenat začít se věnovat tématům jako energetická účinnost a úspory. Řekl to v Událostech, komentářích. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar upozornil, že Česko bude muset vybojovat bitvu za jadernou energetiku a její budoucnost na evropské úrovni.

Prezidentští kandidáti Petr Pavel a Andrej Babiš se neshodnou třeba na rozsahu prezidentských pravomocí nebo dalšího postupu v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Liší se i v názoru na současnou vládu. Oba finalisté si teď ale například chtějí nechat od čistě stranické politiky co největší odstup. Jak by se oba muži postavili k různým situacím?

Premiér Petr Fiala (ODS) se v podvečer v pražské Kramářově vile setkal se svými devíti předchůdci ve funkci předsedy vlády. Pozval je na slavnostní večeři u příležitosti 30. výročí vzniku samostatné České republiky. Chci a pokládám za vhodné, abychom v takovýchto slavnostních chvílích byli všichni pohromadě, řekl Fiala na tiskové konferenci po obědě s hlavou státu. Po večeři se současní i bývalí političtí představitelé sešli na koncertě v pražském Rudolfinu, který připravil úřad vlády ve spolupráci s Českou filharmonií.

Nákladní vlaky, které převážejí energetické suroviny, budou mít v mimořádných situacích na železnici přednost před ostatními. Opatření, které schválila vláda, má zamezit případnému nedostatku surovin a následnému ohrožení provozu v energetických podnicích. K úpravě vede stát situace po invazi Ruska na Ukrajinu a energetická krize.

S týdenním odstupem popsala česká ochranná služba mimořádný režim návštěvy zástupců české vlády na Ukrajině. Počítal s řadou náhradních variant. Cestu v jejím průběhu ovlivnil ruský raketový útok na Kyjev.

Čeští ministři v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) se vrátili z Kyjeva, kde jednali s ukrajinskou vládou a prezidentem Volodymyrem Zelenským. Cesta měla vyjádřit jasnou podporu Ukrajině bránící se ruské invazi a rovněž podpořit ukrajinské ambice vstoupit do Evropské unie a Severoatlantické aliance.

Energetická společnost ČEZ utrpěla kvůli výpadkům ruských dodávek škody ve vyšších stovkách milionů až v miliardách, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Jediným možným krokem je podle něj arbitráž. Cenové výkyvy energií podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové nenastaly s počátkem války na Ukrajině, ale už minulý rok na podzim – jako důvody uvedla bezvětrné počasí v Německu loni v létě a odstavené elektrárny ve Francii. „S touto situací si začal hrát kremelský imperátor,“ řekla. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka se situace na trzích začíná uklidňovat, Evropa je tak na topnou sezonu připravena.

Nový primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) nesouhlasí s tím, jak vláda komunikuje o zvažovaném projektu továrny na baterie do elektroautomobilů, takzvané gigafactory, na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Zarzycký proto v neděli zaslal otevřený dopis předsedovi vlády Petru Fialovi (ODS).

Členství v Severoatlantické alianci je pro Česko zárukou bezpečnosti. V Interview ČT24 to řekl náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. Myslí si také, že Češi by měli být hrdí, že republika v NATO je. Zmínil také důležitost modernizace armády a potřebu dávat na obranu dvě procenta HDP. Česká armáda je podle něj bojeschopná, je třeba se však připravit na moderní boj, to znamená armádu i omladit.

Na stanovení maximálních cen energií nebude u domácností v Česku mít vliv spotřeba. U malých a středních firem budou v pátek jednat evropští ministři zodpovědní za energetiku o návrhu, který by jim pomohl zavedením cenového stropu do výše 80 procent nejvyšší spotřeby za posledních pět let, uvedl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN).

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v Otázkách Václava Moravce uvedla, že Evropská unie by měla odpovědět na „ruskou válečnou zbraň“ a zastropovat ceny energií. Poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská se podivuje, proč nelze na energetickém trhu zastavit obchodování, když se tam ceny začnou skokově nerealisticky zvyšovat. Místopředseda ČMKOS Vít Samek kritizoval vládu, že oproti ostatním státům v Evropě nenabídla rychlá řešení, přitom „drahota“ dopadá na lidi právě teď.

Ústavní soud odmítl stížnost na dohodu vlád Česka a Polska o řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném Dole Turów. Důvody odmítnutí jsou spíše procesní, soud nemá kompetenci věcně hodnotit obsah takových dohod. O skončení řízení informovala ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Informaci potvrdila i mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. Odůvodnění zatím není veřejně dostupné.

Stát odebral třinácti firmám kapacitu pro skladování plynu v zásobnících, kterou nevyužívaly. O kapacitu přišla mimo jiné Moravia Gas Storage, kterou spoluvlastní ruský Gazprom. Firmy přišly o kapacitu v celkovém objemu 261 milionů metrů krychlových plynu, informoval David Hluštík z ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Roční spotřeba plynu v Česku činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových, z Ruska pochází zhruba 98 procent.

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Ministerstvo průmyslu řeší problém s jedním z obřích podzemních zásobníků plynu. Patří do kritické infrastruktury a je skoro prázdný. Společně ho vlastní skupina podnikatele Karla Komárka a ruský Gazprom. Ten si většinu kapacity rezervoval, jenže surovina nepřitéká. Od konce června tak začal prostor využívat ČEZ. Stát pak vstoupil do jednání s jedním z majitelů o převodu akcionářských práv.

Bývalý premiér Mirek Topolánek hodnotí české předsednictví EU stejně, jako když mu on sám předsedal před třinácti lety. Myslí si, že současnému předsedovi vlády uteče během jeho konání domácí politika, protože prožije půl roku v letadle a v Evropě. Expremiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla (ČSSD) je přesvědčený o tom, že česká vláda má před sebou nelehký úkol, který ale nakonec zvládne. Topolánek a Špidla byli hosty Událostí, komentářů.

Mezi zahraničněpolitické priority českého předsednictví v Radě Evropské unie patří Ukrajina, ukončení energetické závislosti na Rusku, budování obranných kapacit či obchodní dohody, uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Dalšími tématy jsou podpora svobodných médií nebo transatlantické vztahy. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) se chce zaměřit na politiku soudržnosti, regionální rozvoj, cestovní ruch a elektronizaci veřejných zakázek. Dosáhnout chce i dohody mezi členskými zeměmi ohledně aktu o umělé inteligenci či u návrhu k jednotné evropské digitální identitě.

Do Prahy ve čtvrtek dorazila předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová společně s Konferencí předsedů europarlamentu. Delegace jednala s premiérem Petrem Fialou (ODS), má v plánu i setkání se zástupci sněmovny a Senátu. Po schůzce s českým premiérem Metsolová mimo jiné řekla, že aktuální bezpečnostní situace bude nejspíš mít na české předsednictví v Radě EU velké dopady. Je podle ní třeba začít plánovat poválečnou obnovu Ukrajiny, europarlament podle ní podporuje, aby invazí trpící země dostala statut kandidátské země EU.

Z celkových devadesáti bodů česko-polské dohody o Turówu se už podařilo naplnit dvě desítky a práce postupují podle harmonogramu. Například podzemní bariéra, která má zastavit odtok vody z Česka, bude hotová do 30. června. Po prvním přeshraničním zasedání komise to řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). I samotné zřízení této komise přitom bylo jedním z bodů mezivládní dohody o spolupráci při řešení dopadů těžby hnědého uhlí v polském povrchovém dole.

Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem. Oznámila to ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Vláda podle ní příslušnou rezoluci přijala 13. května. Smlouva z 25. srpna 1993 byla podepsána ve Varšavě a předpokládala, že na polském území vznikne síť plynovodů.

Státy Evropské unie by měly podle plánů Evropské komise do konce roku uvalit embargo na ruskou ropu. Některé země včetně Česka sice požadují přechodné období, dokud si nezajistí náhradu, podle zvláštního velvyslance ČR pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky je pro Rusko ale navrhovaná sankce i tak nepříjemným překvapením. Pro Moskvu je totiž ropa zásadním zdrojem příjmů a Západ ukazuje nečekanou jednotu, poznamenal v Interview ČT24.

Polsko a Česko společně Bruselu navrhnou, aby Evropská unie poskytla zvláštní finanční podporu zemím při zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki po pátečním jednání s předsedou české vlády Petrem Fialou (ODS) ve Varšavě. Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přicestovaly tři miliony Ukrajinců, do Česka asi 300 tisíc.